Trumpovy turbulentní proměny názorů: Proč jsou návrhy k Ukrajině stěží proveditelné?
Ukrajina by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou EU a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila kvůli ruské invazi, a možná by mohla zajít i dál. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN. To ale naráží na řadu rozporů. Není to poprvé, co americký lídr změnil svoje postoje vůči Ukrajině. Navíc něco takového by bylo jen stěží proveditelné. Co stojí v analýzách světových zpravodajství?
Změny v postoji amerického prezidenta vůči Ukrajině a Rusku se mění tak rychle, že už jeho úterní prohlášení nikoho nepřekvapuje, píše se v analýze amerického zpravodajství CNN. Tehdy totiž Trump prohlásil, že by Ukrajina mohla získat zpátky všechno okupované území díky zásobám zbraní od NATO, jejich odhodlání bojovat a špatnému stavu ruské ekonomiky. To vše přišlo od muže, který jednou řekl, že by Ukrajina měla postoupit území svému nepříteli, a který nechal rozprostřít červený koberec pro Vladimira Putina během setkání na Aljašce. To by se dalo snadno ignorovat, kdyby se to netýkalo nejdůležitějšího hlasu – alespoň toho na Západě.
Co znamená Trumpův úterní obrat bez jakéhokoli úsilí v mírovém procesu, ke kterému nabádal, a bez potrestání Kremlu za jeho chování?
Co je na Trumpově prohlášení špatně?
Ukrajina ale nemůže znovu dobýt své území, píše se v analýze. V soukromí by Kyjev nejspíš chtěl válku spravedlivě ukončit a dostát dlouhotrvajícího míru, a to především kvůli problémům s nedostatkem lidské síly a pomalým územním ztrátám, kterým čelí již měsíce. Prezident Volodymyr Zelenskyj dostává jeden neuskutečnitelný požadavek za druhým. Nikdo už po něm nechce, aby postoupil ukrajinské území, při jehož obraně Ukrajina ztratila tisíce lidí. Místo toho se po něm chce, aby to území získal zpátky, což je jen stěží proveditelné – vzhledem k tomu, že se to nepovedlo ani při pečlivě naplánované protiofenzivě v létě 2023. Ani jedno nezajistí Ukrajině dobrou pozici.
A co se týče ruské ekonomiky a jejího ohrožení – ano, nepřetržité údery na ruské rafinérie mohly způsobit nedostatek plynu, rovněž další ukrajinský dron podruhé během týdne zasáhl rafinérii Gazpromu, a to 1 400 kilometrů uvnitř Ruska. Objevily se zprávy o problémech na čerpacích stanicích a širších potížích. Je však nemožné odhadnout, jak vážná situace je.
„Dám vám vědět asi za měsíc“
Trump také napsal na své sociální síti Truth Social, že si NATO může nakoupit zbraně od USA a „NATO si s nimi může dělat, co chce“ a dodal: „Hodně štěstí všem!“ Prezident klíčového člena aliance opět hovoří o NATO jako o cizím tělese a o válce, kterou slíbil ukončit, jako o něčem, v čem potřebují štěstí ostatní. Prezident byl také dotázán, jestli stále důvěřuje ruskému vůdci. Odpověděl: „Dám vám vědět asi za měsíc.“
Pokud by americký prezident myslel vítězství Ukrajiny vážně, bylo by potřeba nejenom zavést další ekonomické sankce vůči Rusku, ale také zařídit mnohem větší dodávky amerických zbraní a pravděpodobně i přímou vojenskou intervenci ze strany Západu, píše se v analýze britského listu The Guardian.
„Dá se to interpretovat tak, že USA nevadí, že tito spojenci poskytnou Ukrajině více zbraní, což ve skutečnosti žádná změna není,“ řekla stanici Svobodná Evropa Olga Olikerová, expertka na zahraniční a bezpečnostní politiku Ruska a Ukrajiny. „Změnou by bylo poskytnutí více tanků Patriot… Ukrajincům a poskytnutí více zbraní USA… Kyjevu.“
Někteří pozorovatelé se rovněž přiklánějí k závěru, že se USA odklánějí od svého úsilí o zprostředkování mírové dohody.
Nepravděpodobné scénáře ukončení konfliktu
Z vojenského hlediska by Ukrajina pravděpodobně byla schopna vytlačit ruského nepřítele pouze v jednom ze dvou scénářů. Prvním je radiální změna zapojení Západu – možná přímé zapojení leteckých sil NATO – ale tato myšlenka je velice nepravděpodobná. Druhým scénářem je kolaps Ruska, který by pravděpodobně vzešel ze změny režimu v Kremlu, nicméně tomu nic nenasvědčuje.
Trumpova politika se kymácí mezi světonázory jeho spojenců, bez kterých by USA nemohly existovat, a někým, koho z nevysvětlitelných důvodů má rád a stále mu důvěřuje – Putinem.
Polsko se stává největším odběratelem dronů z Tchaj-wanu. Směřuje do něj 60 procent tchajwanských bezpilotních letadel, což je více než do Spojených států. Varšava kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu rychle posiluje armádu a zároveň se snaží omezit závislost na součástkách z Číny. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních 15 miliard korun. Poskytnutá pomoc státu na humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu byla poloviční, činila 7,6 miliardy korun. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo práce. Podle jeho dat příjmy od uprchlíků začaly převyšovat výdaje od předloňského třetího čtvrtletí. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes novinářům řekl, že teď v ČR pracuje 169.000 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Pokud Rusko neukončí válku proti Ukrajině, měli by si lidé v Kremlu hledat kryt, vzkázal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Moskvy v rozhovoru se serverem Axios. Na civilisty ale podle něj ukrajinská armáda útočit nebude. „Měli by vědět, kde jsou kryty,“ řekl Zelenskyj. „Potřebují to. Pokud válku nezastaví, určitě to budou potřebovat,“ dodal. Na ruské civilisty ukrajinská armáda podle něj útočit nebude, protože „my nejsme teroristé“. Mocenská centra, jako je Kreml, ale v úvahách ukrajinských plánovačů figurují, zdůraznil Zelenskyj.
