Podivná smrt Putinova ministra dopravy: Těsně po odvolání spáchal sebevraždu?
Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin dnes odvolal z funkce ministra dopravy. Uvedl to nejprve nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojt byl nalezen mrtvý ve svém autě v Odincovu u Moskvy, potvrdil později Vyšetřovací výbor Ruska (ruská obdoba federální kriminální ústředny), který se kloní k variantě sebevraždy.
„Tělo bývalého ministra dopravy Romana Starovojta se dnes našlo v osobním autě v Odincovu (u Moskvy) se střelným zraněním. Vyšetřovací orgány pracují na místě, zjišťují okolnosti toho, co se stalo. Hlavní verzí je sebevražda,“ řekla mluvčí výboru Svetlana Petrenková, kterou citovala agentura TASS.
U exministrova těla se podle listu Kommersant našla pistole Makarov, kterou obdržel jako ocenění v roce 2023 za zvláštní zásluhy o bezpečnost občanů.
Důvod nečekaného Starovojtova odvolání Kreml neuvedl. Na sociálních sítích se objevily spekulace, že odvolanému ministrovi, který byl dříve gubernátorem Kurské oblasti, hrozilo trestní stíhání. Proti Starovojtovi podle listu Moskovskij komsomolec zřejmě vypovídal jeho nástupce v čele Kurské oblasti Alexej Smirnov, který byl mezitím z funkce gubernátora rovněž odvolán. V dubnu jej zadrželi vyšetřovatelé a obvinili, že se podílel na zpronevěře miliardy rublů (asi 270 milionů Kč), určené na výstavbu opevnění na hranici západoruského regionu s Ukrajinou. Rovněž podle Kommersantu proti Starovojtovi vypovídali obvinění v tomto případu zpronevěry miliardy rublů určené na opevnění, včetně Smirnova.
Ruský prezident Vladimir Putin po odvolání Starovojta jmenoval úřadujícím šéfem resortu dosavadního Starovojtova náměstka Andreje Nikitina. Ten letos v únoru rezignoval na post gubernátora Novgorodské oblasti, pak se stal náměstkem na ministerstvu dopravy.
Starovojt stál v čele ministerstva něco přes rok. Do vlády nastoupil loni v květnu, předtím několik let zastával funkci gubernátora Kurské oblasti na západě země. Několik měsíců po jeho nástupu do čela tohoto regionu přes hranice pronikla ukrajinská armáda a zahájila největší vpád cizích vojsk na území Ruska od druhé světové války. Tehdy se podle The Moscow Times obrátila pozornost i k působení Starovojta v čele regionu.
Než se Starovojt stal gubernátorem Kurské oblasti, řídil šest let federální dopravní agenturu Rosavtodor.
Agentura Unian hlásí, že Rusové ráno v Chersonu zaútočili na civilní automobil. V důsledku útoku nepřátelského dronu byli podle ní zabiti dva civilisté - 62letá žena a muž ve věku asi 65 let. Zraněna byla také 55letá žena, která byla převezena do nemocnice.
V souvislosti s útokem bylo zahájeno předběžné vyšetřování kvůli možnému spáchání válečného zločinu, píše Unian. Cherson se podle ní v létě proměnil v „safari zónu“ pro ruskou armádu. Toto hlavní město stejnojmenné oblasti ukrajinské síly v listopadu 2022 osvobodily po šestiměsíční okupaci Moskvou, ale od té doby je neustále terčem ruských úderů.
Za celý uplynulý den hlásí ukrajinské regionální úřady dohromady pět zabitých civilistů a 37 raněných v důsledku ruských útoků.
Tři lidé přišli o život a jeden člověk byl zraněn při ukrajinských útocích v Belgorodské oblasti na západě Ruska, uvedl gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. Raketový útok byl namířen na vesnici Maslova Pristaň, uvedl Gladkov na platformě Telegram. Podle gubernátora byl v důsledku útoku částečně zničen objekt sociální infrastruktury a pod sutinami se pravděpodobně nacházejí další lidé.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 53 dronů nad devíti převážně západoruskými regiony, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ukrajina v poslední době zintenzivnila vzdušné údery na cíle v Rusku. Kyjev cílí zejména na rafinerie, což v Rusku vedlo k růstu cen benzinu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) evidoval v září v ČR zatím nejvyšší letošní počet kybernetických incidentů, bylo jich 24. V srpnu jich bylo 16. Rekordním měsícem je dosud loňský říjen se 47 kybernetickými incidenty. Za celý loňský rok úřad evidoval 268 kybernetických incidentů.
23 spadalo do kategorie méně významné, jeden do kategorie významné. Žádný tedy úřad nevyhodnotil jako velmi významný. Velmi významný incident úřad naposledy evidoval v červenci, kdy na začátku měsíce ochromil rozsáhlý kybernetický útok nymburskou nemocnici.
Nejvíce zastoupenou kategorií září byla dostupnost, kdy jako tradičně převládaly DDoS útoky. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda v únoru 2022. NÚKIB v září evidoval dohromady deset DDoS útoků, přičemž ke třem z nich se přihlásila některá z hacktivistických skupin.
Agentura Reuters napsala, že v situaci, kdy válka proti Ukrajině pokračuje čtvrtým rokem, zažívá ruský sektor dopravy závažné problémy. V letectví kvůli západním sankcím chybí náhradní díly a ruské dráhy, největší zaměstnavatel v zemi, se potýká s rostoucími náklady kvůli vysokým úrokovým sazbám zavedeným vzhledem k inflaci, k níž přispívá válečný konflikt na Ukrajině, kterou Rusko napadlo v únoru 2022.
