Podle informací Blesk.cz ale Arturův otec neuvažuje vůbec o tom, že by jeho syn žil s ním. A to i v případě, že by soud vyhrál. Proč tedy takové tahanice?
„Můj klient se o syna nikdy soudit nechtěl. To, že ho měl v dočasné péči, bylo rozhodnutí sociálky,“ vysvětluje Štaidlův advokát JUDr. Josef Lžičař. Štaidl prý odjakživa vyznává pravidlo, že dítě má vyrůstat především s matkou.
Štaidl teď také o syna ani nebojuje. Kdyby k soudu nemuselo dojít, byl by nejšťastnější. Martyrium opakovaných několikahodinových psychologických výslechů nebylo příjemné nikomu, a ani jemu.
„Já plně důvěřuji soudu, že rozhodne co nejlépe ve prospěch našeho syna,“ říká sice Ladislav Štaidl, ale ve skrytu duše ví, že rozhodnutí nechá určitě na synovi. „Dítě by v žádném případě nemělo utrpět psychickou újmu,“ míní Lžičař
„Já Arturovi nebráním v ničem. Ať je s tátou, kdykoli chce a jak dlouho chce. Naopak jsem ráda, když jsou spolu. Láďa je chytrý a vzdělaný člověk a Artur se má od něho hodně co učit,“ míní Iveta. Artur se už teď také s tátou pravidelně stýká a je navýsost spokojený. Podle Lžičaře je také víc než pravděpodobné, že k definitivnímu soudu bude přizván i Artur. „Přestože jde o nezletilého, jsou případy, že je dítě vyslechnuto a soud se přikloní k jeho žádosti,“ vysvětluje Lžičař.