Jaký vtip vás v poslední době nejvíce rozesmál?

„Pan Kohn sedí na lavičce v parku, drobí rohlík a hází ho holubům. Přijde pan Roubíček a kroutí hlavou: To byste neměl, pane Kohn, ti holubi jsou škodliví ptáci! A vůbec, vy tady rozhazujete pečivo a v Africe děti umírají hladem! Pan Kohn se ohradí: Když ale já tak daleko nedohodím!“

Stalo se někdy, že herci nechtěli ve filmu říkat vámi vybrané vtipy?

„Snad jen jednou. Janě Paulové se zdál jeden vtip slabý. Tak jsem jí ho vyměnil za odvážnější, který jsem znal od maminky. Ve filmu vypadá zhruba takto: Jana se producíruje před televizí, na kterou kouká Vašek Vydra. Ten jí řekne, že má zadek jak kombajn. Když jsou pak v posteli, Vašek žadoní: Vilmo, obrať se ke mně, no tak! A  Jana přes rameno prohlásí: Přece nebudu kvůli jednomu zvadlému klásku obracet celej kombajn.“

To bylo opravdu od maminky?

„Jasně. Ostatně, když jsem diváky požádal, aby mi posílali vtipy, ty košilaté kupodivu častěji posílaly ženy než muži. Paní pošťačka mě musela nenávidět! Přišlo mi padesát tisíc dopisů!“

Jak dlouho jste je pročítal?

„Se dvěma asistenty jsme prostudovali sedm půl tisíce obálek a pak jsme to vzdali. Zbytek dopisů jsem dal na půdu jako tepelnou izolaci místo sena. Všem se omlouvám, ale to se nedalo zvládnout.“

Využijete je při natáčení seriálu, který má být složený právě jen z vtipů?

„Televize Prima se na mě obrátila, že by chtěli na principu Kameňáku udělat seriál a jestli bych jim pomohl. Ale dopisy asi znova pročítat nebudu, zabere to moc času. Vtipy dneska stáhnou scenáristé z internetu. Já se na tom budu podílet spíš radami a zkušenostmi.“

Zato další letní komedii z jižních Čech natáčíte osobně. Je to pokračování Slunce, seno…?

„Letní atmosféra bude společná, ale pokračování to není. Je to příběh o mladém faráři Šoustalovi, kterého hraje Lukáš Langmajer. Nastupuje do zapadlé vísky Babovřesky, kde do kostela chodí už jen sedm drben… Ale to jeho jméno je jen jedním z kamínků mozaiky veselého příběhu o nedorozuměních na vsi kousek za »Budějcema«.“

Kde se točí?

„Babovřesky složíme ze čtyř vesniček – Dobčic, Záboří, Pištína a Malých Chrášťan. Kromě Lukáše Langmajera si tam zahraje Jana Synková, Veronika Žilková, Lucie Vondráčková, Jan Dolanský, Pavel Kikinčuk i Lucie Bílá. Točit bychom měli do začátku července.“

Fotogalerie
11 fotografií

Proč jste se nevrátil do Hoštic?

„Kdybych věděl, co se z toho vyvine, jméno Hoštice bych v trilogii nenechal. Získalo jim to sice slávu – i čtvrtstoletí po prvním filmu tam proudí davy turistů – místní z toho ale radost nemají. Ona je ta vesnička hrozně malá a davy se tam nehodí! A podnikatelsky to využily jen náplavy z města.“

A mohou tam vůbec turisté ještě spatřit někoho z těch, co si zahráli v Slunce, seno, jahody?

„Ano, třeba Konopnici paní Pilátovou – stále chová slepice a králíky a chodí pracovat na zahradu a stará se o kostel. A je stále stejně temperamentní, i když je jí už 91 let! Ale že by stála o okukování, to radši ne. Pak hospodský Jaroušek, pan Janda a ženský z kravína.“

Vaše filmy mají úspěch u diváků nejen v Česku, ale i v zahraničí. Je pravda, že jste v Rusku nedávno dostal vyznamenání?

„Obdržel jsem cenu Za rytířství. Prý proto, že jsem dětem vrátil krásu klasické pohádky! Dostal jsem ji za obrovského potlesku od gubernátora na festivalu v Uljanovsku na Volze. Ale stejný úspěch byl i v Jekatěrinburgu, Samaře, Petrozavodsku a třeba i v běloruském Minsku.“

Nenabídli vám na Východě, že by dali na nějakou vaši novou pohádku peníze?

„Jednáme o tom… Ale ono to není tak jednoduché. Domlouvali jsme spolupráci s Kazachstánem, poslali jsme jim návrh zápletky, ale řekli nám: »To není možné!«“

Co je tak pohoršilo?

„Ve filmu měl Kostěj Nesmrtelný unést princeznu a princ ji jde hledat! Ale muslimovi hrdost, společenský a náboženský status prostě nedovolí snížit se k tomu, že bude pátrat po své manželce, prostě po někom, kdo nemá duši. A hotovo. Prostě kulturní rozdíly existují.“

Zdeněk Troška v bodech

● Dětství prožil v Hošticích u Volyně

● Studoval na francouzském Lycée Carnot v Dijonu a na pražské FAMU

● Jeho prvním celovečerním filmem byla Bota jménem Melichar

● Velký úspěch měla jeho trilogie z Hoštic Slunce, seno... a také tři díly Kameňáku

● Slunce, seno a pár facek viděly v kinech 4 390 000 diváků – je to nejnavštěvovanější český i československý film

● Pro Státní operu režíroval např. Dvořákovu Rusalku a napsal kuchařku Nebe v hubě aneb Chrocht, chrocht