Podivný Vatikán: Nejmenší stát světa je plný zlodějů, žoldnéřů a alkoholiků?

Historicky se papežové s římskými císaři, ale i dalšími mocnáři přetahovali o moc ve Svaté říši římské, která sahala nejen k nám, ale až na sever dnešního Německa. Jádrem byl papežský stát, jeden z větších útvarů na Apeninském poloostrově. Ten se v procesu sjednocování Itálie scvrkával, nakonec Italové roku 1870 dobyli i Řím a prohlásili ho hlavním městem. Papežovi nechali jen Vatikánský pahorek a okolí. Roku 1929 Lateránská smlouva mezi Itálií a Svatým stolcem – ústředím katolické církve – vytvořila nový mikrostát, pod „plným vlastnictvím, výlučným panstvím a svrchovanou mocí a jurisdikcí“ Svatého stolce.

„Stát má tedy tu jedinečnou vlastnost, že je nástrojem Svatého stolce a nezávislosti katolické církve na jakékoli zavedené mocnosti. Svým způsobem je znakem nadpřirozenosti samotné církve, neboť struktury vatikánského státu jsou omezeny na minimum nutné k plnění jeho funkcí,“ vysvětluje web státu Vatikán.

Pohřeb papeže Františka. | Blesk

„Vatikánský městský stát (Stato della Città del Vaticano) se nalézá na území Říma, na pravém břehu řeky Tibery,“ líčí web Ministerstva zahraničí ČR. „Stát Vatikán je sídlem Svatého stolce, centra římskokatolické církve a sídlem papeže - římského biskupa a hlavy katolické církve. K Vatikánu patří některé budovy mimo vlastní území a letní sídlo papeže Castel Gandolfo.“

Státeček je v maximálním rozměru široký 1050 metrů. Rozloha 0,49 km² zahrnuje 21 náměstí, 30 zpevněných silnic; polovinu území tvoří Vatikánské zahrady. Po obvodu má stát 3,5 kilometru, přičemž velkou část státní hranice s Itálií lemuje opevnění. V ulicích je však volně průchozí, návštěvníci mohou na Svatopetrské náměstí, do baziliky svatého Petra a do muzeí včetně Sixtinské kaple. Naopak zahrady a další budovy mají přístup omezený.

Fronty na papežovu rakev ve Vatikánu z ptačího pohledu (23.4.2025) | Maxar Technologies

Kdo vede Vatikán bez papeže? Františkův spojenec, irský biskup z Dallasu

Co se obyvatel a občanů Vatikánu týče, není jich ani tisíc. K silvestru 2024 uvádí web Městského státu Vatikán 673 občanů, z nichž 458 žilo na jeho území. Další působí buď v okolí v Římě, nebo na diplomatických misích po světě. Naopak jiní lidé pro Svatý stolec či městský stát pracují a občanství nemají; dohromady web uváděl 882 obyvatel. „Aktuálně tu nejsou žádná domácí zvířata,“ dodal.

Vatikánským občanem se člověk nenarodí, pas dostane jen v souvislosti s funkcí ve Svatém stolci nebo městském státě – a s koncem ve funkci o pas zase přijde. Průměrná porodnost Vatikánu činí podle české diplomacie 1 dítě ročně. Úmrtnost Vatikánu je násobně vyšší, v roce 2024 tam zemřelo šest lidí – kdyby takové statistiky měl normální stát, brzy vymře.

Také však nenajdete jiný stát, kde ženy tvoří jen 5,5 % občanů (v roce 2011 deník Herald Sun napočítal pouhých 32 občanek); obyvatelek je relativně víc, zpravidla s italským občanstvím, ale stále výrazně méně než mužů. Samozřejmě hlavně proto, že v katolické církvi mohou ženy hrát jen omezenou roli, jakkoliv se to papež František snažil měnit. Významná část žen dostala vatikánské občanství ne díky své funkci, ale díky té manželově (mimochodem, Vatikán je jednou ze dvou zemí, spolu s Filipínami, kde není povolen rozvod).

V poměru k počtu obyvatel má Vatikán nejvíc vojáků a policajtů, víc než severokorejská diktatura. Podle úředního webu střeží papeže 135 příslušníků nejmenší – a jedné z nejzvláštnějších armád světa.

Jmenuje se Švýcarská garda a vznikla roku 1506, kdy papežský stát válčil s jinými a potřeboval žoldnéře; našel je ve Švýcarsku. Dodnes garda funguje coby reprezentativní stráž, ale i skutečná papežská ochranka. Nastoupit k ní může pouze mladý Švýcar katolické víry, vyšší než 174 cm, s maturitou a vojnou.

Vedle ní má Vatikán ještě podobně početné četnictvo. Jak je ovšem vidět na snímcích davů, které se přišly rozloučit se zesnulým Františkem, s pořádkem a bezpečností Vatikánu pomáhá italská policie a četnictvo (carabinieri), potažmo i armáda.

Švýcarská garda před bazilikou svatého Petra (23. 4. 2025). | ČTK / AP / Bernat Armangue

Zvláštně mohou působit i mnohé jiné statistiky. Například když budete počítat kriminalitu v poměru k počtu obyvatel, vyjdou pro Vatikán ohromná čísla, v roce 2002 dvacetkrát vyšší než pro Itálii. Nadprůměrně zločinní však nejsou katoličtí preláti nebo jejich personál (byť někteří figurují ve skandálech zneužívání dětí a další třeba ve finančních přečinech), přestupky a trestné činy se hlavně týkají milionů turistů, které do Vatikánu každoročně proudí. Někteří se stanou obětí kapsářů, jiní sami něco poničí nebo ukradnou v obchodě.

Stejně zavádějící je spotřeba alkoholu na hlavu. Hlavně vína se tu (podle různých statistik) vypije až 74-79 litrů na hlavu a rok, nejvíc na světě a skoro dvakrát víc než v Itálii. Můžeme sice brát v potaz liturgickou funkci mešního vína a minimum dětí v mikrostátě, hlavně však čísly budou hýbat opět návštěvníci, kteří si dají skleničku tichého nebo prosecca k obědu, ba i něčeho ostřejšího, jak je v Itálii běžné; večer už vatikánské podniky otevřeno nemají.

Papež František s pohárem vína ve vatikánské bazilice sv. Petra (26. ledna 2025). | Profimedia.cz