Za sebou máte dvě třetiny léčby. Už byste mohl bilancovat, co je pro člověka, který se rozhodne léčit, nejhorší...

To rozhodnutí něco s tím dělat. A první dva týdny v léčebně. Vnější řád léčebny má v člověku nastavit vnitřní řád. Není tak těžké řád přijmout, ale vybudovat ho. Ale když pochopíte, že všichni vám chtějí pomoci, tak to jde.

Skutečně je to tak snadné?

Je fajn sledovat proměnu člověka do nového světa. Člověk fyzicky úplně cítí, jak na něm něco praská. Z ošklivé slupky se klube lepší člověk. Teď záleží na každém, aby to vydrželo.

Snažíte se tímto krokem zachránit rodinu? Daří se?

Vztahy s rodinou jsou pro mě moc důležité a rodina mě opravdu podporuje. Změnil jsem se – cítím na sobě, že k lepšímu. Je ale fakt, že si musíme na sebe znovu zvykat. Na hodně věcí reaguji jinak než dříve. Všechny problémy jsou najednou řešitelné a řeším je už s určitým nadhledem.

Prý už jste byl několikrát i z léčebny v Praze v rámci povolených dovolenek?

To je pravda a personálu moc děkuji. Mohl jsem si v Praze i zahrát ve čtyřech inscenacích. Jednou jsem například zaskočil za pana Ladislava Trojana. Ale nesmím mít žádné minusové body – prohřešky. Zatím je nemám.

Jak Štolpa bojuje s Plánkovou o dítě? Čtěte ZDE!

Fotogalerie
3 fotografie

Vánoce strávíte tedy doma?

Na Štědrý den budu doma. Těším se na syny a na společné vánoční muzicírování. Kluci budou hrát na bicí a kytary, já na kytaru. Žena bude zpívat. Máme nacvičené koledy. Dětem jsem v Kroměříži nakoupil dárky. Ale prozrazovat je nebudu.

S bývalou hereckou kolegyní Markétou Plánkovou, kvůli které jste opustil rodinu, máte nemanželskou dceru Agátu (2,5). Té čas věnovat nebudete?

Nechci to rozebírat. Již dva roky se snažím, aby mi ji půjčovala, ale zatím marně. Já jsem si vždycky přál, aby děti mohly být spolu. A je mi moc, opravdu moc líto, že při muzicírování všechny mé děti nebudou. Je to můj první úkol po Novém roce. Vyřešit problém s dcerou a hlavně v klidu dořešit zbytek pracovního vztahu ohledně Divadla Kompanyje. S Markétou máme každý jiný názor na to, kdo divadlo vymyslel a zorganizoval.

Vánoční atmosféru jste se pokusil vykouzlit údajně už nyní – v léčebně.

Připravili jsme s kolegy vánoční besídku. Já hraju na kytaru a dělám vypravěče. Zimprovizovali jsme živý betlém podle lidového divadla. Hráli jsme s úspěchem na dětském oddělení. Mezi svátky si to zopakujeme ještě na gerontologii. Mám radost, že lidi jsou pro.

A to jste se přitom tolik bál, aby nikdo o vaší léčbě nevěděl. Když Blesk v říjnu uveřejnil jako první, že se léčíte, nadšený jste nebyl...

Obával jsem se, aby to neublížilo mým blízkým. To víte, každý se na to dívá jinak. Ale moc mě potěšilo, když mi přišla poděkovat maminka jednoho z mých nynějších spolupacientů. Její syn dlouho váhal, a když si přečetl v Blesku článek, hned se rozhodl nastoupit léčbu. Pokud jsem v tomto směru zachránil alespoň jediného člověka, stálo to za to. Potěšilo mě to.

Co byste vzkázal dalším čtenářům Blesku?

Rozhodně se v léčebně nenudíme a všem, kteří stále váhají s léčbou, vzkazuji – přidejte se k nám, neodkládejte to!