Detaily o íránském jádru odhaleny: Supertajné továrny v masivu skal! Ani rakety je nezničí!?
Íránské jaderné zařízení Fordo je pečlivě střežený komplex, kde se pod zemí obohacuje uran způsobem, který se dá využít pro výrobu jaderných zbraní. Je těžké ho zničit. Jakákoli izraelská vojenská operace by se jistě setkala s obrovským odporem. Celý svět však napjatě čeká, kam povedou útoky na Írán, které Izrael ještě nemá v plánu ukončit. Mnozí zasvěcenci soudí, že samotné stíhačky a rakety Izraelců íránský jaderný program zničit nedokážou, potřebují do akce přemluvit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Izraelská diplomacie ale naznačuje ještě jinou možnost: Výsadek elitního komanda. Speciální síly židovského státu už několik ohromujících akcí v minulosti předvedly…
Íránské jaderné zařízení Fordo se nachází hluboko pod zemí mezi horami poblíž svatého města Qom, a je jedním z nejtajnějších a nejsilněji opevněných íránských jaderných zařízení, píše britský deník Daily Mail. Na tomto místě se obohacuje uran způsobem, který se dá využít pro výrobu jaderných zbraní, píše Česká televize. Zde může vzniknout atomová bomba. Jakákoli izraelská vojenská operace by se jistě setkala s obrovským odporem.
Fordo se skládá z několika částí, uvádí americké zpravodajství CNN. Je tam pět tunelů, rozsáhlá podpůrná konstrukce a široký bezpečnostní perimetr – to vše lze vidět na nedávno odhalených satelitních snímcích z Fordo. Spekulace o jeho skutečné povaze a velikosti začaly už v roce 2009.
V kompexu stojí pomocná budova, která má pomáhat se vzduchem v tunelu. Za vysokou horou a pod ní se nachází hala s centrifugami, kde se obohacuje uran, dále je na snímku vidět hromada kamení z výkopových prací na tunelech nebo kontrolní stanoviště. A okolo celého objektu je bezpečnostní perimetr.
Pomoc USA je klíčová
Místo přísně střeží Íránské revoluční gardy (IRGC) a nachází se přibližně 90 metrů pod zemí, aby bylo chráněno před bombardováním. Pouze USA mají munici Massive Ordnance Penetrator (MOP), která je schopná místo zasáhnout, nicméně americký prezident Trump ve středu řekl: „Dokážeme to udělat, ale to neznamená, že to udělám.“
Část toho, co se o Fordo ví, pochází z velkého množství íránských dokumentů, které před lety ukradla izraelská tajná služba. Mezi dokumenty byly podrobné plány projektu Fordo a informace o jeho cílech – vyrábět uran vhodný pro výrobu zbraní v rámci íránského jaderného programu pro alespoň jednu nebo dvě jaderné zbraně ročně.
Spojené státy a jejich spojenci neposkytli mnoho podrobností o tom, kdy výstavba závodu Fordo začala, ale veřejně dostupné historické satelitní snímky ukazují, že práce na tomto místě probíhaly už v roce 2004. Fotografie odhalují dvě bílé čtvercové stavby na místech, kde se dnes nacházejí vstupy do tunelů. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvádí, že má k dispozici další snímky, které dokládají stavební práce už v roce 2002.
V roce 2009 byla již plně postavena velká vnější podpůrná konstrukce a probíhaly výkopové práce.
„Pokud víme, Izrael nemá kapacity, aby sám zastavil celý íránský jaderný program, leda zpomalil. Proto má v úmyslu zatáhnout do toho USA,“ komentovala pro Blesk Zprávy italská expertka na Blízký východ a někdejší poradkyně šéfů diplomacie EU Nathalie Tocciová. „Znamenalo by to válku, opravdovou válku, invazi.“
„Zastavit budování íránských jaderných kapacit, k tomu rakety a bomby nestačí,“ soudí Kazuto Suzuki, japonský politolog, který před dekádou působil jako expert OSN v otázce sankcí proti Íránu. „Zařízení ve Fordu a Natanzu jsou hluboko ve skále. Z povrchu jim nelze způsobit žádnou škodu. Izrael by musel buď vyslat vojáky a zařízení obsadit, nebo vyslat vojáky, aby provedli změnu režimu v Íránu; myslím si, že ani jedno z toho není možné bez pomoci USA,“ řekl pro Blesk Zprávy.
Vojáci místo bomb
Izrael ovšem naznačil i jinou alternativu. Podle amerického zdroje Axiosu představitelé židovského státu sdělili Bílému domu, že sice nemusejí mít schopnost zasáhnout podzemní komplex bombami, ale můžou to „udělat lidmi“. Právě speciální jednotky izraelské armády a tajných služeb jsou smělými akcemi proslulé.
