Kam s odřezky masa, co se slupkami od ovoce nebo se zbytky vařených příloh? Co patří do kterého koše a jak vrátit přírodě, co si z ní bereme? Poradíme vám.
Maso patří, nepatří?
Nejste si jistá, co do kompostu dávat, co nedávat nebo kam vyhazovat zbytky masa od oběda či večeře? „Systém v Česku není jednotný, ale ve většině obcí nepatří živočišné zbytky (maso, omáčky s masem, kosti, uzeniny, mléčné výrobky) do běžné hnědé nádoby určené pro kompostování – z hygienických důvodů a kvůli zápachu a škůdcům. Proto se nejčastěji setkáte s tím, že živočišné zbytky patří do směsného odpadu. Vždy je vhodné řídit se pokyny konkrétní obce nebo svozové společnosti,“ říká Petr Novotný, specialista na odpady z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN).
Slupky, káva a přílohy
Pokud obec, kde žijete, sbírá jen rostlinný bioodpad (typicky „zahradní“ a rostlinné zbytky do kompostárny), patří sem slupky z ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čaj bez plastových sáčků, zvadlé květiny, listí, tráva či větvičky. „Tam, kde obec sbírá i kuchyňský (gastro) bioodpad, je výčet širší: Kromě rostlinných zbytků sem mohou patřit i zbytky vařených jídel rostlinného původu, jako jsou brambory, těstoviny či rýže – podmínkou bývá, aby nebyly ve větší míře smíšené se složkami živočišného původu. Tento přístup popisují metodické materiály OPŽP (2024) a některé obce jej mají výslovně v pravidlech,“ vysvětluje odborník.
Třídění začíná v kuchyni
Základem je, aby vznikalo co nejméně zbytků už při plánování nákupů a vaření a aby se do tříděného odpadu nedostávaly cizorodé látky. Do hnědé nádoby nepatří plastové sáčky a obaly, hliník a kovy, sklo, stelivo, oleje. Pozor na „skryté“ plasty: síťky od citrusů, samolepky na ovoci, čajové sáčky s plastovými vlákny a kávové kapsle. Ty do bioodpadu nepatří, pokud na jejich obale není uvedeno, že jsou vyrobeny z recyklovaných materiálů a je možné je dát na kompost.
Pořiďte si mezisklad
Začít třídit kuchyňský bioodpad je snadné, vydržet u toho už může být těžší. Aby to bylo co nejjednodušší, investujte do nákupu kuchyňské nádoby na bioodpad, kterou můžete dát do ledničky nebo v podobě mini kompostéru na terasu či zahradu. „V bytě se osvědčuje malý větraný košík a papírový nebo kompostovatelný sáček. Některé obce nicméně vyžadují vysypání bez sáčku, proto je dobré zkontrolovat místní pokyny. Do bytu si také můžete koupit vermikompostér (žížaly) na rostlinné zbytky, který je při správné péči bez zápachu. Na balkon či zahradu doporučujeme klasický zahradní kompostér nebo uzavřený kompostér,“ doporučuje Petr Novotný.
Co se děje s bioodpadem
„Když se zbytky jídla a další biologický materiál odvezou na skládku, rozkládají se tam bez přístupu vzduchu a vzniká metan – velmi silný skleníkový plyn (za 100 let má účinek zhruba 27–30× vyšší než CO₂). Oddělením bioodpadu tyto emise omezíme a dáme zbytkům smysluplné využití. Z pohledu cirkulární ekonomiky je bioodpad hodnotný materiál, který má zůstat v oběhu – ne na skládce. Pokud ho správně vytřídíme, může se v kompostárně za přístupu vzduchu změnit na kompost, který vrací živiny a organickou hmotu do půdy a zlepšuje její schopnost zadržovat vodu. Anebo putuje do bioplynové stanice, kde probíhá řízený uzavřený rozklad. Vzniká bioplyn pro výrobu elektřiny a tepla (případně biometan do sítě) a digestát, který se po úpravě používá jako hnojivo. V těchto případech se z odpadu stává zdroj, nikoli problém na skládce,“ uzavírá expert.
Další zajímavé a inspirativní články z oblasti módy, zdraví, krásy, ale i tipy do domácnosti a zajímavé rozhovory najdete v aktuálním vydání týdeníku Blesk pro ženy! Pořídit si ho můžete i v elektronické podobě nebo formou předplatného v našem iKiosku!
