„Jako malá jsem žila spolu se sestrou u strýce a tety,“ svěřila Blesku Zuzana. „Tatínek nám umřel a bylo nám řečeno, že maminka nás nechce. Až později jsme se dozvěděly, že to nebyla pravda, když byl otec ještě naživu, nepřál si, aby byla někdy s námi. Nikdy nám nikdo nevysvětlil proč,“ popisuje nepochopitelné vztahy Krupičková.

„Strýc s tetou si nás nechávali na přání otce, ale chovali se k nám hrozně. Týrali nás. Když jsme se v deseti letech dostaly do dětského domova, byly jsme nadšené. Dostávaly jsme normálně najíst a napít, to jsme z domova neznaly,“ dodává Zuzana, kterou spolu se sestrou brzy adoptovali její nynější rodiče.

Bohužel ani u nich nenašla Zuzana štěstí. „S adoptivním otcem si skvěle rozumíme, bohužel s matkou vůbec. Jen se hádáme a vůbec spolu nemluvíme. Ona nezvládá být matkou,“ dokončila svůj smutný příběh Zuzana, která je však velká optimistka a snaží se myslet do budoucna.