Pokud by Benjamin Netanjahu poslal do íránského podzemního komplexu komando, moc dobře by věděl, o co jde. Sám totiž pět let sloužil v elitní Sajeret Matkal – Průzkumné jednotce Generálního štábu. Zúčastnil se několika přeshraničních výpadů v Opotřebovací válce (1967-70) a také osvobození letadla společnosti Sabena, jež v květnu 1972 unesli palestinští teroristé. Tehdy mu mimochodem velel další budoucí premiér Ehud Barak. Nejslavnější akcí Sajeret Matkal byla Operace Entebbe, které velel premiérův bratr Jonatan Netanjahu – v červenci 1976 speciální síly osvobodily letadlo Air France unesené do diktátorské Ugandy. Akce byla skoro perfektně úspěšná, ovšem právě Jonatan Netanjahu padl.
Bližší zkušeností je Operace Mnoho cest z 8. září 2024. To obdobně elitní jednotka Sajeret Šaldag spadající pod letectvo vpadla do podzemního výzkumného ústavu v Sýrii, kde ve skutečnosti Írán vyráběl rakety pro vládu Bašára Asada a pro teroristické hnutí Hizballáh, jak psal Axios.
„Několik minut před přistáním na syrské půdě byl proveden preventivní úder na výrobní místo TKK (raket země-země) a bezpečnostní zařízení v okolí byla zničena. Vrtulníky s více než 100 bojovníky Šaldag přistály asi 700 metrů od cíle,“ popsala s odstupem několika měsíců izraelská armáda a přidala video z akce. „Po neutralizaci nepřátelských sil byla vydlážděna cesta do chodeb a místností vykopaných v hoře.“
Když postříleli syrské stráže, nakladli bomby, které po odletu odpálili. Izraelská rozvědka o továrně věděla alespoň pět let dopředu, plánovačům bylo jasné, že podzemní zařízení nezlikviduje jen náletem, jako se to dařilo jinde.
Pokud by nyní některá elitní jednotka izraelských sil chtěla vpadnout do íránského jaderného zařízení Fordo, bude to pro ni podstatně těžší oříšek než postřílet pár teroristů a špatně motivovaných stráží. Íránská armáda a revoluční gardy jsou na nejvyšším stupni pohotovosti a Izrael těžko využije momentu překvapení.
Lidé evakuovaní kvůli konfliktu mezi Izraelem a Íránem z české ambasády v Teheránu jsou v Praze a jsou v pořádku. Českému rozhlasu to dnes řekl velvyslanec Vítězslav Grepl. O dočesném uzavření ambasády rozhodl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) ve čtvrtek. V současné době podle mínění Grepla v Iránu už nejsou žádní Češi.
„Momentálně jsme přesvědčeni, že v Íránu není ani jeden český občan,“ řekl diplomat. V předchozích dnech ministerstvo zahraničí v cestovatelském systému Drozd evidovalo v Íránu několik Čechů. Podle Grepla lidé ale zemi kvůli tamní situaci sami opouští.
Izraelsko-íránský konflikt si v Íránu zatím vyžádal životy nejméně 430 lidí a dalších asi 3500 jich bylo zraněno, uvedla dnes íránská státní agentura Núr News s odkazem na íránské ministerstvo zdravotnictví. Vzdušná válka mezi Íránem a Izraelem trvá od pátku 13. června, kdy Izrael zahájil útoky na íránské vojenské a jaderné objekty, jaderné vědce a vojenské špičky, načež Írán začal provádět raketové a dronové útoky na Izrael. Vzájemné údery od té doby pokračují. Na izraelské straně úřady informovaly o 24 civilních obětech od začátku konfliktu, napsala agentura Reuters.
Druhý repatriační let českých občanů z Izraele poletí dnes, uvedla na dotaz ČTK ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde podle ní o airbus s kapacitou pro asi 80 osob. Při předchozí evakuaci vládní speciál v úterý přepravil do ČR 66 lidí, kteří se rozhodli opustit Izrael poté, co minulý pátek vstoupil do konfliktu s Íránem.
„Předpokládám, že bude tento airbus zaplněn. Jsou to opět občané České republiky, turisté, kteří tam uvízli, nebo rodinní příslušníci lidí, kteří třeba letěli do Prahy v tom prvním repatriačním letu. Snažili jsme se dávat nějaké pořadí těch žadatelů tak, aby to opravdu byli lidé, kteří se tam ocitli ne svojí vlastní vinou, kteří tam přijeli do této země ještě předtím, než ministerstvo zahraničních věcí vydalo ta varování, aby občané České republiky nejeli do Izraele z důvodů, které všichni známe,“ řekla Černochová.
Média podle ministryně dostanou další informace v okamžiku, kdy letadlo bezpečně přistane v České republice.
A toho hlavního žida, za válečný zločiny, už přestali libtardi v tom Haagu jako nahánět ?