Čínská lidová republika oslavila 80 let od konce druhé světové války a porážky imperialistického Japonska velkolepou vojenskou přehlídkou. Už neplatí, že by Čína jen kopírovala západní technologie – blýskla se řadou nových zbraní, od mocných raket přes sofistikované drony až po nevídané laserové „kanony“, v některých oblastech je lídrem v high-tech vývoji. Její armáda však má stále významné slabiny.
Lasery, drony, rakety… Co nové zbraně na gigantické přehlídce říkají o síle Číny? A co jí chybí?
1.Čínské inovace
„Ze středeční přehlídky jasně vyplynulo, že Čína je schopna rychle vyrobit širokou škálu zbraní,“ konstatuje BBC. Ještě deset let nazpátek byly vojenské technologie, které Číňané předváděli, spíše primitivními kopiemi mnohem pokročilejších, zejména amerických zařízení, poznamenal Michael Raska, expert na vojenské transformace na singapurské univerzitě NTU. Nyní už se mohli blýsknout inovacemi a pokročilým vojenským průmyslem.
2.Nové jaderné kapacity
Na šestnáctikolových podvozcích se předvedly nové mezikontinentální balistické rakety Dongfeng-61 (DF-61), které nosí několik hlavic (systém MIRV). Nejspíš jde o nástupce či modernizaci dosavadní DF-41 – i ta dokáže nést až dvanáct hlavic a doletět zřejmě i 15 tisíc kilometrů, nejdál ze všech balistických střel na světě. DF-61 byla pro západní pozorovatele největším překvapením, uvedl Hans Kristensen z Federace amerických vědců podle deníku Guardian.
Čína se ovšem přehlídkou také připojila k malému „klubu“ jaderných velmocí, které k odstrašení disponují takzvanou jadernou triádou. Vedle raket odpalovaných z pevniny (v silech zakopaných v zemi či z železničních i automobilových odpalovačů) už představila i rakety odpalované z ponorek – JL-3 s dosahem přes 10 tisíc kilometrů. A třetici uzavřela první čínská jaderná zbraň odpalovaná z letadla JL-1, píše Guardian. Dosud měly kompletní triádu jen USA, Rusko, Indie a možná i tajnůstkářský Izrael.
Další předvedené rakety jsou menší, vypovídají o tom, že se Lidová osvobozenecká armáda připravuje zejména na invazi na Tchaj-wan a konflikt se Spojenými státy, který by zřejmě následoval. Typy střel totiž odpovídají útokům na americkou základnu Guam uprostřed Pacifiku a na obrovské letadlové lodě, jejichž skupiny jsou základem americké strategie.
3.Protiletecký laser
Docela novým druhem zbraně je protiletadlový laser LY-1 – vypadá jako velký reflektor na masivním osmikolovém náklaďáku, ale dokáže napáchat nemalé škody. Daleké jsou představy o vysoceenergetickém zničení celého letadla jako ve sci-fi filmech, ovšem letící cíl stačí oslepit nebo mu přesným paprskem spálit elektroniku.
4.Impozantní drony
Na kamionech se po náměstí Nebeského klidu (kde roku 1989 tanky brutálně likvidovaly studentské protesty) předváděly impozantní bezpilotní letouny. Čínských dronů je sice ohromná spousta na ukrajinském bojišti, používají je obě strany, v Pekingu však nešlo o hobby kvadrokoptéry s kamerkou a přivázaným granátem.
Hrozivě vypadal zejména GJ-11 Sharp Sword – „Hovado, co unese dvě tuny bomb,“ komentoval twitterový profil Dárek pro Putina. „Není dron jako dron.“
5.Ponorky bez posádky
Debutovaly i dva drony podmořské – autonomní ponorky. A to pořádně veliké, měří 18–20 metrů na délku. Není zřejmé, zda budou nosit bomby, miny, torpéda, či sloužit průzkumu, píše CNN. I hladinová plavidla bez posádky se předvedla na návěsech.
6.Robotičtí vlci
Ostatní vyvíjejí robotické psy, Čína je originální: Její vojsko má elektronické vlky. Možná jde o odkaz na „diplomacii vlčích válečníků“, za Si Ťin-pchinga čínští diplomaté hodně přitvrzují. Roboti mají sloužit například k průzkumu či odminování.
