Putin po tlaku Evropy navrhuje přímá jednání s Ukrajinou. Jen hraje o čas, vzkázal Macron
Návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na uspořádání přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou je prvním krokem, který ale nestačí. Dnes to podle agentury AFP při návratu z Kyjeva řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj chce Putin získat čas.
Macron v sobotu v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem vyzvali Rusko k příměří v bojích na Ukrajině, které by bez předběžných podmínek začalo platit od pondělí 12. května a trvalo by přinejmenším 30 dní. Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.
Putin, na jehož pokyn Rusko před více než třemi lety zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, krátce nato navrhl, aby se ve čtvrtek 15. května bez předběžných podmínek v tureckém Istanbulu konaly přímé rozhovory Ruska s Ukrajinou. Jejich účelem by mělo být „odstranit základní příčiny konfliktu“ a dosáhnout „dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu“, nikoliv pouze přerušit boje za účelem opětovného vyzbrojení. Výzvu evropských lídrů k 30dennímu příměří Putin v projevu výslovně nezmínil.
„Bezpodmínečnému příměří nepředchází jednání,“ řekl Macron novinářům poté, co při návratu z Kyjeva vystoupil z vlaku v polském městě Přemyšl. Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou podle něj „prvním krokem, ale nestačí“. Protinávrh ukazuje, že jde o Putinovu zdržovací taktiku, dodal.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
S požadavkem na bezpodmínečné 30denní zastavení bojů přišly jako první Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump si ukončení rusko-ukrajinské války vytkl za svůj prvořadý zahraničněpolitický cíl. Ukrajina na to přistoupila, Moskva si ale kladla podmínky. USA už dříve také pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, zanechají snah o zprostředkování míru.
