Lipavský a Fiala s diplomaty: Do muniční iniciativy zapojeno dalších 15 zemí, Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky

Lipavský zopakoval, že loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice a letos už přes milion. Cílem je v tomto roce dodat 1,8 milionu nábojů.

„Zásluhou naší muniční iniciativy se podařilo pětkrát snížit (ruskou) dělostřeleckou převahu na bojišti a přispět k udržení ukrajinských frontových linií,“ uvedl ministr. Považuje to za strategický majstrštyk.

Naděje na zastavení ukrajinské války představují mírové snahy Trumpa

„Případné zastavení iniciativy by bylo skutečným dárkem pro Putina. Ti, kdo o tom mluví, hazardují s bezpečností Evropy,“ dodal šéf diplomacie.

Rusko označil za největší a bezprostřední hrozbu. „Chce nahradit stávající pravidla právem silnějšího. Chce přebudovat bezpečnostní architekturu Evropy a narýsovat nové sféry vlivu,“ uvedl.

Ukrajina podle něj bojuje nejen za sebe, ale i za evropskou bezpečnost, a představuje hráz proti ruskému imperialismu a přelévání hrozeb dále na západ.

Lipavský připomněl, že Kyjev už v březnu souhlasil s bezpodmínečným příměřím. „Vladimir Putin mezitím pokračuje ve své agresi. Jisté naděje na zastavení války nyní představují mírové snahy amerického prezidenta (Donalda) Trumpa,“ poznamenal.

Ukrajina do EU a NATO

V rámci takzvané koalice ochotných, sdružující více než třicítku států podporujících Ukrajinu, se nyní pracuje na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

„Klíčové však bude především zapojení Spojených států. Otázku území pak spolu musí řešit pouze Ukrajina a Rusko. Putin by před usednutím k jednacímu stolu však měl především přestat s útoky na Ukrajinu. Úkolem Evropy je vedle poskytování bezpečnostních závazků paralelně pracovat na dalších sankcích pro případ, že se Kreml odmítne dohodnout,“ řekl Lipavský.

Vyjádřil podporu členství Ukrajiny v Evropské unii a začlenění země do euro-atlantických struktur, jakmile budou splněna kritéria a situace to umožní.

„Plánem na zničení Ukrajiny ruské ambice v Evropě začínají, ale nekončí. Bez ohledu na to, kdy a za jakých okolností bude dosaženo míru na Ukrajině, putinismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost,“ dodal ministr.

Lipavský na fóru v Alpbachu: Společně musíme zajistit, aby Rusko neuspělo ve své agresi

Fiala o pomoci Ukrajině

I kdyby se teď podařilo dosáhnout nějaké podoby příměří, Rusko bude do několika let připraveno na další expanzi. Ukrajina tak potřebuje bezpečnostní záruky. Na poradě českých velvyslankyň a velvyslanců v zahraničí to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Právě postoj ČR ke konfliktu na Ukrajině označil spolu s energetickou bezpečností či investicemi za oblasti, ve kterých je Česko úspěšné. Zdůraznil také nutnost přetrvání silného spojenectví Evropy se Spojenými státy.

Evropa v ohrožení 

Je potřeba si uvědomit, že Evropa zůstává v ohrožení a jednat podle toho, uvedl premiér. „Ruské ambice nekončí na hranicích Doněcké a Luhanské oblasti na východní Ukrajině. A i kdyby se teď podařilo dosáhnout nějaké podoby příměří, což si nepochybně všichni přejeme, tak Rusko, pokud neuděláme správné kroky, bude do několika let připraveno na další expanzi,“ uvedl. Ukrajina proto potřebuje bezpečnostní záruky, přičemž klíčovou a neopominutelnou hlavní bezpečnostní zárukou je podle něj síla ukrajinské armády.

Na bezprostřední riziko, jaké představuje Rusko, neexistuje podle Fialy jiná odpověď než důsledné odstrašování a posilování odolnosti. „To znamená nejenom investovat do obrany, ale také starat se o rozvoj průmyslových kapacit, uplatňovat chytrý přístup ke kritické infrastruktuře a ke strategickým surovinám,“ doplnil.

V poměru k velikosti země a síle ekonomiky je ČR dlouhodobě v čele vojenské i civilní podpory Ukrajiny, podotkl Fiala. Zmínil integraci ukrajinských uprchlíků, školení ukrajinských profesionálů či českou muniční iniciativu a přípravu na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. „Naší ambicí je, aby se tady dalekosáhle uplatnily české firmy a mohly se v budoucnu podílet na obnově energetiky, dopravy, zdravotnictví, IT a také samozřejmě obranných kapacit,“ řekl. Bezpečnostním zájmem ČR je podle něj Ukrajinu dále podporovat a udělat všechno pro to, aby se žádný ruský voják nikdy nepřiblížil ke slovenským hranicím. „Toto je imperativ, který musí platit i v následujících letech. Toto je imperativ, který by měl platit bez ohledu na naši politickou situaci,“ dodal.

Pozor na Čínu a Blízký východ

Lipavský dále řekl, že nelze ani přehlížet roli Číny, kterou sehrává ve válce na Ukrajině. „Díky rozsáhlé podpoře ruského obranného průmyslu, napomáhání obcházení sankcí a transferům technologií dvojího užití se stává klíčovým faktorem umožňujícím pokračování agrese vůči Ukrajině,“ míní šéf diplomacie.

Za dlouhodobou hrozbu nejen pro Blízký východ, ale i Evropu pak ministr považuje íránský jaderný program. „Plně podporujeme právo Izraele na sebeobranu proti teroristickým útokům, včetně útoků ze strany Íránu. Zároveň platí že naše podpora však nebyla bezpodmínečná a jsme znepokojeni humanitární situací v Gaze,“ uvedl.

Zopakoval, že dosud Česko letos poskytlo Palestincům pomoc za 26 milionů korun, nesmí ale podle něj být zneužívána ve prospěch teroristického hnutí Hamás.

Na poradě budou řešit i ekonomickou diplomacii

Vedoucí českých zastupitelských úřadů v zahraničí se budou podle úřadu věnovat také zlepšování konzulární služby, zefektivnění ekonomické diplomacie nebo otázkám strategické komunikace. V úterý je přijme na Pražském hradě prezident Petr Pavel, mají také v plánu setkání se senátory.

Čeští vedoucí zastupitelských úřadů se v Praze schází tradičně na konci léta. Loni na poradě vystoupila novinářka Alsu Kurmaševová, která byla součástí tehdejší výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Předloni k velvyslancům hovořil tehdejší ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.