Čínské stíhačky v bitvě století „sundaly“ tři francouzské? Pekingu se válka Pákistán–Indie hodí

Ta bitva trvala hodinu. Nepředstavujte si ovšem prudké manévry à la Top Gun – letecké síly obou států nepřekročily hranici, pálily po sobě raketami ze vzdálenosti víc než 150 km. Pákistán tvrdí, že nepříteli sestřelil pět stíhaček: MiG-29 a Su-30 ještě od Sovětského svazu, ale hlavně tři moderní stíhačky čtyřapůlté generace Rafale. Ty od francouzského výrobce Dassault obdržela Indie v letech 2020–2022.

Ve středu 7. května dostaly v rámci operace Sindúr rozkaz raketami zaútočit na devět údajných základen teroristů v Pákistánu. Ten jim ale poslal vstříc své čínské stíhačky J-10CE, ještě o něco novější než indické stroje Rafale.

Indické zdroje se ke svým údajným ztrátám nevyjádřily, po internetu se šíří nějaké obrázky a videa údajných trosek. Ztráty jsou součástí boje, uvedlo nakonec indické vojenské letectvo a ujistilo, že všichni jeho piloti se po bojích s Pákistánem v tomto týdnu vrátili domů. Francouzské ministerstvo obrany ovšem dospělo k závěru, že nejméně jedna stíhačka francouzské výroby šla k zemi, jak pro CNN uvedl důvěrný zdroj z francouzské rozvědky.

Dvě jihoasijské země jsou na kordy od doby, co se roku 1947 dosavadní britská kolonie osamostatnila a rozdělila na (převážně) muslimský Pákistán a na Indii. Zejména se dodnes nedohodly na dělení regionu Kašmír, kvůli němuž svedly několik válek. V kontextu studené války měla Indie relativně blízko k Sovětskému svazu, Pákistán měl blíže k USA – ty se však přiklonily k Indii a Pákistán je teď dvorním odběratelem čínské výzbroje. A pozor, značka Made in China už dávno neznamená podřadné zboží ani v oblasti nejmodernějších zbraní, ambiciózní prezident Si Ťin-pching na vývoj válečných technologií hodně dbá.

Import zbraní do Pákistánu, který v poslední dekádě mohutně roste, zajišťovala Čína v letech 2020–24 z 81 procent, uvádí renomovaný think-tank SIPRI. Některé zbraně si také Pákistán vyrábí ve spolupráci s Čínou, například další stíhačku JF-17.

„To z jakéhokoli boje mezi Indií a Pákistánem dělá de facto zkušební laboratoř čínských vojenských exportů,“ uvedl Sajjan Gohel z londýnského think-tanku Asia-Pacific Foundation. Pro Peking je to docela důležité, oproti ostatním vývozcům zbraní (USA, Francii, Rusku…) se totiž její vojenská technika do ostrých bojů prakticky nedostává. Čína sama sice chřestí zbraněmi, ale v praxi už čtyři dekády neválčí – a kromě Pákistánu moc významných zbrojních klientů nemá.

Může se to změnit díky mezinárodní situaci. Rusko se teď soustředí na válku s Ukrajinou a jeho průmysl čelí silným sankcím, stávající zákazníci jeho zbrojovek – například Alžírsko, Egypt, Súdán, Irák – se musí rozhlížet po alternativách.

Optimismus na burze

Letecká bitva nad Kašmírem se tak jeví jako dobrá příležitost k reklamě. A jisté známky byznysového sukcesu tu jsou: hodnota akcií Avic Chengdu Aircraft, jež J-10 vyrábí, na burze rázem poskočila skoro o polovinu.

Shodou okolností jen pár dní před propuknutím bojů Indie ohlásila, že si koupí dalších 26 stíhaček Rafale pro své námořnictvo v přepočtu za 163 miliard Kč. Mají přijít do pěti let a nahradit zastaralé ruské stroje MiG-29.

I pokud je pravdivé pákistánské tvrzení o sestřelu tří francouzských letounů, nemusí to hned hovořit o jejich podřadnosti vůči čínským stíhačkám (J-10CE rovněž patří do čtyřapůlté generace). Indové mohli prostě selhat takticky, ale důvod mohl být i strategický/politický. Piloti mohli například mít rozkaz nestřílet jako první, nebo dokonce vůbec palbu neopětovat, ve snaze neeskalovat konflikt dvou jaderných mocností, konstatuje CNN.

A pákistánsko-čínský úspěch ve středeční bitvě rovněž není absolutní. Indické rakety SCALP a bomby AASM, obojí francouzské výroby, totiž překonaly protivzdušnou obranu Pákistánu a zasáhly spoustu svých cílů. „Pokud radarové či raketové systémy čínského původu nezvládly detekovat či odvrátit indické údery, je to pro důvěryhodnost čínského zbrojního vývozu špatná optika,“ konstatoval podle CNN analytik Gohel.

Krátké příměří? Pákistán porušil dohodu, tvrdí Indie po explozích ve Šrínagaru

V dalších třech dnech se Pákistán a Indie ostřelovaly jinými způsoby, po čtyřech dnech bojů – a desítkách obětí na životech – v sobotu dohodly klid zbraní. K tomu vyzývala i Čína. Je ale možné, že ne všichni v Pekingu si právě toto příměří přejí.