Na Ukrajině hořel sklad Člověka v tísni: Nařčení ze skrytých zbraní? Byly tam prý brikety na zimu
Požár v ukrajinském Dnipru, který nevznikl po ruském útoku, zcela zničil sklad s humanitární pomocí organizace Člověk v tísni, uvedla dnes večer Česká televize (ČT) bez upřesnění, kdy sklad vyhořel. Škodu organizace odhadla na 20 milionů korun. Podle zdrojů, které nechtějí být jmenované, Ukrajinci ve skladu měli vojenský materiál, uvedla ČT. Zástupci Člověka v tísni to odmítli.
Ve skladu byly podle Člověka v tísni brikety na zimu, stavební materiál nebo hygienické potřeby.
Požár zachvátil skladové prostory s rozlohou 8000 metrů čtverečních, zasahovala u něj stovka hasičů. Ukrajinci ze sousedství skladu pro ČT řekli, že během požáru slyšeli výbuchy a cítili zápach střelného prachu. Ukrajinské úřady se odmítly k věci vyjádřit.
Pracovnice Člověka v tísni na Ukrajině Aljona Budahovská řekla ČT, že hořela logistická základna, kde bylo několik skladových prostorů.
„Představa, že bychom my mohli vědět o tom, kdyby tam nějaké zbraně byly, že tam jsou, je zcela lichá. Zároveň my to potvrzené nemáme, že by požár vznikl z tohoto důvodu,“ řekl televizi ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička.
Organizace podle ČT provedla vnitřní vyšetřování, aby mohla do budoucna takovým situacím předejít. Člověk v tísni v Dnipru už našel náhradní sklad. Distribuuje z něj například brikety, které poveze do Záporožské oblasti, uvedla ČT.
Člověk v tísni podle svého webu zahájil humanitární činnost na Ukrajině před deseti lety. Pomáhá tam s podporou bydlení, přístupem ke vzdělání a nezávadné vodě.
„Podporujeme také vnitřně vysídlené osoby a komunitám v první linii zajišťujeme základní životně důležité potřeby,“ píše organizace na webu. Od zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 organizace pomohla víc než třem milionům Ukrajinců, uvádí.
Podívejte se na nové snímky z vojenského cvičení NATO v Polsku.
Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně EP Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také podle médií ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů.
„Tento týden otvíráme stálé zastoupení Evropského parlamentu zde v Kyjevě, abychom byli přítomni na Ukrajině a spolupracovali s vámi každý den,“ řekla šéfka EP. „Jsme tu s vámi a jsme tu proto, abychom zůstali. Říkáme, že nikdy nebudete sami. Až přijde mír, budeme nadále stát spolu s vámi, až se zotavíte (z války) a budete znovu budovat (svou zemi),“ slíbila.
Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu.
Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.
