„Jela bych tam znovu, každá pomoc je potřeba,“ přiznala Lutovská, krátce po svém příletu.

Co jste jako první udělala po příjezdu?

První chvíle po návratu do Čech byly trochu hektické, nedorazily mi kufry. Ale tyto nepříjemnosti mi vynahradil přítel Radovan, který na mě čekal na letišti a pak jsme šli na romantickou večeři.

Co bylo v Keni nejhorší?

Musela jsem překonat samu sebe. Kdyby mi někdo před odletem řekl, že budu asistovat u porodu a uvidím litry krve, nevěřila bych.

Vždyť jste tam proto jela?

Počítala jsem s tím, že budu psychickou oporou pacientům. Chtěla jsem vytírat podlahu nebo i převlíkat postele. Ale rovnýma nohama jsem skočila do záchrany lidských životů.

Nebála jste se nějaké nákazy?

Byla jsem očkovaná proti všemu. Víc než komárů jsem se ale bála netopýrů, kteří mi večer lítali kolem hlavy.

V čem si myslíte, že jste tam nejvíce pomohla?

Itibo slouží jako ambulance a během mé návštěvy jsme slavnostně vykopali základy pro vybudování lůžkové části, kde se budou léčit dlouhodobě nemocní pacienti.