„Zjistíme, jestli nás tahá za nos…“ Putin podle Trumpa jednání o příměří schválně zdržuje
Ruský prezident Vladimir Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří ve válce na Ukrajině, myslí si americká hlava státu Donald Trump. Pokud se ukáže, že tomu tak skutečně je, odpoví Spojené státy jinak než dosud, tvrdil dnes Trump novinářům v Bílém domě.
Trump, který v minulosti zodpovědnost za rozpoutání války dával i ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, v poslední době pozměnil rétoriku a je o poznání kritičtější k Rusku. Zatímco dříve uváděl, že Putin chce mír, dnes poznamenal, že nemůže říct, jestli ruský prezident chce válku ukončit.
Spojené státy na to ale podle Trumpa zhruba za týden přijdou. „Zjistíme, jestli nás tahá za nos, nebo ne – a pokud ano, zareagujeme trochu jinak,“ řekl Trump, který podle svých slov zatím nechtěl zavádět sankce vůči Rusku, aby nepokazil možnou dohodu.
O tom, že se dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, které sousední zemi v únoru 2022 napadlo, blíží, Trump dříve opakovaně mluvil. Dnes řekl, že na Putinovi pracuje a že se znovu setká se Zelenským, a když to bude nutné, tak také s Putinem.
V neděli Trump prohlásil, že neví, co se s Putinem stalo, a že se snad úplně zbláznil. Uvedl to poté, co Rusko o víkendu na Ukrajinu vyslalo rekordní počty dronů a množství raket a při útocích zahynulo několik desítek civilistů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak označil Trumpův výrok za důsledek emocionálního přetížení.
V úterý zase americký prezident uvedl, že si Putin zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo jeho, staly by se už Rusku skutečně zlé věci.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Ruská strana dnes Ukrajině navrhla, aby se další kolo přímých vzájemných jednání konalo 2. června v Istanbulu.
