Stalo se a nejde to vrátit zpět. Lopraisův kamion na trati Rallye Dakar v Saúdské Arábii měl střet s divákem Liviem Fassinottim (†69), který se rozhodl fotit desetitunový kolos přímo z trati, a ještě stál za dunou. Hazardér sice nehodu přežil, ale po několika hodinách zemřel na infarkt, a Aleš měsíce váhal, zda se na Dakar vrátit. Nyní v prvním rozhovoru popsal, co se mu honilo hlavou.

Nehoda se stala letos desátého ledna v den vašich narozenin. Vy jste od té doby nezávodil, nedával rozhovory. Co se ve vás dělo?

„Když budu upřímný, ještě v říjnu jsem přemýšlel, jestli se vůbec na Dakar vrátím. Připravoval jsem se, trénoval jsem, chystalo se auto, ale nejezdil jsem na žádné závody a nedával žádné rozhovory. Rovněž jsem čekal na uzavření situace ze strany organizátora závodu. Pro mě vnitřně ten silný příběh nebyl uzavřený, a proto jsem se odmlčel.“

Nakonec pojedete, čím se to zlomilo?

„Převážilo přesvědčení, že nemůžu vypadnout z kola ven, zahodit všechny ty zkušenosti a vztahy v momentě, kdy jsem neudělal chybu. Nechtěl bych, aby to znělo nabubřele, ale tak to vnímám. Mám úžasný kamion Lady, se kterým jsem srostlý. Jsem jezdecky na vrcholu. Mám po letech skvělého navigátora a partu lidí, mechaniků a fanoušků, kteří za mnou stojí. Přišlo mi, že to je nedokončený příběh. Třeba to byl ten životní bod zlomu, který mám přestát. Nechtěl jsem se vzdát a podlehnout.“

Nehoda se odehrála po kontaktu kola kamionu s divákem. Vy, ani nikdo z posádky jste o ní neměli tušení. Jak vypadalo prozření, že k tomu došlo?

„Po dojezdu do bivaku mě pořadatelé pozvali do organizátorského autobusu, že by se mnou chtěli něco probrat. V té době jsme vedli skoro s půlhodinovým náskokem a v momentě, když jste ve vedení, jsou technické kontroly běžné. Tohle bylo jiné. Ukázali mi externí video a řekli: Měl jsi kontakt s divákem. Byl ještě tři hodiny naživu, poté se mu přitížilo a dostal infarkt. Nemohl jsi ho vidět, nebyla to tvoje chyba. Chvíli jsem si nebyl jistý, zda je to realita, nebo zlý sen.“

Jak to pokračovalo?