Fiala po jednání koalice ochotných: Je potřeba zasáhnout infrastrukturu hluboko v Rusku
Je třeba podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout energetickou síť a vojensko-průmyslový komplex hluboko na ruském území, prohlásil Petr Fiala po dnešním jednání takzvané koalice ochotných. Londýnského rokování zemí podporujících Ukrajinu v jejím boji s Ruskem se český premiér účastnil prostřednictvím videokonference. Přímo v britské metropoli byli mimo jiné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte. Setkání uspořádal britský premiér Keir Starmer se záměrem domluvit se v rámci koalice na krocích, které by vedly ke zvýšení tlaku na Rusko.
Starmer na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců. Zároveň označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír. „Znovu a znovu odmítá šanci válku ukončit,“ dodal a ujistil, že státy koalice podpoří a posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Generální tajemník NATO Rutte na tiskové konferenci prohlásil, že Putinovi na Ukrajině docházejí peníze, vojáci i nápady. Zelenskyj zdůraznil, že mír se rodí z tlaku na agresora, a poděkoval evropským státníkům za dosavadní podporu Ukrajiny ve válce.
Fiala na síti X uvedl, že v rámci koalice ochotných panuje shoda, že v ukrajinsko-ruském konfliktu by mělo být co nejdříve dosaženo příměří na linii dotyku. Zároveň napsal, že je nezbytné zamezit financování ruské válečné mašinerie, a to zejména tlakem na ruský energetický sektor.
Rutte řekl, že sankce ze strany USA uvalené na ruské ropné společnosti významně zvýší tlak na Putina. Podle generálního tajemníka tento krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukazuje, že šéf Bílého domu je absolutně odhodlán ukončit válku a nastolit trvalý mír na Ukrajině.
Zelenskyj poděkoval Trumpovi za sankce na ruské ropné společnosti a řekl, že stejný tlak je třeba vyvinout i na ruskou stínovou flotilu umožňující export ruské ropy navzdory sankcím a na ropné terminály. Dodal, že Ukrajina sama tlačí na ruskou ropnou infrastrukturu cílenými útoky pomocí dronů a raket, a zdůraznil, že tlak na ruský energetický sektor omezí možnosti Moskvy při financování války. Podle ukrajinského prezidenta chce naopak Rusko svými údery na ukrajinskou energetiku využít nadcházející zimy k prohloubení utrpení ukrajinského obyvatelstva. „Chtějí nás zlomit a dělají všechno pro to, aby toho dosáhli,“ dodal Zelenskyj.
Na tiskové konferenci byla přítomná také dánská premiérka Mette Frederiksenová, která na dotaz týkající se zmrazených ruských aktiv řekla, že doufá, že ještě letos dojde k využití těchto prostředků ve prospěch Ukrajiny. Připustila ovšem, že takzvaná reparační půjčka financovaná ze zmrazených aktiv je technicky obtížně proveditelná.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Keir Starmer na tiskové konferenci po jednání „koalice ochotných“ prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců.
Zároveň označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír. „Znovu a znovu odmítá šanci válku ukončit,“ dodal a ujistil, že státy koalice podpoří a posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Chorvatští poslanci dnes v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.
„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.
