Pavel se vydal do New Yorku na OSN. Lipavský: Žádná bezpodmínečná podpora Izraele neexistuje
Prezident Petr Pavel dnes odletěl do New Yorku na Valné shromáždění OSN. Jedním z hlavních témat bude konflikt v Gaze a postavení Palestiny. Jak se k věci postaví Česko? „Nic jako bezpodmínečná podpora v našich vztazích neexistuje – ani u Izraele,“ říká pro Blesk ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Přiznává, že česká diplomacie odmítá přehnané formulace rezolucí, ale na dvoustátním řešení stále trvá. S jakým mandátem dle něj prezident odlétá do USA? Pavel před odletem uvedl, že proces Státu Palestina musí být výsledkem jednání všech stran.
Proces palestinské státnosti musí být výsledkem jednání všech zainteresovaných stran včetně Izraele a musí k tomu být splněny alespoň základní podmínky., uvedl před odletem do Spojených států na Valné shromáždění OSN řekl prezident Petr Pavel. Jinak je to víceméně politická deklarace, která v dané situaci může vzbudit očekávání, jež budou stěžovat samotná jednání, dodal.
Britský premiér Keir Starmer by měl dnes oznámit, že Británie uznává Palestinu jako stát. Česko se podle Pavla k otázce Palestinců v Izraeli staví především z pohledu zajištění humanitární pomoci, tlaku na teroristické hnutí Hamás k návratu všech rukojmích i tlaku na Izrael, aby ukončil bojové operace.
"O tom, jaké bude další uspořádání, je skutečně možné hovořit, až budou naplněny alespoň základní humanitární potřeby palestinského obyvatelstva, a to samozřejmě nějakou dobu bude trvat," řekl prezident Pavel.
Lipavský: Izraelci zlomili hůl nad Hamásem
Blesk: Pane ministře, prezident Pavel odlétá na Valné shromáždění OSN, kde bude vrcholit debata o Blízkém východě. Kritici vyčítají vaši vládě, že bez výhrad podporuje tu izraelskou. Vy s tím argumentem ale nesouhlasíte…
Jan Lipavský: „Protože není pravdivý. Je to argument, který si vyrobila protistrana. Chytlo se to v novinách, takže já tu otázku pravidelně dostávám. Dokonce teďka byl i výzkum veřejného mínění, kdy byla položena otázka, jestli máme bezpodmínečně podporovat Izrael. Nic takového jako bezpodmínečná podpora v našich vztazích neexistuje – a to s žádným partnerem, i se silnými partnery jako je Izrael. Není nic bezpodmínečného.“
Vy jste se osobně setkal s propalestinskými demonstracemi – ať už třeba na univerzitě v Londýně, nebo i během kampaně. Jak to vypadalo, a mluvil jste s těmi protestujícími?
„Během léta chodili demonstranti na různé předvolební akce. Nikdy jsem se ale necítil přímo ohrožen, řekněme. Bezpečnost byla vždycky nějakým způsobem zajištěna. Příjemné to samozřejmě není. Na druhou stranu, pokud někdo z těchto protestujících přišel a chtěl se bavit, tak já jsem se s těmi lidmi vždy, dovolím si říci, i poměrně trpělivě bavil. Někdy ta diskuze byla i zajímavá - pokud jsou připraveni se vzájemně poslouchat, tak to dává smysl. Dost často ta diskuze ale nebyla vlastně ani možná. S několika demonstrujícími jsem musel rozhovor ukončit poté, co mi řekli, že Hamás považují za osvobozeneckou organizaci. V tom případě už si opravdu nemáme o čem povídat. Hamás je teroristická organizace, která usiluje o zničení Židů a židovského státu, takže skutečně tam nemáme o čem mluvit.“
Jak se vám poslouchají osočení např. z toho, že jste „genocidista“ nebo „zločinec proti lidskosti“?
„Nic takového nepodporuji, takže se mi nelíbí, že o mě takhle někdo lže nebo vytváří falešný obraz.“
V hlavním městě Gazy se nyní rozběhla izraelská ofenzíva s cílem vypudit Hamás. Budí však rozpaky i v části tamní armády. Máte detailnější informace o tom, co se děje?
„Přiznám se, že mám informace, které víceméně odpovídají tomu, co vidíme ve veřejných sdělovacích prostředcích. Ta rozhodnutí v Izraeli sedí ve velmi úzkém kruhu. Nedávno jsem třeba telefonoval s izraelským ministrem zahraničí Sa'arem, ale i on mi neříká dopředu, jaké kroky budou činit - to nebuďme naivní. Spíše si některé věci vysvětlujeme či si objasňujeme pozice. Vždy velmi trpělivě vysvětluji českou pozici, která zdůrazňuje humanitární otázky – a on mi popisuje, řekněme, elementy jejich rozhodování nebo to, co je zrovna to, co je zrovna aktuální otázka pro ně. V tomhle smyslu třeba mám ještě nějaké informace navíc.“
Takže co se týče současných tahů proti Hamásu?
