„Jednoho dne mi zavolala vyděšená matka do továrny a zajíkavě mi oznámila, že otce odvezli do nemocnice. Byla polovina sedmdesátých let minulého století a mému otci bylo víc než 81 let. Jel jsem tam a abych se mazaně dostal k otci (tenkrát byly podmínky ve zdravotnictví velmi přísné), prohlásil jsem lékaři, že otec umírá a že se chci s ním rozloučit. Měl to být jen trik, ale doktor mi k mému úžasu řekl, že ano. „Váš otec umírá, vezměte si zelený plášť a jděte mu říct sbohem“. Tatínek, už pod účinkující narkózou ležel na vozíku v předoperačním sále. Byl křehký a bezbranný. Zemřel příští noc.“

Jan Saudek zavzpomínal na svého tatínka, který na rakovinu zemřel

Autor: Pavlína Hodková

„Ve třech letech mojí dcery Viktorie jsem měla pocit, že mám vše špatné za sebou. Prodělala jsem nespočet gynekologických obtíží. Ale nakonec jsem porodila zdravé dítě. Mé štěstí narušilo až preventivní gynekologické vyšetření těsně v roce 2008. Okamžitě jsem nastoupila do nemocnice na drobný zákrok – vyříznutí čípku. Teprve po této operaci jsem zjistila, jak je život a lidské tělo nevyzpitatelné. Dívala jsem se na své tříleté zdravé dítě a nevěděla, co bude dál. Nakonec jsem však měla velké štěstí v neštěstí. Vyříznutý vzorek byl sice pozitivní, byla to rakovina, ale okraje měl negativní, tudíž jsem nemusela na další zákrok.“

Vlaďka Erbová unikla nemoci jen tak tak

Autor: Pavlína Hodková

„Rakovina, magické slovo, které mění životy. Mně osobně ho změnila poprvé před 15 lety. Rakovina mi zasáhla pravou mandli a metastázovala do lymfatického systému. Podstoupil jsem 28 ozáření a 11 měsíců chemoterapie. Po 10 ozářeních jsem velmi těžce přijímal potravu a začal hubnout. Moje šance na přežití byly téměř nulové. Ale nechtěl jsem se vzdát. Mé ženě lékaři řekli, že mi dávají 48 hodin. Pak nastal zlom, moje neskutečná touha žít mi dala sílu vše překonat. Před 5 lety onemocněla rakovinou prsu moje žena Milada. Podstoupila sérii 25 ozáření a chemoterapii. Se svou nemocí se poprala. Úspěšně jako já. Jsme oba nesmírně šťastní. Myslím, že nejdůležitější je pro člověka víra. Víra v uzdravení, víra v sebe.“

Láďa Kerndl se popral s rakovinou stejně dobře jako jeho žena Milada

Autor: Pavlína Hodková

„Napsat příběh o člověku, který podlehl rakovině, to není jen tak. O to víc to jitří vzpomínky, pokud to byl člověk, kterého jste bezmezně milovali. Ano, mluvím o mém tatínkovi, Karlu Černochovi, geniálním zpěvákovi. Táta rád vařil, jedl a jeho problémy se zažíváním vnášely nervozitu do rodiny. Pak přišla řada vyšetření, operace, zcela jasná diagnóza rakovina tlustého střeva a prognóza délky života. Tak, a je to. Poperte se. Chemoterapie a její následky pochodovaly v řadě. Tatínek byl bojovník. Měl chuť do života a nepřipouštěl si ty hrůzy k tělu. Prognóza se nenaplnila a on tu zůstal o rok déle, v mém srdci navěky.“

Tereza Černochová věnovala svou vzpomínku otci

Autor: Pavlína Hodková

Děkujeme Aničce K., že se i přes svou probíhající léčbu rozhodla podpořit naši výstavu. Bohužel nebylo možné ji nafotit, ani nebyla schopna napsat svůj příběh, který právě žije. Přejeme jí, ať se jí zdraví brzy vrátí a její příběh má šťastný konec.

Organizátoři zařadili na výstavu fotografii Annu K. se zvláštním poděkováním

Autor: Goran Tačevski