"Když uvařím brambory, nakrájím je a vliji do nich lák z okurek. Ten se vsákne a ony pak dobře vklouznou do krku. Kolik dám brambor, tolik pak dám okurek, cibule, mrkve i hrášku, který dává málokdo. Václav dává uzeninu - to já ne. A místo majolky přidávám jogurt. Takže je to vlastně takový zeleninový salát, ale moc dobrý," prozradila Havlová a dodala, že o přípravu salátu se s manželem dělí.

Děláme ho už více než 200 let
Historie tohoto oblíbeného pokrmu je určitě stará přes 200 let. Objevuje se už v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, ale podle všeho to nebyl její vynález.

"Bramborový salát byl typický pro bývalé Rakousko-Uhersko. Česká kuchyně je ovlivněná rakouskou a německou," uvedl plzeňský šéfkuchař Václav Pach z Pivovarského dvora. Hodně ho rozvezli krajané například Ameriky a Nizozemska. Český salát je pro cizince velmi výrazný a mají ho rádi. Češi ho prý zanechali ve většině zemí, kam se nastěhovali. Jí se k němu ryby, ale v USA mají častěji krocana, Angličané šunku, v Německu jsou celé pečeně či pečená uzená kolena.

Kritéria na výrobu bramborového salátu nejsou. Existuje jen pokrm, určený pro výrobny, který zná Československá státní norma. Z něj vychází tisíce variací. Někdo si přidává salám, šunku, vejce, hořčici, cibuli i strouhaná jablka, aby byl salát jemnější.

Šéfkuchař Pach připravuje několik druhů bramborového salátu. Tradiční český s majonézou, kyselými okurkami, hráškem a podobně. V létě zkouší německý styl, který je lehčí. Místo majonézy dává hořčici, trochu vývaru, láku z okurek i jogurt. "Když je k tomu smažený řízek nebo smažená ryba, tak trochu vylehčit to vůbec neškodí," dodal.

Raritní saláty jsou ve Francii nebo v Německu, kde se připravují teplé jako minutky. Jsou to vlastně opečené brambory, do nichž se přidá trochu čočky, cibule, paprika a celé se to opeče a "stříkne" se tam kyselý vinný ocet. Jí se hlavně k telecímu masu.