Šéf elitních kriminalistů varuje: Po konci války na Ukrajině může v Česku vzrůst násilí
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ukrajinsko-ruského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Trvá na tom, aby se cizinci z třetích zemí prokazovali biometrickými doklady.
„Násilná kriminalita z 90. let – nájemné vraždy, velké loupeže a přepadání – je pryč. Tím ale neříkáme, že se to nemůže změnit,“ varoval Mazánek. Centrála podle něj přizpůsobuje možnému vývoji i výcvik části útvaru a udržuje si schopnost působit v prostředí násilné kriminality.
V souvislosti s děním na Ukrajině se podle Mazánka zatím naštěstí nenaplnily katastrofické předpovědi o tom, že Českou republiku zaplaví tisíce samopalů. „Je tady ale jedna reálná hrozba: že ta válka jednou skončí a za ženami s dětmi, které tady jsou a pracují, přijdou muži ze zákopů. Žít několik let v zákopu znamená obrovskou frustraci a člověk v té frustraci může dělat řadu věcí,“ uvedl. Možnou variantou jsou podle něj i ozbrojené gangy.
Hrozbu ozbrojených skupin, které se velmi násilně brání při příjezdu policie na místo činu, přináší i zahraniční trend vylupování bankomatů. „Bedlivě to sledujeme. Pokud budeme mít eura, můžeme předpokládat, že tady tento fenomén budeme mít – putovní skupiny několika pachatelů neštítících se ničeho, používajících výbušniny a zbraně,“ řekl Mazánek.
Hrozba nelegální migrace
V dnes zveřejněné výroční zprávě za loňský rok NCOZ uvedla, že nebezpečnost organizovaných zločineckých struktur, které už působí v některých členských státech EU, si nezadá s nebezpečností extremistických či teroristických skupin a může zhoršit bezpečnostní situaci v Unii. Podle Mazánka si gangy tipují státy, kde je riziko odhalení a sankce vyšší, a vyhýbají se jim. Zároveň přemýšlejí, kde s nejmenšími náklady a úsilím získají nejvíce peněz, a podle toho se přeorientují na určitý typ kriminality.
„Je to otázka toho, které osoby si sem pouštíme, a když už je sem pustíme, jestli jsme si schopni vymoci právo na vlastním území. Velké téma je u nás to, jaké doklady by měli mít cizinci – my tvrdíme, že musejí být biometrické. Abychom věděli, kdo tady je, aby nám ty osoby nemohly měnit identitu a měli jsme nad nimi kontrolu. Čechovi, který pojede do Ruské federace, na hranicích odeberou otisky a provedou řadu dalších věcí. Proč to nemáme my?“ podotkl Mazánek. Věří tomu, že účinnějším kontrolám pomůže nový unijní systém EES, který spočívá v digitalizaci hraniční kontroly občanů třetích zemí.
Z hlediska nelegální migrace zatím Česko nadále zůstává tranzitním, nikoliv cílovým státem. Podle Mazánka to má dva důvody. Zaprvé, afričtí nebo blízkovýchodní migranti směřují za svými rodinami, které se usadily na západ od ČR. Druhý důvod souvisí se sociálními dávkami. „Naštěstí v tomto nejsme přívětivou zemí, u nás lidi musí pracovat. Vidíte to i na ukrajinské komunitě – je pracovitá. Když si srovnáte, kolik Ukrajinců pracuje procentuálně u nás a kolik v jiných evropských zemích, zjistíte, že jsme v tom velmi úspěšní. Řada nelegálních migrantů nepůjde do země, kde musí pracovat, a když nepracuje, má nízké dávky a nemá tam žádné příbuzné a kořeny,“ vysvětlil.
Když na začátku tohoto měsíce ruské drony dopadly na železniční stanici v Šostce na severovýchodě Ukrajiny, zabily 71letého muže, zranily nejméně osm lidí a zanechaly po sobě vagony zkroucené ohněm a poseté dírami od šrapnelů. Byl to jeden z nejnovějších příkladů prudkého nárůstu útoků na železnici od poloviny léta, o němž mluví ukrajinští představitelé. Železnice je životně důležitým prostředkem obchodní i vojenské logistiky, píše agentura AP.
Slovenská vláda dnes schválila návrh dohody s Ukrajinou o spolupráci obou zemí, dále o uspořádání vzájemných vztahů ohledně umístění ambasád a také nová pravidla při využívání společných hraničních přechodů. Kabinet premiéra Roberta Fica tak učinil před nadcházejícím společným jednáním s ukrajinskou vládou. Podle jedné z dohod Slovensko například získá budovu v Kyjevě, jejíž část si pronajímá české velvyslanectví.
Ukrajinská národní energetická společnost Naftohaz uvedla, že v noci na dnešek byla zasažena jedna z jejích tepelných elektráren. Za poslední týden podle firmy Rusko zaútočilo na zařízení těžby plynu v Charkovské oblasti a také na objekty kritické infrastruktury v Sumské a Černihivské oblasti. V důsledku ruských útoků museli energetici v posledních dnech v řadě oblastí přerušit dodávky elektřiny.
