Jak zvládnout začátek školního roku? Dětský psycholog pro Blesk: Děti jsou flexibilní, ale...
Prázdniny jsou minulostí, dětem i rodičům začíná opět běžný režim. Hostem pondělního Epicentra byl proto psycholog Václav Mertin, který se specializuje právě na školství. Rodičům radí, aby ze začátku školního roku nedělali žádnou vědu a byli alespoň na začátku září vstřícní. Kdy je případně čas zbytřit a požádat o odbornou pomoc? I na to se ptala moderátorka Epicentra Kateřina Vavřínová.
„Každá změna vyžaduje adaptaci,“ přimlouval se na začátku Epicentra za děti vracející se ke školnímu režimu Václav Mertin.
Právě školáci se na rozdíl od rodičů vracejí k pravidelnému vstávání, učení i plnění dalších povinností, které během prázdnin nechaly chvilku odpočinout. Náběh na školní režim přitom může podle Mertina trvat i několik týdnů. Rodičům doporučuje větší trpělivost alespoň po dobu celého září. Především bude nutná u těch nejmenších, kteří jdou do školy vůbec poprvé.
„U těch nejmenších máme zkušenosti jenom ze školky, které ale pro školu nejsou úplně určující, k adaptaci každé dítě vyžaduje svůj čas. Zatímco jedno dítě je už druhý den jako ryba ve vodě, jiné si zvyká velmi pomalu,“ připomněl Mertin.
Připomněl, že i když si nebudou rodiče s nástupem školy vědět rady, není ostuda se obrátit na odborníka – hlavní díl ale zůstane podle Mertina stále na otci a matce. Ze začátku doporučuje dětem pomáhat úplně ve všem, zároveň by ale z toho neměli rodiče dělat příliš velkou vědu. „Děti jsou nesmírně flexibilní, ony si zvyknou druhý den prázdnin na to, že mají volno, stejně jako si druhý až třetí den opět navyknou na to, že je zase škola.“
Například spací režim, bylo podle Mertina lepší už nastavit těsně před koncem prázdnin. „Pokud bylo dítě zvyklé během volna chodit spát v 11 hodin večer, je dobré ho pár dní před začátkem školy posílat na kutě třeba o dvě hodiny dřív,“ i tady ale hraje podle psychologa roli věk školáka.
Jako když jsme nastupovali do nové práce
Na začátku školního roku by proto byl Mertin k dětem vstřícný a dospělákům radí zavzpomínat na dobu, kdy měnili práci. „I když už má člověk zkušenosti, tak je strašně rád, kdy mu jeho okolí pomůže a nasměruje ho a třeba bude sdílet, co dělalo na začátku problémy jim. U dětí je to totéž,“ vysvětlil. Obavy z nového prostředí jsou tak podle něj v pořádku.
Jak ale podpořit dítě, které se vrací do prostředí, kde bylo šikanováno? A proč nesouhlasí se školskou novelou, která od září zpřísňuje podmínky pro odklad prvňáků? I o tom v Epicentru Blesku mluvil dětský psycholog Václav Mertin.
Dřív by takové děti chodili do pomocné školy. Neměli je rušit, byly by plné.