Jak teď, pár měsíců po konci soutěže, vzpomínáte na Survivora?

„Survivor pro mě byl zážitek velkého rozsahu. Určitě bych do něj šla znovu, určitě jsem nadšená, určitě mi to jenom dalo, nevzalo. Jsem strašně šťastná, že vyhrál Pája, protože jsem mu fandila od začátku. Docela se mi i stýská po té partě, protože jsme si k sobě našli cestu a jsme takoví družní.“

Říkáte, že byste okamžitě do soutěže šla znovu, ale když vám to poprvé nabídli, prý jste váhala.

„Já myslela, že to je fór. První nabídka přišla někdy v létě a to jsem vůbec nereflektovala. Druhá SMSka přišla v době, jakože jsem byla v nějakém strašném stresu, takže jsem si to ani neuvědomovala. Až když mi zavolali, začala jsem o tom uvažovat. Co mě k tomu přimělo, byla reakce mého přítele, protože byla strašně pozitivní. Sama nabídka ale není vše, musíte projít konkurzem, kdy procházíte všemi psychickými testy, fyzickými testy, musíte k zubaři, jít na EKG srdce. Musíte být totálně fit.“

Kdy jste si v Survivoru sáhla nejvíc na dno?

„Bylo tam vícero momentů, možná úplně nejvíc úvod. Museli jsme skočit do vody a připlavat z lodi na ostrov. Protože to bylo tak strašně… Tam jsem si říkala: „Ty jo, tak o tomhle to je.“ Teprve mi to docházelo. Vůbec se neznáte, všichni skáčou do vody, přes vás, takže se navzájem kopete. Máte na sobě všechny věci, které vás táhnou k zemi, včetně tenisek. Ty tenisky dostaly za své, protože nebylo dne, kdybych nelezla do mokrých tenisek, protože neměly šanci uschnout.“

Měla jste asi v průběhu těch 41 dnů, které jste v soutěži strávila, někdy tendenci to skončit?

„Neměla, ale měla jsem dva momenty, kdy jsem se najednou nemohla nadechnout. Bylo to mimo kamery a viděli to asi jenom tři lidi. Ale já jsem říkala: ‚Ne, vždyť to nemůžu. Musela jsem si vizualizovat, že bude všechno v pořádku, že to všichni zvládnou, že doma bude všechno O.K.‘“

Pojďme k vaší rodině – táta slavný sbormistr Lubomír Mátl, máma Jiřina, hudební teoretička. Pět sester, všechny se věnují hudbě. Byl vůbec v dětství možný nějaký úkrok, že byste se věnovala něčemu jinému než hudbě?

vlastně začala tancem, ale nechtěla jsem být úplně černá ovce rodiny, kde všichni zpívali. Jenže já se nerada vyjadřovala verbálně, radši jsem to odtančila. K hlasovému vyjadřování jsem musela dojít, protože pro mě to bylo strašně intimní. Těžší než tanec, v tom jsem mohla projevit jakoukoliv emoci. Nevím, jestli je to tím, že nás bylo moc, třeba jsem se nedostala ke slovu. (smích) Ale to bych se musela zeptat nějakého psychologa.“

Video
Video se připravuje ...

Zpěvačka Kate Matl: Snažím se nemít strach z ničeho! Petr Macek, Lukáš Červený

Máte pět sester, je vás tedy šest holek.

„Ano, mám tři starší a dvě mladší sestry. Já jsem skoro veprostřed, čtvrtá. A mezi námi je dvacet let rozdíl od nejstarší po nejmladší. Vlastně nejstarší teď je padesát. Nejmladší je třiatřicet.“

Jaká mezi vámi děvčaty byla doma chemie? Protože každého napadne, že šest holek, šest sester, musí být masakr.

„Jo, byl to masakr. (smích) Ale byl to dobrý masakr. Když jsme byly úplně malé a maminka jela s kočárkem, tak všechny tři další sestry musely mít taky kočárky, takže mamka jela vlastně se čtyřmi. Vůbec nechápu, jak to dělala. Potom jsme měly takové období, že každá měla školu a různé kroužky, tak jsme se viděly strašně málo, v podstatě jen večer, kdy byly hádky o tom, kdo co uklidí. Já byla největší bordelář, takže jsem vždycky měla máslo na hlavě.“

Dočtěte zadarmo celý článek
Pokračovat ve čtení snadno můžete po registraci.
  • Registrace je pro vás zcela zdarma.
  • Získáte přístup k veškerému bleskovému obsahu.
  • Užijete si bonusové akce a výherní soutěže.
Pokračovat ve čtení