Rázná čínská odveta po Trumpových clech: Dovoz z USA zatíží zvýšením cel o 34 procent!
Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz ze Spojených států. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom dnes informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent. Čína zároveň pozastaví dovozní povolení některým americkým firmám, uvedla agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že dovoz z Číny bude nově podléhat 34procentnímu clu. Jen několik hodin po oznámení vyzvalo čínské ministerstvo obchodu Spojené státy, aby clo odvolaly.
Čína reagovala v pátek - a již od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz ze Spojených států.
Čínský vývoz do USA už letos přitom zasáhla dodatečná 20procentní cla. Tím se celkové clo na dovoz z Číny do USA zvýšilo na 54 procent. Je to jedna z nejvyšších sazeb uvalených Trumpovou administrativou. Sazba pro jednotlivé produkty se ale může lišit.
Čína je druhou největší ekonomikou světa a od loňského září posílila své stimulační úsilí. Rozšířila fiskální deficit, zvýšila program dotací na spotřebu a vyzvala k zastavení propadu na trhu s realitami.
Čínský prezident Si Ťin-pching také v únoru uspořádal poměrně vzácné setkání s podnikateli z technologického sektoru, kterého se zúčastnil i zakladatel společnosti Alibaba Jack Ma.
Obrat v politice, tedy směrem od zpřísňování regulací, v posledních letech ukazuje, jak Peking předvídal nadcházející zpomalení až propad vývozu, uvedl hlavní ekonom pro Čínu ve společnosti Macquarie Larry Hu. Poukázal na to, že pandemií vyvolaný rozkvět vývozu v roce 2021 umožnil Pekingu zahájit masivní regulační kampaň. Nyní je jeho názor takový, že Peking použije domácí stimuly k vyrovnání dopadu cel, aby splnil svůj cíl, tedy dosáhnout ekonomického růstu kolem pěti procent.
Silný jüan vs. dolar
Hu také předpokládá, že Čína bude udržovat silný jüan vůči americkému dolaru a bude odolávat výzvám obchodníků ke snižování cen, aby tak přenesla část inflačního tlaku na Spojené státy.
Banka Goldman Sachs uvádí, že přibližně 20 procent čínské ekonomiky závisí na vývozu. Její analytici už dříve odhadli, že nová americká cla na Čínu ve výši zhruba 60 procent sníží reálný hrubý domácí produkt (HDP) asi o dva procentní body. Banka ale zatím ponechala beze změny prognózu růstu HDP a letos dál počítá s růstem o 4,5 procenta.
Trumpova celní politika je ale nyní částečně odlišná od té v jeho prvním funkčním období a dopad na Čínu by mohl být horší. Čína totiž není jediným cílem, ale jednou z řady zemí, která čelí vysokým clům. Některé z těchto zemí, jako je Vietnam a Thajsko, sloužily dříve jako alternativní cesty pro dovoz čínského zboží do USA.
Čína zvýšila obchod s jihovýchodní Asií
Partner poradenské společnosti Tidalwave Solutions Cameron Johnson upozornil, že čínské podniky se zatím zdají být vůči dopadu nových amerických cel netečné, protože se domnívají, že jejich zahraniční konkurenti nezískají výhody. Spojené státy se ve svých opatřeních dříve zaměřovaly na to, aby donutily firmy vyřadit Čínu ze svých dodavatelských řetězců a přejít do jiných zemí. Čínští výrobci kvůli tomu expandovali do zahraničí.
„Skutečnost je taková, že (nová celní politika USA) v podstatě dává většinu Asie a Afriky Číně, a USA na to nejsou připraveny,“ řekl Johnson. Očekává, že Čína nebude zbytečně komplikovat situaci americkým podnikům působícím v zemi, a místo toho se bude více snažit budovat obchodní vztahy v zahraničí.
Od začátku roku 2021, kdy skončilo Trumpovo první čtyřleté funkční období, zvýšila Čína obchod s jihovýchodní Asií natolik, že je tento region teď největším obchodním partnerem Pekingu. Následuje Evropská unie a USA.
Napětí se zhorší
Vztahy mezi USA a Čínou přitom zůstanou podle analytiků napjaté. „Na rozdíl od některých optimistických předpovědí na trhu neočekáváme velkou bilaterální dohodu mezi USA a Čínou,“ uvedl ekonom společnosti Nomura Ting Lu.
„Předpokládáme, že napětí mezi těmito dvěma velkými ekonomikami se výrazně zhorší, zejména proto, že Čína dělá velký pokrok v odvětví špičkových technologií, včetně umělé inteligence a robotiky,“ dodal.