„Tady vnímám, že izraelské vedení zlomilo hůl nad vyjednávání s Hamásem o případném míru. Hamás nepřistoupil na to třífázové mírové řešení, které bylo domluveno. A po té první fázi, kdy tedy část rukojmí hanebným způsobem s tím divadlem vydali, tak zase přikročili zpátky k té vojenské konfrontaci. Takže ať už ta katarská záležitost, nebo i další kroky, jednoznačně ukazují, že pokud Hamás se nevzdá dobrovolně, tak Izrael udělá všechno pro to, aby navrátil těch zbývajících 48 rukojmí a zároveň, aby Hamás v Gaze definitivně skončil.“
A jak česká diplomacie mimochodem reagovala na izraelské údery na katarském území?
„Jednoznačně jsme řekli, že jde o narušení suverenity Kataru. To jsme konstatovali veřejně.“
A ty humanitární otázky, o kterých jste mluvil?
„Zároveň bohužel vidíme obrovskou míru lidského utrpení, které je s touto válkou spojené. Myslím, že je důležité, abychom zdůrazňovali nadále nutnost dodávek humanitární pomoci. Anebo se také vymezovali vůči výrokům extremistů, kteří drží v tuhle chvíli izraelskou vládu. Ti by si představovali, že Gaza nebude palestinská. To si myslím, že je něco, co už nikdy nemůže být třeba součástí naší české pozice.“
Evropská komise navrhla sankce na některé extrémistické izraelské ministry. Chce také zavést cla na izraelské zboží. Jak k tomu přistoupí Česko?
„Já bych chtěl říct, že Izrael je pro Česko velmi významný obchodní partner. Je tady celá řada velkých izraelských investic - máme např. několik přímých leteckých spojů denně. To s jinými zeměmi, kromě našich nejbližších sousedů, takhle intenzivní letecký kontakt nemáme. V EU po tom návrhu proběhlo jednání, na kterém celá řada zemí vystoupila proti tomu návrhu Komise. A nebylo to jenom Česko - byla to i Itálie, Rakousko, Bulharsko a další. Věřím, že tento návrh nebude úspěšný, protože pro nás nepřináší nic dobrého.“
Víte, jak na to reagovali Izraelci?
„Ty kroky, které učinila Evropská komise, jsou přijímány v celé izraelské společnosti s velkou nelibostí. Nemyslím si, že přispějí k tomu, aby se bezpečnostní nebo humanitární situace na místě zlepšila. A byla to vlastně Kaja Kallasová (šéfka unijní diplomacie – pozn. red), která dokázala domluvit velmi konstruktivní dohodu v rámci Izraele z hlediska humanitární komise, kterou Izrael nastuduje. Takže vlastně tím pádem moc nerozumím krokům Komise.“
Když se vrátíme k Palestině a Izraeli, platí tedy stále česká podpora dvoustátního řešení?
„Ano, jasně. To zůstává cílem, protože lepší model na papíře nemáme.“
Ale zároveň se ČR v OSN v této otázce zdrží hlasování.
„To ano, ale tam se vždycky bavíme o rezolucích, které kvetou úplně zbytečnými prohlášeními, jazykem a věcmi, které potom Česko podpořit nemůže.“
A jak se stavíte k nedávným závěrům vyšetřovací komise OSN, že Izrael v Gaze páchá genocidu?
„Já se s tím závěrem neztotožňuji. Myslím, že je tam několik problematických věcí. Členové té komise nemají úplně dobrou reputaci – čímž nechci zpochybňovat mechanismus nezávislých komisí. Ale když jsme se dívali na ty detaily toho reportu, tak tam jsou třeba z kontextu vytržené výroky premiéra Netanjahua nebo prezidenta Herzoga, které jsou vlastně zmanipulovány tak, aby vytvářely určitý dojem. Pravdou ale je, že ta zpráva přináší obrázek o humanitární situace v Gaze, která není dobrá. A proto mluvím o tom, že musíme např. trvat na těch dodávkách pomoci.“
S jakým mandátem od české diplomacie tedy odlétá prezident Pavel do New Yorku?
„Prezident Pavel přednese národní projev - to si myslím, že bude hlavní moment jeho účasti v OSN. A zúčastní se také celé řady významných akcí, určitě i na podporu Ukrajiny. Asi ale není mojí rolí, abych tady prezentoval program pana prezidenta na Valném shromáždění.“
Loni jste letěl s ním, proč ne letos?
„Tentokrát ho doprovází můj náměstek. Já bych s ním samozřejmě jel moc rád, ale vzhledem k tomu, že se blíží volby, je mojí povinností být v Česku...“
On tam Narcise někdo pozval nebo se vecpal sám, jak je jeho zvykem. 🥳