7.Víra v umělou inteligenci
Tyto roboty a drony všeho druhu mají stále méně spoléhat na lidské operátory, fungovat samostatně a navzájem spolupracovat. „Důraz na autonomii založenou na umělé inteligenci zdůrazňuje záměr Číny integrovat AI, zkrátit rozhodovací cykly a vytvořit efekt roje, který protivníky drtivě přemůže,“ uvedl Raska na sociální síti LinkedIn. Jiné země se nepředvídatelnosti umělé inteligence obávají, v obranném sektoru obzvlášť, ne však Čína. „Věří, že AI dokážou ovládat. Naplno ji integrují do svých systémů.“
8.Komunistická produktivita
Také je zřejmé, že pevný komunistický režim dokáže vyrábět zbraně rychle a ve velkém, zajistit pro ně potřebné zdroje. „Čína má schopnost chrlit munici, lodě, všemožné platformy… Stát může vydat direktivy a prostě jedou,“ konstatuje Alexander Neill z výzkumného ústavu Pacific Forum.
Video Přehlídka v Pekingu k 80. výročí konce 2. světové války v běloruském sestřihu (3. 9. 2025)Video se připravuje ...9.Nezkušenost a hierarchie
Zatímco Čína míní spoléhat na umělou inteligenci, Spojené státy mají stále výhodu v té lidské. Jejich ozbrojené síly důvěřují vojákům v poli, mají prostor pro vlastní iniciativu. Naopak komunistická země trvá na přísné hierarchii. „Můžou mít impozantní platformy a systémy, ale nehnou prstem, dokud nedostanou rozkaz shora,“ konstatuje Raska. Dokládá to podle něj například srpnový incident, kdy se při zásahu proti filipínské pobřežní stráži jedna čínská válečná loď srazila s dalším strážním plavidlem.
Lidové osvobozenecké armádě rovněž chybí ostré zkušenosti, naposledy země vedla válku roku 1979 (proti Vietnamu). Integrace tolika nových technologií do největšího vojska planety patrně nebude snadná. „Předvádějí tyto okázalé pokročilé platformy, ale jsou organizačně obratní, aby je využili způsobem, jakým si přejí?“ ptá se Raska.
Ze záběrů je patrné, že ohromnou spoustu úsilí musely všechny přítomné jednotky věnovat dokonale sehranému pochodování. Vypovídá to něco o jejich bojeschopnosti?
10.Fico: Válka, nebo mír?
„Zatímco západní lídři se scházejí na diplomatických jednáních, autokratická aliance hledá rychlou cestu k novému světovému řádu. Podívejme se na prezidenta Siho, který dnes v Pekingu stojí po boku lídrů Ruska, Íránu a Severní Koreje,“ komentovala politický význam čínské přehlídky Kaja Kallasová, šéfka diplomacie Evropské unie. „Nejedná se pouze o protizápadní optiku, ale o přímou výzvu mezinárodnímu systému založenému na pravidlech. A nejde pouze o symboliku: ruská válka na Ukrajině je udržována čínskou podporou. To je realita, které musí Evropa čelit.“
„Někdo si ji mohl vykládat jako demonstraci vojenské síly Číny, je však třeba ji vnímat v kontextu vážných vyjádření čínského prezidenta Si Ťin-pchinga,“ komentoval premiér Slovenska Robert Fico, jediná hlava státu či vlády zemí EU a NATO na přehlídce přítomná. „Čínský prezident jasně naznačil, že svět stojí před volbou míru, anebo války,“ uvedl však zároveň s tím, že Čína má vůli hrát rozhodující úlohu v novém uspořádání světa.
- Související
Témata:
To je nadělení.To je nadělení.
Tak oni se nám tak kluci /diktátoři/ trhli sešli se poklábosili a pohoda.Bez EU i USA. A UKáčka si stěžují že se tam vůbec nazabývali válkou u Kyjeva.A navíc uspořádali hezký paradenmarš.Jasně že technika bude potřebova dopilovat.Ale na zahnání chrabrých bojovníků EU to bude bohatě stačit.