Ministr Dvořák pro Blesk: Kdybychom nechali Ukrajinu padnout, tak máme ruské tanky u Prešova

• Poprvé ve své historii Evropská unie vyjednává o vstupu do bloku s kandidátskou zemí, která je ve válce - s Ukrajinou.
• Kdyby Ukrajina do Unie nakonec i vstoupila, změnily by se kohézní politiky a Česko by se přesunulo ze zemí, které z kohezních fondů peníze čerpají, mezi země, které kohezní fondy dotují.  
• České firmy už teď podle ministra Dvořáka masivně investují v kandidátských zemích, třeba na Ukrajině pomáhají rekonstruovat Ruskem zasažené území.
• Evropská témata nebudou podle ministra centrem předvolebního dění, ale zahraničně-politická témata budou důležitá, a to hlavně kvůli Trumpově působení v Bílém domě. 

Blesk: Evropská unie v současnosti řeší ekonomické problémy, bezpečnost, investice do konkurenceschopnosti, průmyslu, dopady klimatické krize. Nemáme už dost problémů na řešení? Proč v tuto chvíli si přidávat i rozšiřování EU?

Martin Dvořák: Já si naopak myslím, že rozšířením EU můžeme některé z těch krizí řešit nebo alespoň docela slušně zmírnit jejich dopady. Evropská unie je projekt jak ekonomický, tak i politický a v současnosti nemáme jinou možnost, když chce uspět na kolbišti mezi Čínou, Ruskem a Amerikou, která taky už možná není našim spojencem, tak jenom se rozšířit. Zdá se, že si to nemyslím sám, protože snahy v různých zemích s dosud rezervovaných přístupem k Evropské unii, ať už je to Island, Norsko, Velká Británie, Švýcarsko, tedy u všech, kteří jsou v Evropě ale ne v Evropské unii, si najednou sami uvědomují, že co nejužší spolupráce je tou správnou reakcí na to, co se teď děje.

Pak máme země, které o členství usilují už třeba několik desítek let, a stále ten zájem o vstup do EU u nich trvá. Evropa si od roku 2022 začíná uvědomovat, že nemůžeme tyhle okrajové části Evropy nechat na pospas Rusku, případně Turecku nebo Číně, ale musíme se o ně starat, musíme si je držet na své straně. Jde totiž o rozšíření trhu, rozšíření obranného bloku, rozšíření ekonomických příležitostí. A i když země mají svoje ekonomické problémy, nejsou na takové úrovni jako ostatní, tak to je příležitost. My jsme taky vstupovali s tím, že jsme ti chudáci, a teď se ukazuje, že jsme to dokázali. Nárůst ekonomické úrovně je jasný, impozantní, velikánský a nepopíratelný. Takže proč bychom neměli věřit, že ti, kteří dneska budou vstupovat, řekněme z té nižší úrovně, to taky nedokážou.  

Na druhou stranu, vždycky se k tomuto optimismu musí dodat, že nemůžeme zapomenout na domácí úkoly, jestli země skutečně naplňují to, co musí, a že implementují legislativu, kterou je potřebné mít v Evropské unii.

Jak to je v realitě s investicemi do zemí, které chtějí vstoupit do Evropské unie. Je to opravdu příležitost i pro české firmy, aby tam něco stavěly nebo jinak rozvíjely, nebo jsou to jen hezké představy?

České firmy už působí třeba v Albánii, v Černé Hoře, Bosně. Jsou tam, protože trh je nenasycený, hladový, je tam veliká poptávka. Ve chvíli, kdyby region byl součástí EU, tak by to byla i mnohem větší právní jistota, což je dneska asi jeden z největších problémů, které firmy řeší při vstupu do těchto území. A kdyby třeba země platily eurem, tak je to další výrazné zjednodušení. Zkrátka, integrace je potenciálně zárukou nebo aspoň pozvánkou pro lepší stabilitu byznysu. Pokud už dnes tam firmy jdou, a jdou do rizika, tak když se budou státy víc přibližovat standardům Evropské unie i v právní a v ekonomické oblasti, bude taky větší naděje na investování.

Samozřejmě, energetická nebo dopravní infrastruktura je mizerná, je potřeba to zvednout, zlepšit. To samé školství, čistírny odpadů a podobně. Místní firmy nemají kapacitu to udělat a evropské firmy můžou tímhle způsobem tam vstoupit a realizovat svůj byznys.

Ministr Dvořák: Evropa není připravena na Trumpovu hru s ohněm. Musk si myslí, že hraje střílečku

Dvořák: Rusko nemusí z války vyjet silné

Zmínil jste i vliv Ruska. Slyšíme, jak Ukrajina postupuje v přístupových jednáních a jak plní legislativní a jiné reformy, ale je to země ve válce. Něco podobného vidíme na Západním Balkánu, kde je velkým hráčem Srbsko, které je, řekněme, pod vlivem Ruska. Moldavsko má taky své problémy, konkrétně s Podněstřím. Není tohle už trochu nad naše sily, když soupeříme s tak velkým aktérem, jak je Rusko, na tak mnoha frontách?

Ja věřím, že ne, a řeknu vám, že kdybychom všichni uvažovali tímhle defétistickým, poraženeckým, způsobem, tak třeba my v roce 2004 bychom se nikdy nedostali do EU. Rizika tady jsou, všichni si je uvědomujeme, všichni víme, jak je ten ruský vliv silný a že bude snaha ho ještě posílit. Na druhou stranu je otázka, jak moc silné vyjde Rusko z konfliktu na Ukrajině a jak bude silné a schopné operovat dál na Balkáně a upevňovat tam situaci.

