Myslel, že Evropa v létě spí a Trumpa to nezajímá, říká analytik po Zelenského otočce
Dědictví »Majdanu« v ohrožení. Protikorupční agentury, vzniklé v roce 2014, chtěl prezident Volodymyr Zelenskyj podřídit vládě. Jeho záměry vyvolaly hněv nejen samotných Ukrajinců. Následovala otočka o 180 stupňů. Proč ale přišel s takovou myšlenkou?
Mimo jiné právě kvůli korupci Ukrajinci před jedenácti lety vyhnali tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Následoval vznik nezávislé vyšetřovací agentury NABU a speciální prokuratury SAP. Teď se měly obě dostat pod generální prokuraturu, jejíhož šéfa nejmenuje nikdo jiný než prezident Ukrajiny.
V zemi to vyvolalo okamžitou bouři nevole, což bylo i vodou na mlýn ruských médií. „Ukrajina není Rusko,“ skandovalo se dokonce na náměstí v Charkově, pouhých 30 kilometrů od fronty. „Ukrajina patří do Evropy a naši podporu mají její občané. Podpora ale nikdy nebyla a nebude bianko šek pro jakékoli kroky vlády,“ uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) na síti X.
Vysvětlení požadovala i šéfka evropské komise Ursula von der Leyenová a další západní představitelé. „Je vidět, že opravdu oni pokračují v bitvě, která není jenom proti ruskému agresorovi, ale i proti celému modelu vládnutí, který Rusko reprezentuje,“ zhodnotil pro Blesk ukrajinista Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Právě ruští agenti přitom podle Zelenského mateřské politické strany Sluha národa důvodem pro podřízení agentur pod státní prokuraturu. NABU byla podle jejích politiků plná špionů nepřátelského souseda. „Nemáme žádné kredibilní informace, které by to dokazovaly,“ upozornil však Havlíček. Daleko spíše byly podle něj za vším struktry, které nazval »starou Ukrajinou.« Lobbystické a jiné vlivové skupiny, které do roku 2014 bránily vzniku podobných protikorupčních úřadů a od té doby je soustavně torpédují. „Není to nic nového. Podobné iniciativy už tam byly třeba za éry Petra Porošenka (prezident v letech 2014 - 2019 - pozn.red.),“ připomněl Havlíček.
Reakce ukrajinské veřejnosti se podle něj dala očekávat, přesto ji vláda hrubě podcenila. Téma generální prokuratory je totiž na Ukrajině stále živé. Podle Havlíčka to „je instituce opravdu dlouho nereformovaná, pocházející myšlenkově ze sovětských časů, kdy opravdu to propojení mezi výkonnou a soudní mocí bylo velmi přímočaré a skrze právě tuto konkrétní instituci bylo v minulosti možné ovlivňovat aspoň celou řadu soudních procesů. V tomto smyslu samozřejmě všichni viděli, odkud vítr fouká,“ vysvětlil Blesku.
A proč že se ukrajinská vláda k takovému kroku odhodlala právě teď? Podle Havlíčka hráli roli »politické prázdniny« v Evropě, ale i nálady za atlantikem. Myslím si, že chtěli využít určité příležitosti, která se tam nabízela. Počítali s tím, že velká část toho rozhodovacího procesu na straně Evropské unie bude teď a během měsíce srpna v takovém spánkovém režimu...a Trumpova administrativa nejeví takový zájem o takovéto otázky, jako je právě boj proti korupci nebo za demokratické hodnoty. Bidenova legislativa by na to asi reagovala jiným způsobem,“ dodal ukrajinista.
A Zelenskyj? Ten ve středu večer z již podepsaného zákona vycouval. Do parlamentu prý brzy pošle úplně nový návrh, který naopak protikorupční instituce posílí. Včera také potvrdil, že došlo s Moskvou na výměnu válečných zajatců. Výměnu upekli vyjednavači na středeční schůzce v tureckém Istanbulu, která ale jinak zásadní průlom směrem k dosažení míru nepřinesla.
Šéf Ukrajinské delegace Rustem Umerov v Istanbulu však také vyzval Rusy k přímému jednání na prezidentské úrovni, a to již v srpnu. Zda se hodlá se Zelenským sejít, šéf Kremlu Vladimir Putin dosud nesdělil. Podle exilového ruského deníku The Moscow Times by na základě Umerovova návrhu měli být u stolu i prezidenti USA a Turecka, Donald Trump a Recep Tayyip Erdogan.
Kto vyhrá túto vojnu nevieme ! Ale určite vieme, kto na nej bohatne ...