...bylo to koncem 60. let v Bratislavě na Bratislavské lyře. Tehdy měla velmi vysoku úroveň, byl to asi nejkvalitnější hudební pop festival v Československu.

My, jako teenageři, jsme tedy samozřejmě chtěli naživo vidět své miláčky a snažili jsme se od nich získat autogram.

Čekali jsme na nich u zadního vchodu, kudy vystupující chodili do šaten. Nikdy na ten den nezapomenu. Mezi námi bylo také jedno asi patnáctileté děvče na vozíčku...

Byl jsem svědkem, jak ta dívka poprosila pořadatele, že je jejím velkým přáním odevzdat kytici právě Waldemarovi Matuškovi.

Pořadatel odešel do vnitř a já se ironicky usmíval a očekával, že se za chvíli vráti s nepořízenou. Ale stalo se něco neuvěřitelného. Ve dveřích se objevil sám velký Waldo. Se šarmantním úsměvem jemu vlastním přistoupil k té dívce, políbil ji a prohodili spolu pár slov...

Dodnes vidím tu slečnu a její dojatý výraz ve tváři. Ještě dlouho se nezmohla na slovo. Věřím, že na to do smrti nezapomněla. A za to mu posílám dík, bylo to gesto hodné velikána. Ještě jednou, Waldo, děkuji za tu dívčinu...

!!!Výzva čtenářům Blesku!!!
Máte fotku nebo video Waldemara Matušky? Vyfotografovali jste se s ním nebo potřásli rukou? Pomozte nám vytvořit fotoalbum vzpomínek na tohoto geniálního zpěváka a pošlete nám své snímky nebo videa na online@blesk.cz. Nejlepší zveřejníme a odměníme.