Vy jste zmínil Srbsko, to je ve velmi komplikované situaci jednak vnitropolitické, třeba i kvůli dlouhodobě probíhajícím protestům. Ale taky čelní představitelé Srbska jsou velcí pragmatici. Vždycky se snažili hrát na všechny strany. Ale jestli si budou muset vybrat mezi ekonomickým potenciálem Ruska a ekonomickým potenciálem Evropské unie, co byste si vybrali?

Měla by Ukrajina vstoupit do EU? Její členství v Unii má víc výhod než nevýhod, míní experti

Pojďme ještě k tomu rozšíření. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kos v Praze řekla, že nejblíže vstupu do Evropské unie jsou Černá Hora a Albánie, které by mohly vstoupit už v roce 2029. Jak to bude s Ukrajinou a Moldavskem, které jsou současnými lídry implementováních reforem a snaží se o vstup do EU v co nejkratším čase?

Poprvé v historii Evropská unie jedná se zemí, která je ve válce. Je otázka, jak to bude za rok nebo za dva, jestli stále bude na Ukrajině válečný stav, jestli to bude nějaký zmražený konflikt nebo jestli to bude úplná kapitulace a prodej Rusku. Doufám, že to poslední se nestane. Zároveň je Ukrajina hodně veliká a teď i hodně zdevastovaná, nedosahuje ekonomických kvalit a kritérií na to, aby mohla být teď plnohodnotným členem.

Na druhé straně má obrovský potenciál. Tam je potřeba investovat úplně do všeho, protože všechno je rozbité. Takže je to velká výzva. Pokud by Evropa našla odvahu financovat rekonstrukci, alespoň částečnou, válkou zničené Ukrajiny, tak je to obrovský prostor pro všechny evropské firmy. Všechny tam najdou spoustu práce.

Je otázka, kdo to zaplatí. Na druhou stranu, jsem přesvědčen, že tahle investice se následně výrazně vrátí. Ukrajina je schopná participovat na spoustě evropských programů a hlavně, to si nebudeme zastírat, Ukrajina je dneska největší bezpečnostní záruka pro Evropskou unii, protože drží ruské tanky daleko od evropské hranice. Kdybychom Ukrajinu nechali padnout, tak máme ruské tanky někde u Prešova.

Ministr: Někteří EU vnímají jako kasičku na peníze

Kdyby ale Ukrajina vstoupila do EU, tak velmi pravděpodobně by se Česko přesunulo ze zemí, které dostává peníze z EU, do těch, které peníze platí, tedy alespoň co se týče kohezních fondů. A podle některých expertů bude důležité právě to, jak se toto téma v Česku uchopí. Protože najednou bude velice jednoduché EU kritizovat, že my jenom platíme, a nic nedostáváme.

Ano, máme u nás v Česku i jinde síly, které jsou čistě populistické a které staví projekt EU jako projekt kasičky, do které si chodíme pro peníze. A ve chvíli, kdy už tam žádné peníze nebudou, tak to pro nás nedává smysl. Takhle to ale není.

Evropský projekt je projekt pro mír, prosperitu, bezpečnost a sdílení hodnot. To za prvé. A za druhé, Česko dostalo za dobu svého fungování v Evropské unii o více než 1 bilion korun víc, než kolik investovalo. To znamená, že si myslím, že by bylo fér, abychom z toho bilionu začali postupně něco vracet. A to může pak pomoct jiným zemím, třeba právě Ukrajině, aby si rozvíjelo ekonomiku tak, jak jsme to dělali doteď my. Stále ty peníze budou použité tam, kde jsou potřeba. A zároveň si říkám, že já jako člověk bych byl hrdý, kdybychom se z pozice žebráka, který dostává peníze od někoho jiného, dostali do pozice toho, kdo může těm chudým přispět. Já si myslím, že to je křesťanské, správné a že to je důvod k hrdosti.

„Je to kamarádka.“ Meloniová u Trumpa chtěla konec celního sporu s EU, ten slíbil férovou dohodu

Předvolebním tématem bude i Trump

Vstupujeme do předvolebního období. Vy jste už říkal, že kandidovat nebudete, nicméně stále budou některá i vaše témata v prostoru rezonovat, třeba přijetí eura v Česku, čehož jste byl hlasitým propagátorem. Jaká témata očekáváte, že budou ovlivňovat předvolební kampaň? Bude to euro, i když vy kandidovat nebudete? Nebo to budou jiná evropská témata?

Já nemám jiná témata než Starostové a nezávislí, možná jsem u eura, řekněme tím viditelnějším mluvčím, ale není to tak, že já bych hrál euro a STAN to nezajímalo. I přesto, ani já, ani kolegové ze Stanu si nemyslíme, že euro bude téma, které bude rozhodovat tyhle volby. Téma však nebudeme opouštět ani měnit názory. Myslíme si, že ten politický projekt je důležitý, a nikdo není schopen zdokumentovat, že by to některou z těch 25 členských zemí eurozóny poškodilo.

Další témata evropská vzhledem k dlouhodobému euroskepticismu Čechů nejsou tak výrazná. Ale myslím si, že poprvé v historii voleb bude větší důraz na zahraničně-politická témata, než na domácí. Bude to zřejmě odraz toho, jak funguje Amerika, kdy se vlastně celý dosavadní politický systém úplně rozsypal. Doteďka bylo jednoznačné, my jsme největší transatlantický spojenec Spojených států a najednou jaksi Spojené státy nám vzkazují, my na vás kašleme, my už vás nepotřebujeme, řešíme si svůj problém s Čínou a vy si tam nějak poraďte.

Toto podle mně může nějakým způsobem zasáhnout do vývoje volebních preferencí a do výsledků voleb promluvit. Ale je ještě pět měsíců do voleb a je těžké to v této chvíli odhadovat.