O tom všem je rozhovor, který se odehrál v den výročí úmrtí Michalovy dcery Míši (†10), která před devíti lety zemřela na leukemii.
Je pravda, že jste po smrti Míši dva roky nesáhl na klávesy?
„Rok a něco to bylo. Hodně těžký období pro nás oba. Zrovna dneska máme výročí, devět let, kdy Míša odešla. Večer si doma sedneme, dáme si skleničku a projdeme si vzpomínkami tu dobu znovu. Musíme s tím žít, víme, že nemůžeme nic změnit.“
Vaše druhá dcera Klára (19) vám teď nedělá moc radost. Potlouká se po nočních podnicích a popíjí se zlatou mládeží.
„Klára neflámuje, ale má ve svých skoro dvaceti letech takové postpubertální stavy. Tu a tam má nějakou depku, což je trochu problém dnešní mládeže. A pak si myslím, že je pro ni těžký vyrovnat se se syndromem úspěšných rodičů. Marcela byla vynikající tenistka a já jsem zas získal popularitu v muzice. Klára vlastně nemá ani sportovní ani muzikální nadání, ale zato se dobře učí jazyky. Nemá to jednoduchý. Chce studovat v Americe, tak doufám, že se tam se vším srovná a bude se věnovat oboru, který ji baví – třeba komunikaci s médii.“
A jak je to tedy s těmi večírky?
„Je pravda, že chodí do společnosti. Jednou za čtrnáct dní vyrazí do nějakého podniku s kamarádkami, ale bohužel je dítě známých rodičů, takže se to hned ví.“
Postavil jste si nový dům, na který jste si vzal hypotéku. Prý dost velkou, i vzhledem k vašim příjmům.
„Teď už máme splacenou půlku. Hypotéka je docela užitečná věc. V poměru k inflaci je to zajímavá investice. Ta naše se dá splácet po kouskách nebo jednou za rok. Ale pravda je ta, že ten dům byl nakonec dražší, než jsme si představovali.
Čím se ten dům tolik prodražil?
„Nejvíc nahrávacím studiem, které jsem sice už měl v předešlém domě, ale bylo třeba ho obnovit. Původně jsem si na něj ještě před revolucí půjčil milion s lichvářským úrokem 24 procent, takže si umíte představit, jak se prodražilo. Protože ale neplatím nikomu nájem, vyplatí se mi ho mít. A pak samozřejmě bylo dražší zařízení domu, které nám navrhl architekt.“
Neměl jste jako hvězda showbyznysu dost peněz?
„Takovou částku – skoro dvacet milionů? To ne. Nicméně, i kdybych ty peníze měl, stejně bych si je půjčil, protože si myslím, že je to pořád ještě výhodné.“
Ještě jednou věcí jste na sebe v poslední době upoutal pozornost – přátelstvím s problematickými lidmi, jako byl František Mrázek, Kočkovi...
„Já nezkoumám, kdo si mne objedná na večírek. Stejně jakokdyby číšník nechtěl obsluhovat pana Mrázka, protože se mu nelíbí. U Vaška Kočky to bylo trochu jiné. To byl můj bratranec, kterého jsem znal odmala, vodil ho po diskotékách. Byl to fajn kluk. Nevím v čem podnikal nebo nepodnikal. Vím jen, že přišel o život zbytečně, zkratem Ďurička, kterej už prej čtrnáct dní předtím někde běhal s pistolí, vyhrožoval a bylo otázkou času, kdy ji použije.“
Další vaše »kamarádka«, Iveta Bartošová, tvrdí, že je na vás pořád ještě naštvaná, protože jste ji nepozval na premiéru Mony Lisy.
„Nepozval jsem ji jedině z toho důvodu, že jsem věděl, že by to nevzala a nepřišla by. Jsme dál kamarádi a myslím, že na mě nemá být proč naštvaná. To, že nakonec z muzikálu odešla, byla souhra hodně okolností. Byla předtím nemocná, nepohodla se s režisérem, nestíhala, měla tři týdny pauzu. Byla nervóznější, než bylo potřeba. Pak jsme se dohodli, že pro ni bude lepší, když to necháme bejt. A docela v klidu.“
Vrátil jste se právě z Milána, nabízel jste tam nějaký svůj muzikál?
„To je pravda. Kromě toho, že jsem viděl nádhernou Verdiho operu v La Scale, navštívil jsem několik produkcí divadel. Přivezl jsem tam na videu Kleopatru, která by mohla být Italům blízká, protože je to o Caesarovi a Marku Antoniovi, kteří v Egyptě zvítězili – o to víc se jim to líbí. Rádi bychom Kleopatru v Itálii hráli. Samozřejmě s jejich obsazením a v překladu do italštiny.“
Hraje se Kleopatra už někde ve světě?
„V Korei se odehrálo už asi 110 repríz, zájem o ni mají Japonci, jednáme s Poláky i s Číňany. Záleží na tom, jestli se jim téma bude líbit.“
Ústřední písničku Kleopatry Teď královnou jsem já mohla nazpívat dokonce Céline Dion. Proč to nakonec nedopadlo?
„Protože jsme se bohužel nesetkali osobně. Písnička se jí prý strašně líbila. Jednalo se s jejím producentem, toho ale na hodinu vyhodili, nastoupil nový člověk a všechny věci, které byly připravené k vydání CD, se vyměnily. Nevím, proč se tak stalo, ale fakt je, že jsme měli velkou smůlu. Ta písnička na cédéčku měla být. Otextoval ji Michale Jay, který pro ni napsal víc textů.“
