Expert pro Blesk: Pokus o ovládnutí protikorupčních institucí se Zelenskému tvrdě nevyplatil
Ukrajinu, poslední více než tři roky sjednocenou bojem proti ruské invazi zasáhly v tomto týdnu největší protesty od vypuknutí války. Důvodem byl návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na podřízení protikorupční vyšetřovací agentury NABU a sepciální prokuratury SAP pod generálního prokurátora, kterého jmenuje prezident. Tyto nezávislé instituce jsou přitom považovány za největší dědictví Revoluce důstojnosti (též Euromajdan) z přelomu let 2013 a 2014. Co chtěli lidé v ulicích a jak demonstrace otřásly Zelenského pozicí? Blesk se ptal ukrajinisty z Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka.
Blesk: Jak může situace kolem protikorupčních agentur do budoucna uškodit Zelenskému na Ukrajině i v zahraničí?
Pavel Havlíček: „Jde opravdu o největší skandál po roce 2022. Samozřejmě v mezičase probíhaly některé třeba korupční aféry, ale ani zdaleka se to nemůže rovnat této situaci, kdy vidíme, že byla zásadním způsobem podkopána důvěra v jeho politické vedení. Jak uvnitř země, tak potom mezi nejbližšími partnery, zejména na straně Evropské unie, která tento krok vlastně velmi tvrdě odsoudila.“
Jaká myslíte, že byla bezprostřední reakce Zelenského a jeho kabinetu na tu vlnu nevole?
„Myslím si, že Zelenskyj sám a lidi kolem něj opravdu byli překvapeni tou reakcí, kdy bylo jasné, že se přepočítali z hlediska toho, jak moc na to mohou ukrajinští občané vlastně reagovat. To bylo vlastně zmíněno i v té oficiální komunikaci, že ukrajinský lid promluvil a je potřeba udělat nějaké změny.“
Uvědomili si tedy na základě té reakce veřejnosti závažnost situace?
„Je vidět, že ta reakce byla poměrně tvrdá a Zelenského režim na ni reagoval. Myslím si, že tohle byla značná chyba. Ukázalo tak, jak jsou mimo obraz, jak moc nejsou zorientovaní, ať už z hlediska veřejných nálad nebo potom vlastně těch potenciálních reakcí ze strany západního společenství.
Proč myslíte, že Zelenskyj přišel s takovou reformou právě teď?
„Myslím si, že chtěl využít určité příležitosti, která se tam nabízela.Velká část toho rozhodovacího procesu na straně Evropské unie bude teď a během měsíce srpna ve spánkovém režimu. Trumpova administrativa zase nejeví takový zájem, respektive neuděluje důležitost takovýmto otázkám, jako byly právě boje proti korupci a za demokratické hodnoty, Bidenova legislativa by na to asi reagovala jiným způsobem. Takže oni to opravdu zkusili a ta reakce byla opravdu velmi, velmi tvrdá, velmi odsuzující a právě i na to konto oni opravdu předvedli takové veliké veletoče vedoucí až k momentu, kdy oni navrhnou celý nový zákon. Ten současný, který Zelenskyj velmi, netradičně rychle podepsal, tak půjde ze stolu, což je docela zajímavý zvrat událostí.“
Co bylo původním motivem pro vznik toho zákona? Byla to snaha přikrýt nějaké skandály, nebo jak tvrdila Zelenského administrativa, je skutečně vyšetřovací agentura NABU prolezlá ruskými agenty?
„My opravdu nemáme žádné kredibilní informace, které by to dokazovaly. Byl to opravdu docela brutální zásah proti těm protikorupčním institucím a já musím říct, že ty věci stály tak moc na vodě, že opravdu nebyly obhajitelné v očích ukrajinské veřejnosti, která byla, myslím si, velmi dobře zorientovaná.“
Čím to, že byla tak zorientovaná?
„Nejsou to věci, které by se děly opravdu poprvé na Ukrajině. Tyhlety dvě konkrétní instituce, zejména potom NABU, ale vlastně i ta prokuratura SAP, byly terčem kritiky ukrajinských vládních míst dlouhou dobu. Je to kvůli tomu, že nejsou pod kontrolou vládních elit a nelze s nimi manipulovat, na rozdíl právě od fungování generální prokuratury. To je instituce dlouho nereformovaná, pocházející myšlenkově ze sovětských časů, kdy opravdu to propojení mezi výkonnou a soudní mocí bylo velmi přímočaré a skrze právě tuto konkrétní instituci bylo v minulosti možné ovlivňovat aspoň celou řadu soudních procesů. A v tomto smyslu tak samozřejmě všichni viděli, odkud vítr fouká.“
Jak často se podobné útoky na NABU a SAP po jejich vzniku v roce 2014 opakovaly?
