Na konci června prožila jeden z nejhorších dní ve svém životě. Za nejasných okolností byla napadena. Ona krátce po útoku říkala, že došlo ke střetu na ulici.
Policie ale tvrdila, že k napadení došlo u Heleny v bytě. Spekulovalo se, že se Helena Zeťová (28) 'nepohodla' s přítelem, hokejistou Jaroslavem Bednářem (31).
"Napadení? Mezi námi je všechno v pořádku," říká dnes zpěvačka a incident už odmítá dál komentovat. Letos pokřtila novou desku, stala se tváří módní značky, v hlavě nosí úžasný plán - školu pro hudebně nadané děti ze sociálně slabých rodin. A na ruce se jí třpytí briliantový prsten...
Vypadá jako zásnubní...
"A není, vždyť je na pravý ruce."
To může být kamufláž...
(směje se) "Nene, kdepak."
Byl to ale dárek? Třeba od přítele?
(směje se) "... Někde jsem ho našla..."
Takže na svatbu s vaším přítelem Jardou Bednářem se zatím těšit nemáme?
"Není k ní důvod. Natočila jsem desku, jestli vyjde, tak v Čechách skoro nebudu, Jarda si myslí, že má ještě hodně co hrát, a když to takhle půjde, proč bychom se brali? Až budu chtít děti, tak se budu chtít i vdát. V tomhle mám babiččinu staromodní výchovu. Ale ne teď a ještě hodně dlouho ne."
No, když na to přistoupí partner, tak je to v pořádku...
"A když na to nepřistoupí, tak je to taky v pořádku. (směje se) Děti chci od čtrnácti, ale ještě to není možné - mám moc práce a taky pořád hodně kouřím!"
Kouřívala jste i dvě krabičky za den. Podařilo se vám to snížit?
"Kouřila jsem víc, ale krabičku za den udělám. A to je špatně. Třeba chuť na cigaretu sama odejde, až budu těhotná, zatím na to moc nesázím."
Jarda nekouří, nevytýká vám cigarety?
"Už přestal." (směje se)
Vytýká vám snad něco jiného?
"Žijeme spolu, takže oba musíme dělat kompromisy. To jsem ale dělala i ve vztazích před Jarinem a on to určitě dělal ve vztahu s bývalou ženou, i s Darinou, to je normální. Člověk musí od něčeho upustit, ale nemůže se měnit."
Jak s Darinou vycházíte?
"Zrovna máme natočený společný duet."
Přijde někdy řeč na Jardu?
"Jestli přijde, tak jedině v dobrém. Ani jedna nejsme ženská, která by na své bývalé chlapy házela špínu. Obě žijeme tím dobrým... S Jarinem jsme spokojení, dnes jsme vstávali v šest ráno, musel na trénink a já šla venčit pejsky!" (směje se)
V šest ráno? Vy, která jste pověstná vyspáváním do pravého poledne?
"V životě jsem takhle brzo nevstávala, ale co jsem poslední dva roky s Járou, už jsem si zvykla. Ale říká se, že když člověk ráno nemůže spát, tak asi stárne..." (směje se)
Máte ten pocit? V osmadvaceti?
"Mám, ale nemám s tím nejmenší problém. Je to přirozený vývoj. Vrásky jsem už na sobě našla, ale taky je neřeším. Každá vráska jedno moudro navíc!"
Můžete si je nechat vyretušovat liftingem...
"To bych byla úplně blbá, kdybych šla ve třiceti na lifting. Podle mě je to nesmysl."
Řada vašich kolegyň, i mladších, ho s radostí podstoupila...
"Vím, proto to říkám... Chápu, když si ženský nechávají po dětech udělat třeba prsa, proti tomu nic nemám. Když je ale holkám pětadvacet třicet, nemají extra závažný problém, nevidím k jakékoli plastice a úpravě důvod... Navíc, když se moc nenalíčím, vypadám mladší, hodně lidí mi to říká."
Kolik vám tipují?
"Zrovna včera mi jeden pán, který mě vůbec neznal, tipoval dvaadvacet! Měla jsem jen napudrovanou tvářičku... To potěší."
Na co se v nejbližší době vlastně těšíte?
"Na lyže! I když jen na krátkou chvíli. V prosinci si koupím novou toyotu asi landcruisera, naložím pejska a pokud budu mít před vystoupením alespoň tři dny volna, zajedu si do Rakouska."
Sama se psem? To se nebojíte?
