Pavel na pietě k srpnu 1968: Mrazivé varování a slova o zlu. Fiala zmínil budoucnost

Prezident republiky upozornil na nebezpečí návratu výkladů historie, které mají kořeny právě v tehdejším Sovětském svazu. „Výklad měl jasně dát najevo, že historie je tady proto, aby sloužila zájmu,“ řekl. Jako příklad uvedl opomíjení části druhé světové války v letech 1939–1941 v ruské historiografii. „V případě roku 1968 to byla údajná internacionální pomoc, proti údajné kontrarevoluci,“ řekl. „Stejně tak dnes Rusko říká, že nevede agresivní válku, která má podrobit suverénní zemi, ale že vede pouze speciální operaci na ochranu Rusů a ruských zájmů, ať už jsou kdekoli,“ připomenul Pavel zjevně v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.

Prezident také připomněl loňský film Jiřího Mádla Vlny. Podle něj ukazuje, že někteří lidé v té době žili pod vlivem propagandy. „I dnes má řada lidí hodně pokroucený pohled na svět.“ V té souvislosti připomněl také film Velký vlastenecký výlet od režiséra Robina Kvapila. Ten míří do kin právě dnes. „Měli bychom si dávat pozor, abychom při výkladu historie vycházeli z faktu a byli schopní rozlišovat to, co je správné, a to, co je zlo,“ dodal. 

„Historie nám připomíná, že zkoušky přicházejí nejenom v době, kdy zní výstřely, ale i v dobách, které se zdají být klidné. Naše budoucnost závisí na tom, jaké hodnoty budeme ctít, jaký stát chceme a kam chceme patřit. Každý má právo rozhodnout, zda chce stát na straně svobody a lidské důstojnosti,“ řekl ministerský předseda Petr Fiala. 

V Brně zachránili vzkaz ze srpna 1968: Okupanti, jděte domů, napsal autor na zídku

Také generální ředitel ČRo René Zavoral varoval před alternativními výklady událostí, které se snaží popírat úlohu událostí v českých dějinách. Chybné by podle něj vykládat události roku 1968 jen jako zápas dvou frakcí komunistického hnutí.  „Byl to boj o národní svobodu,“ řekl.

„Komunismus v jakékoliv podobě. Diktátorství v jakékoli podobně vede ke zmaru, porobě a obětem... Jedině když se nevzdáme a budeme ctít hodnoty, za které mnozí v roce 1968 vycházeli do ulic, zůstane pravda pravdou, dobro dobrem, zlo zlem a Česko Českem,“ řekl u rozhlasu předseda Senátu Miloš Vystrčil. Rok 1968 má být podle něj poučením, že se do vedení státu nemají dostat lidé, kteří jsou kvůli ziskům a moci ochotni prodat vlast a národ.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda zavzpomínal na to, jak sám trávil 21. srpen 1968. Podle svých slov byl tehdy na vojně, ze které si udělal „výlet na vodu“. „Sjížděl jsem řeku a můj útvar o tom tak úplně nevěděl,“ přiznal. Jakmile se o okupaci dozvěděl, vydal se na posádku, kde místo zatčení dostal za úkol hlídat komín s vysílačem, který zprostředkovával tajné vysílání Československého rozhlasu. 

„Okupace nemusí přicházet na tancích. Přichází potichu, falešnými informacemi, podpultovými hláškami a najednou je ze lži pravda,“ pronesl. „Boj za svobodu není jen sedět na židlích a tleskat, buďte připraveni na to, že naši svobodu budeme my všichni hájit, dodal s tím, že dnešní svět je podivný a může se stát, že to bude potřeba. 

Slovenský velvyslanec Muránský promluvil o slovenském rodákovi Milanu Lamperovi. „Jako 19letý zahynul při obraně budovy československého rozhlasu,“ sdělil přítomným. Připomněl také roli Alexandra Dubčeka v čele tehdejší KSČ. „Díky lidem na náměstích a ulicích našich měst můžeme dnes říct, že zbraně nejsou všechno, po zuby ozbrojená armáda nezmohla se společností nic,“ řekl.  

Lavrov se za mikinu s nápisem CCCP nestydí. Trumpův ministr mu ji chválil?

Události roku 1968 se připomínaly také na Slovensku. „Budujme mezinárodní postavení Slovenské republiky tak, aby se už nikdy nezopakoval násilný mocenský akt, kdy se na základě sféry vlivu jedné velmoci rozhodne o osudu celé země a lidí, kteří v ní žijí,“ napsal na facebooku prezident Peter Pellegrini.  

„Je to přesně 57 let, co naše území obsadila vojska Varšavské smlouvy pod vedením Moskvy. Přišly statisíce okupantů, kteří na našem území vraždili nevinné lidi. A zůstali zde 23 šíleně dlouhých let. Stejné statisíce okupantů přišly v roce 2022 vraždit na Ukrajinu. Opět, vraždí všechny bez rozdílu a opět chtějí okupovat. Opět, neboť Moskva rozhodla,“ uvedl opoziční politik Jaroslav Naď, který byl při zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu slovenským ministrem obrany.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročily hranice ČSSR armády zemí sdružených v paktu Varšavské smlouvy. Cílem bylo potlačení reformního procesu československého komunistického režimu, jehož cílem bylo uvolnění poměrů i odklon od Moskvy. Operace Dunaj se zúčastnila vojska Sovětského svazu, Polska, Bulharska, Maďarska a v minimální míře i NDR. Proti se v socialistickém táboře naopak postavilo Rumunsko, neutrální Jugoslávie nebo Albánie, která v reakci Varšavskou smlouvu opustila.