Putin brojí u hranic s Finskem: Mrazivá podobnost s Ukrajinou! Ruské vojáky odhalily satelity
Rusko začalo rozšiřovat svou vojenskou přítomnost u hranic s Finskem, jak odhalily satelitní snímky, napsal britský deník Daily Mail s odkazem na švédskou stanici SVT. Moskva staví ubytovací zařízení, infrastrukturu pro rozmístění letadel a obnovuje stará zařízení.
Satelitní snímky odhalily, jak Moskva rozšiřuje svou vojenskou přítomnost u hranic s Finskem. Podle analytiků Moskva buduje ubytovací zařízení pro vojáky, infrastrukturu pro rozmístění letadel a obnovuje stará zařízení na vojenských základnách, což naznačuje, že se snaží posílit své schopnosti v pohraniční oblasti.
Snímky, které získala švédská televizní stanice SVT od společnosti Planet Labs, naznačují, že k aktivitám došlo na čtyřech místech uvnitř Ruska – Kamence, Petrozavodsku, Severomorsku-2 a Oleňji.
Kamenka, která je přibližně 56 kilometrů od hranic s Finskem, byla dříve nevyužívaná. Údajně od února zde bylo postaveno více než 130 vojenských stanů, do kterých by se mohlo ubytovat asi 2 000 vojáků.
Nové sklady a obnovený provoz
Finsko vstoupilo do NATO 4. dubna 2023 a zdá se, že v reakci na rozšíření aliance se Moskva nyní připravuje na válku tím, že nařizuje rychlý vývoj zařízení na své severozápadní hranici. „Toto je známka rostoucí aktivity,“ okomentoval pro SVT vojenský analytik Emil Kastehelmi, který situaci sleduje.
V Petrozavodsku, asi 160 kilometrů od finských hranic, byly postaveny tři velké sklady, které odborníci považují za skladovací haly pro obrněná vozidla. Fotografie také ukazují, že dříve uzavřená letecká základna Severomorsk-2 je nyní v provozu. Mezitím v Oleňji, asi 145 kilometrů od Finska, je letecká základna údajně plně aktivní.
Minulý měsíc vyjádřil zástupce náčelníka obrany Finska, generálporučík Vesa Virtanen, obavy z ruských akcí na hranicích a uvedl, že Kreml „záměrně testuje jednotu NATO“, aby zjistil, zda aktivuje článek 5 – klauzuli aliance o kolektivní obraně.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