"Mě vystraší i obyčejný ťukanec na semaforu, když je červená, a člověk se hrabe v kabelce. To je normální. Do Rakouska je to čtyři sta pět set kilometrů a já jezdím sama i do Řecka! Průšvih je, když musím ujet nad tisíc sto kilometrů. To se mi stalo. Ruce jsem měla podložené ručníkem, protože jsem je nemohla udržet na volantu a uvědomuju si, že u mě stáli všichni andělé. Už bych to neudělala."
Je Jarda starostlivý? Volá, jak jste dorazila?
"Je, bojí se víc než já, ale to jsou chlapi. Volá mi a kontroluje, jestli jsem na koncert dorazila celá."
Hlídá si vás. Kromě koncertování, nahrávání a vydávání desek v poslední době fotíte a dokonce jste se stala tváří módní značky Denny Rose. Chcete jít i tímto směrem?
"Nechci, všechno to byla spíš shoda náhod, ale co se Denny Rose týče, neváhala jsem. Jejich oblečení mi vyhovuje, najdete tam věci od romantiky po bigbít, takže si každý vybere."
Dáte při výběru oblečení na Jardu?
"Určitě, Jarda vkus má! Hodně je ještě ovlivněný Darinou Rolins, tak strávili spolu nějaký ten rok. Svým způsobem ho vycvičila." (směje se)
Přesto, chtěla jste na jeho vkusu něco změnit?
"Čepičky baretoidního typu. Konečně je přestal nosit! Asi jsou hezký, když je nosí Brad Pitt, mně se ale na chlapech nelíbí. Když čepice, tak se mi na Járovi líbí kšiltovka. Obléká se dobře, má to hlavu a patu, což se u mě vždycky říct nedá." (směje se)
Rozhazujete za oblečení, nebo se držíte zkrátka?
"Co se týče lidí ze showbyznysu, tak utrácím úplně nejméně. Cítím se dobře i v jednoduchých věcech ze sekáče! Se mnou se skvěle nakupuje! Většinou si ani nic nezkouším, vezmu si to z ramínka a zaplatím. Ale mám jiný výdaje, spíš pánský!"
Žádné kabelky, pásky nebo botky, ale nová auta!
"Nejen auta! Ráda nakupuju parfémy, boty jako jsou pohory, kanady, sportovní, ale úplně nejvíc investuji do lyžařské výbavy. Každý rok si kupuji novou, je to můj koníček. V rozhazování jsem ale byla horší!"
Začala jste šetřit?
"To ne. Chvilku je na účtě nula, chvilku je tam hodně, pak zase nula, hodně... To neřeším. Mě zajímá, abych měla zaplacený, co mám mít každý měsíc zaplacený a co zbude, utratím." (směje se)
Za benefiční koncerty, které neodmítáte, si také zrovna nevyděláte. Navíc podporujete děti z dětských domovů, z nemocnic, zapojujete se do kampaně proti za rakovině prsu...
"Mám ráda akce na podporu dobrý věci, ale je pravda, že člověk nemůže žít jen z benefic. To pak pomalu nezaplatí a ani nájem. Přesto, kdo má jen trochu cit, neodmítne. Jako Štír jsem strašně citlivý člověk, nevadí mi, když na mě sahají postižený děti, když mě objímají děti romského původu. Cítím z nich energii, mám k nim hrozně blízko, ať jsou sebezlobivější."
Dokázala byste adoptovat dítě?
"Napadlo mě to, ale nemyslím, že bych byla natolik silná. Kdysi jsem viděla v televizi příběh adoptivní matky, která piplala děti z dětského domova a v šestnácti sedmnácti letech jí udělaly strašné peklo. Přesto si to nedávala za vinu. Já bych se tím trápila... Teď mám ale v hlavě jistý projekt, který by měl pomoci dětem ze sociálně slabých rodin, které mají hudební nadání, ale rodiče nemají peníze na školu. Snad se mi to podaří s tou pověstí rebela, jakou mám."
V tomto případě je to spíš k užitku, nenecháte se tak snadno odradit...
"To ano, ale lidi mě obecně vnímají jako rebela, královnu večírků... Já samozřejmě chodím do hospody jako většina lidí. Dám si ty dvě pivka, pak jdu domů, dám si tu svíčkovou a je mi fajn... O to důležitější cesta, prosadit tento projekt, to pro mě bude. Nechci nic zakřiknout, zatím je to v mé hlavě a v hlavě mé kamarádky. A přišly jsme na to, když jsme si vykládaly o životě. No, kde jinde než u piva v hospodě." (směje se)
Dara Rolins Zeťové radí v lásce. Více zde!
