Rusové zaútočili na Polsko! Právě tak vykládají polská média i politici narušení vzdušného prostoru našich sousedů nejméně 19 bezpilotními letouny. K nebezpečnému incidentu, kdy jeden ze strojů dopadl na obytný dům, a který odsoudili také naši politici, došlo v noci na včerejšek. Co se přesně stalo a co se teď bude dít?
Putinova hrozba pro Západ: Proč Poláci nezachytili včas ruské drony? Expert zmínil „díru v obraně“
1.Stíhačky v akci
V úterý pozdě večer informovalo poprvé velení polské protivzdušné obrany o narušení vzdušného prostoru a zahájení protidronové operace. Ty začaly sestřelovat polské stíhačky F-16, akce se zúčastnila i spojenecká stíhačka F35 nizozemského královského letectva. To má v zemi celkem čtyři tyto stroje, data jim prý dodával i systém Patriot. Tento typ letadla má do výzbroje od roku 2031 zařazovat i české letectvo.
2.A důkazy máte?
Ještě v noci se sešel polský premiér Donald Tusk (68) s prezidentem Karolem Nawrockým (42). I přes značné politické rozpory bylo jednání podle obou „příkladné a bezproblémové.“ Tusk včera ráno informoval vládu a parlament. V Sejmu označil ruskou akci za útok.
Ruský chargé d´affaires ve Varšavě Andrej Ordaš napřed reagoval tvrzením, že pro to Poláci nemají důkazy. Později ruské ministerstvo obrany uvedlo, že „neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku“.
„Jsme připraveni vést konzultace na toto téma s polským ministerstvem obrany,“ dodal rezort na Telegramu. „Je to určitý signál v tom, že třeba můžou říct: Ztratili jsme kontrolu nad skupinou dronů. Nebylo to úmyslné. Anebo budou arogantní a potom je jasné, že to byl test,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý Blesku.
3.Díra v obraně
Podle Šedivého je ruská akce, ať už měla jakýkoliv důvod, hlavně budíčkem pro polskou protileteckou obranu. Polsko i NATO tedy musí podle něj radikálně posílit právě obranu proti dronům.
„Ať se politici baví a na téma, zda to bylo úmyslně nebo neúmyslně. Ale my jako vojáci se musíme bavit o tom, že se musí dramaticky vylepšit ta obrana jak na Východním valu (polské opevnění na hranici s Běloruskem – pozn.red,), tak ale i u nás, na našem teritoriu,“ uzavřel generál ve výslužbě.
4.Co články říkají
Tusk ve svém projevu před poslanci rovněž oznámil žádost o aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy. Ta říká, že všechny státy NATO budou vzájemně jednat v případě ohrožení území nebo suverenity některého z nich. Odpoledne Aliance žádosti vyhověla. Tato rokování jsou podmínkou aktivace článku 5, který hovoří o kolektivní obraně.
To je ale podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského (49) ještě daleko. „Poslední doba tomu dost nahrává, že ta aktivace článku 5 nebude nějaký přesný bod v čase, který si zapíšeme do svých diářů a od té doby se absolutně změní svět,“ řekl v Epicentru Blesku s tím, že na obranu Polska se spíš v případě potřeby zformuje koalice ochotných.
Video Politolog Landovský o dronovém útoku na Polsko: Putin NATO testuje. Jsme v ohrožení i my?Video se připravuje ...5.Byl to test!
I Landovský míní, že v tomto případě nešlo ze strany Ruska o útok, nýbrž o test reakce NATO. „Není to rozsáhlý útok na člena, a proto aliance nebude vojensky reagovat přímo vůči tomu útočníkovi, ale postupně zvyšuje svoji asertivitu a schopnost reagovat,“ uvedl.
„Problém začíná v momentě, kdy dochází ke ztrátám na majetku, anebo ztrátám na životech (což se naštěstí tentokrát nestalo, poničen byl dům v obci Wyryki – pozn. red.), a to je samozřejmě potom věc, která má obrovský dopad na vnitřní politiku té země, která těmito útoky trpí,“ dodal.
6.Solidarita i varování
Útok vyvolal četné reakce zahraničních státníků. „Odsuzuji to v nejvyšší míře. Vyzývám Rusko, aby ukončilo tuto nebezpečnou eskalaci. Opakuji polskému národu a jeho vládě naši plnou solidaritu,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron (47) s tím, že v obraně spojenců nedělá Francie kompromisy.
„Vše nasvědčuje tomu, že se jednalo o úmyslný čin, nikoli o náhodu,“ míní šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová (48). V podobném duchu se vyjádřila i česká hlava státu Petr Pavel (63) „Česko, naši sousedé ani Evropa nejsou v bezpečí. Nelze předstírat, že tato válka se nás netýká,“ napsal na síti X s tím, že Česko stojí na straně Polska. Americký prezident Donald Trump (79) před otázkami novinářů utekl.
7.200km od Ostravy
Přestože největší počet sestřelených dronů byl nalezen u hranic Běloruska a Ukrajiny, některé zřejmě pronikly dále. Jeden z nich byl nalezen poblíž obce Mniszków nedaleko Lodže. Tedy jen zhruba 200 kilometrů vzdušnou čarou od českých hranic.
To v reakci okomentoval i premiér Petr Fiala (61, ODS). „Trosky ruských dronů dopadají 200 km od Ostravy. A přesto tu někdo říká, že NATO je agresor a že nemáme posilovat obranu. To není politický postoj, ale služba ruské propagandě,“ napsal na síti X.
Video Fiala o dronech v Polsku: Putinův režim ohrožuje celou EvropuVideo se připravuje ...8.Ne poprvé, ne jen v Polsku
Zatím poslední takový incident je zhruba sedmým případem od začátku války na Ukrajině, kdy ruské rakety či drony narušily polský vzdušný prostor. Např. v listopadu 2022 zahynuli 2 lidé ve východopolském Przewodówě po zásahu rakety.
Podle expertů šlo o střelu z ukrajinského protivzdušného systému S-300 vypálenou v reakci na mohutný ruský útok. Podobné zkušenosti jako Poláci – byť bez obětí na životech – mají Pobaltské státy, Bulharsko, Rumunsko či Moldavsko.
9.Tvrdý oříšek
Polská armáda by v případě další eskalace rozhodně nebyla pro tu ruskou snadným oříškem. Patří totiž mezi největší v regionu a Poláci po začátku invaze na Ukrajinu ještě posilují. Domácí tanky PT-91, německé Leopardy a americké Abramsy má doplnit také typ K2 jihokorejské provenience.
Letectvo nasazuje první systémy F-35. Dále létá na různých typech letadel od sovětských MiGů, přes F-16 po jihokorejské T-50.
V profesionálním vojsku slouží 140 tisíc vojáků, armáda má ale zmapováno, že až 7 milionů lidí je u našich severních sousedů vhodných ke službě v případě mobilizace. Na východní hranici buduje Polsko masivní opevnění Východní štít, které má zastavit případný útok z Běloruska i Ukrajiny, pokud by padla do nepřátelské sféry vlivu.