„Opakovaly se po roce 2014 periodicky. Podobné iniciativy už byly třeba i za éry Petra Porošenka. Takže je vidět, že ukrajinská veřejnost byla zorientována, stejně tak byly připraveny evropské instituce. Myslím si, že vítr foukal ze strany těch starých struktur, politiků nebo mocenských klik, které opravdu nechtějí mít nezávislé instituce. Bojí se toho, jakým způsobem mohou instituce vyšetřovat korupci až do nejvyšších míst ukrajinské politiky, včetně ukrajinské vlády. Takže tady ta reakce byla velmi přirozená pro tu starou Ukrajinu, staré představitele režimu. Tohle to je opravdu něco, co převládlo, a proto Zelenskyj provedl ten krok, který se mu velice tvrdě nevyplatil.“
Co si myslíte, že to vypovídá o ukrajinské veřejnosti, že i teď v době války a ruského ostřelování proběhly demonstrace? Protestovalo se dokonce v Charkově, jen asi 30 kilometrů od fronty...
„Myslím si, že to vypovídá o jedné věci, a to že ukrajinská veřejnost se nevzdává myšlenky evropské budoucnosti, která tímto krokem jednoznačně byla ohrožena. A samozřejmě je vidět, že oni pokračují v bitvě, která není jenom proti ruskému agresorovi, ale i proti celému modelu, který Rusko reprezentuje a který má samozřejmě své představitele i uvnitř samotné Ukrajiny. To je ten hodnotově autoritářský systém vlády nepostavený na pravidlech, ale na nepotismu, korupci a osobních vazbách. Tohle to je něco, s čím se prostě většina ukrajinské společnosti nehodlá smířit a myslím, že to dali velmi odhodlaně najevo.“
Takže po jedenácti letech opět šlo hlavně o myšlenky Majdanu? Evropská budocnost, jasná pravidla, boj proti korupci...
„Zajímavé bylo, že velkou roli v tom sehráli představitelé mladé generace, takže je vidět, že Ukrajina v tomto smyslu má budoucnost. Má lidi, kteří budou pokračovat a navazovat na ten myšlenkový odkaz roku 2014 a nenechají padnout tyhle velké ideály a myšlenky, které Ukrajinu do určité míry přivedly do konfliktu s tím autoritářským, moskevským, korupčním a rozhodně nepotistickým modelem. A ten model, to je něco, proti čemu se rozhodla klíčová část ukrajinské veřejnosti jednoznačně vystoupit.“
A ti mladí lidé tedy odmítají Volodymyra Zelenského?
„Odmítli Zelenského politiku, která byla realizovaná přes ukrajinský parlament, Zelenského zástupce, spojence v parlamentu a další podobně smýšlející názorové frakce a politiky, kteří symbolizují tu starou Ukrajinu. Lidi, kteří v tom ukrajinském politickém prostředí přežívají dlouhé roky a jsou naučení fungovat v tom klientelistickém modelu. Ten ty instituce mohl nějakým způsobem nabourávat a chystat mu konec, konec.“
Má Zelenskyj, po téhle tvrdé ráně, ještě šanci na znovuzvolení, pokud by o něj po konci války usiloval?
„Tohle je za mě velmi složitá otázka, přiznám se, protože my neznáme ani ten časový horizont, kdy se ty volby můžou uskutečnit. Opravdu si netroufám na ni úplně odpovědět. Přestože Zelenského podpora zůstává poměrně silná, tak tenhleten krok ji rozhodně nějakým způsobem nabourá.“
Tak jinak. Jaký efekt budou mít současné protesty na Zelenského vládnutí?
„Po tom období, kdy si Zelenskyj myslel, že všechno může dělat svévolně, autoritářsky, bez ohledu na ukrajinskou ústavu, což už ukázaly ty nedávné změny v ukrajinské vládě, je to velmi tvrdé plácnutí přes ruku a jasná stopka. Myslím si, že je to velmi zdravé v demokratické společnosti, kterou ta ukrajinská určitě je.“
Na toho mrzáka už se nedá koukat