České děti se cítí stejně špatně jako ty na Ukrajině. Rizikově pijí alkohol

Některý z tabákových či nikotinových výrobků v současnosti užívá 37% dospívajících. Aktuální studie ale potvrzuje rostoucí oblibu alternativních výrobků. Zatímco dnes kouří denně 6% dospívajících, e-cigarety užívá denně 15% z nich. Klasické cigarety i e-cigarety užívají častěji dívky. Zatímco nikotinové sáčky pro změnu chlapci.

Denně kouří cigarety 5,6 procenta žáků, 1,4% dotázaných patřilo mezi silné kuřáky, kteří vykouří jedenáct a více cigaret denně. První zkušenost s cigaretou má pak do 14. roku života 18,1% žáků.

Ilustrační foto. Klesl počet dětí kouřící klasické cigarety. | profimedia.cz

Sledovaný pokles konzumace alkoholu mez roky 2011 a 2019 se v minulém roce zpomalil. Mezi dospívajícími navíc začal růst podíl pravidelných konzumentů alkoholu a také těch, kteří ho rizikově pijí. Nadměrné pití alespoň jednou za poslední měsíc přiznalo 38% šestnáctiletých.

„Míra konzumace alkoholu je vyrovnaná u chlapců a dívek,“ řekla vedoucí české části studie ESPAD Pavla Chromynová. Upozorňuje však, že se důvody pití mezi pohlavími různí. Zatímco chlapci pijí alkohol pro zábavu na večírcích, dívky proto, aby zapomněly na problémy nebo ve chvílích, kdy se necítí psychicky dobře.

Zkušenost s první sklenicí alkoholu pak před 14. narozeninami mělo 44,1 procenta žáků. Číslo se mírně o dva procentní body zvýšilo oproti roku 2019.

Ilustrační fotka. Zvýšil se počet dětí, které rizikově pijí alkohol. | profimedia

Míra zkoušení nelegálních látek je mezi chlapci i dívkami vyrovnaná. Od roku 2007 navíc postupně stále klesá. Konopné látky alespoň jednou v životě zkusilo 24% dospívajících. „Česko přesto zůstává v evropském srovnání ve zkušenostech s konopím na první příčce,“ uvedla Chromynová.

Pokles je však znatelný. Zatímco ještě v roce 2007 konopí zkoušelo 45 procent mladistvých, v loňském roce to bylo zmíněných 24 procent.

Konopí. | istock.cz

Stejně jako u konopí klesá i počet uživatelů dalších nelegálních drog mezi mladistvými. Speciální v tomhle byl rok 2003, kdy extázi tehdy zkoušelo 8,3 procent dětí a třeba halucinogenní houby 7,9 procenta dětí. Dnes extázi a houbičky zkouší zhruba 2,6 procent mladistvých.

Pervitin pak užívá zhruba 1,4% dětí a LSD pak 3%. Heroin neužívá ani jedno procento mladistvých.

Kokain je jedinou nelegální drogou, kterou odborníci sledují, u které počet šňupajících dětí stoupá. Jihoamerický prášek tak už zkusilo 1,9 procenta dětí mezi 15 a 16 roky. Před třiceti lety to přitom bylo jen 0,5 procenta z nich.

Ilustrační fotka kokainu | Profimedia

Experti poprvé do průzkumu v rámci Česka zařadili i nealkoholické pivo. Na politické i odborné úrovni se totiž v poslední době vede debata, zda nealkoholické pivo patří dětem do rukou, když v něm stále je stopa po alkoholu. Děti si tak navíc mohou na pivo zvyknout a postupně přejít na alkoholickou verzi.

Data nově ukazují, že nealkoholické pivo vloni jen za posledních 30 dní vypilo celkem 58,6% mladistvých.

Ilustrační fotka dětí a nealkoholického piva. | profimedia.cz

Debata se v Česku také vede o tom, jak dětem škodí energetické nápoje a zda by se jejich prodej dětem neměl omezit. Data nově ukazují, že v posledních 30 dnech je vypilo celkem 56% dětí. V roce 2019 to přitom bylo o šest procentních bodů méně.

Ilustrační fotka energetického nápoje. | Profimedia.cz

Užívání léků na uklidnění nebo na spaní po doporučení lékaře alespoň jednou v životě uvedlo celkem 13,4% žáků. Pět procent navíc užívalo léky déle než 3 týdny v kuse. Celkem 7 procentům žáků pak lékař někdy předepsal antidepresiva. Dívky přitom podobné léky na předpis užívají dvakrát víc než chlapci.

Bez doporučení lékaře pak někdy léky se sedativním účinkem užilo 14% žáků. Léky proti bolesti za účelem zábavy pak použilo 16,2% dospívajících. Léky na předpis přitom zneužívá mnohem více dívek než chlapců.

Ilustrační fotka dítěte, které si dává lék. | iStock

Pouze 46,3% dětí uvedlo, že se cítí velmi dobře. Zatímco si to o sobě myslelo 60,% chlapců, dívek jen 32,9%. Celkem skoro 14 procent 16letých se navíc nacházelo vloni v riziku poruchy duševního.

V celoevropském měřítku pak z toho české děti vůbec nevycházejí dobře. Stejně špatně se děti cítí už jen v Maďarsku a na Ukrajině, která už přes tři roky čelí ruské agresi.

Experti ale přeci jen trochu klidní obavy a říkají, že jde o subjektivní hodnocení dětí, které zpravidla bývá přísnější než třeba u západních států.