Vzpomínáte si? Před patnácti lety Formanův film Amadeus. Ještě nezačaly úvodní titulky a objevila se scéna, kdy kuchař našel mrtvého skladatele Salieriho. Nebo film Anglické jahody. Postarší nádražák komentuje srpnový příjezd sovětských vojsk: „Ti nepřijeli na jedno pivo!“ Kuchařem i nádražákem byl právě Jan Kuželka.

Toto jsou role pana Kuželky
Autor: Foto Nedělní Blesk – Jiří Hadač a archiv Jana Kuželky

Našli mě v rejstříku

Sám o sobě říká, že štíhlý byl naposled tak ve dvou letech. Od té doby se jen kulatil. A právě jeho postava byla zřejmě tím šťastným losem, který od osudu dostal. Jinak by také mohl být dodnes sanitárním technikem, jímž se kdysi vyučil. Po vojně se totiž rozhlížel, kam by šel. Lákal ho film i televize. V Československé televizi tenkrát hledali někoho do oddělení komparzního rejstříku. To bylo místo, kam docházeli asistenti filmů vybírat z rejstříku herce pro menší role. Jednou se na Jana Kuželku asistent zadíval a povídal: „Poslyšte, vy jste ale zajímavej typ! Nechtěl byste hrát v pohádce?“ A tak to začalo.

Bivojem i asistentem

Konečně těch malých rolí bylo dost na to, aby mohl začínající herec opustit komparzní rejstřík a pustit se do světa umění. V roce 1983 zrovna František Ringo Čech založil svoje Prozatimní divadlo a v Dívčí válce nabídl Janu Kuželkovi heroickou postavu Bivoje.

„Měli jsme 40 vyprodaných představení za měsíc. Během těchto šňůr se vybírali herci pro Formanova Amadea a já dostal roli kuchaře, přesto jsem slibnou kariéru na čas opustil,“ vypráví Jan Kuželka. Stal se totiž asistentem úspěšného fotografa Antonína Kratochvíla, který pracoval pro New York Times a za své fotky dostal například cenu World Press Foto. Jan Kuželka se tak dostal do zajímavých oblastí světa. Například do Ruska, kde Kratochvíl fotografoval vše kolem pravoslavné církve. Hrál jsem s hvězdami Vyjmenovat všechny fi lmy, ve kterých hrál, by byla fuška. Díky porevolučnímu nájezdu zahraničních fi lmových produkcí se Jan Kuželka stal oblíbenou postavičkou i jejich castingů. Jeho role kuchařů, hostinských, mnichů, řezníků se střídaly jedna za druhou. Ve francouzských Bídnících s Depardieuem a Malkovichem v hlavních rolích byl například patronem kavárny, v níž začala Francouzská revoluce.

Snad nejfantastičtější prý byla spolupráce s ruským režisérem Sergejem Gazarovem na filmu Revizor, v němž hrál hejtmana slavný Nikita Michalkov. „Pochopil jsem snad, proč z jeho filmů vyzařuje zvláštní energie. Členem štábu byl totiž také člověk, který vypadal jako legendární jasnovidec a léčitel Rasputin. Dlouhé vlasy a vousy, divoký zjev...“ vypráví Jan Kuželka. Těsně před natáčením měl zlomený kotník a trochu ještě kulhal. Gazarov ho poslal za tímhle divousem. Během jakési seance mu tlačil kůstkou na různá místa na chodidle, až byl bez bolesti.

Fotogalerie
3 fotografie

Princem asi už nebudu

Kuriózní metodu při natáčení používají podle Jana Kuželky italští režiséři, bratři Paolo a Victorio Tavianiové. Střídají se totiž po záběrech. Herec vzpomíná, že když točili v Třebíči fi lm Vzkříšení, nemohli jednoho českého amatérského herce přimět vyslovit jednu jedinou italskou větu. „Úplně se zasekl a neřekl by ani hoří. A tak mu poradili, aby v záběru počítal česky od jedné do desíti. Zkušený italský dabér ho pak namluvil...“ Není malých rolí, říká se na divadle, a Jan Kuželka to taky tak cítí. Momentálně ho můžete vidět v několika pražských muzikálech (Angelika, Kleopatra...), rád hraje v Troškových pohádkách, ačkoliv roli prince prý neočekává. „Byl jsem jím jen jednou, ale při námluvách mě hned princezna poslala do háje!“ směje se herec.