Summit u Macrona v Paříži: Sankce proti Rusku se nezruší! A Fialova slova o Češích na Ukrajině
V Paříži se ve čtvrtek konal summit o bezpečnosti a míru na Ukrajině. Svolal jej francouzský prezident Emmanuel Macron. Elysejský palác hostil vrcholné zástupce Ukrajiny a dalších 31 zemí. Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda, řekl premiér Petr Fiala (ODS), který na summitu zastoupil Česko.
- Ukrajina je připravena na příměří, Rusko chce využít situaci a dobývat. Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese, řekl Fiala.
- Rušit sankce proti Rusku by byla chyba, shodli se evropští lídři.
- Debata o vyslání vojáků na Ukrajinu je stále předčasná, řekl Fiala. Musí být napřed jasné podmínky příměří a status případných jednotek.
- Účastníci summitu v Paříži se shodli na potřebě silné ukrajinské armády teď i budoucnu. Počítají s dalšími dodávkami vojenského materiálu, řekl Fiala.
Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po dnešním pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož by bylo chybou ustupovat Rusku. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.
Rusko požaduje zrušení části západních sankcí výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Svým přístupem podle lídrů evropských zemí dává najevo, že není jeho cílem dosáhnout míru, ale zbavit se omezení, která Evropa a USA zavedly v reakci na invazi zahájenou před více než třemi lety.
Podle Scholze bude čas mluvit o zrušení sankcí až ve chvíli, kdy se obě strany dohodnou na míru. „K tomu je zatím bohužel stále velmi daleko,“ řekl podle agentury Reuters po jednání Scholz.
Summit, který navázal na předchozí obdobná jednání v Paříži a Londýně, dal podle lídrů najevo jednotu zúčastněných zemí v další podpoře Ukrajiny. Macron, který schůzku svolal, si před ní telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a po jednání uvedl, že se s ním spojí znovu, aby jej informoval o výsledcích.
Macron prohlásil, že Evropa musí být připravena na situaci, kdy Spojené státy nebudou zcela na její straně. Trump opakuje, že zajištění ukrajinské obrany po mírové dohodě bude na evropských státech.
Podle diplomatického zdroje ČTK se při jednání politici shodovali na tom, že je potřeba koordinovat postup se Spojenými státy, i když zazněly i kritické hlasy k podobě mírových jednání, v nichž Rusko vznáší požadavky oddalující uzavření dohody. Trump evropské země k rozhovorům nepřibral.
Orbán a Fico chyběli
Polský premiér Donald Tusk po summitu uvedl, že Evropa by měla najít jednotný přístup vůči Rusku i ve chvíli, kdy Maďarsko odmítá podporovat další tlak na Moskvu, což omezuje akceschopnost Evropské unie. Maďarský premiér Viktor Orbán stejně jako jeho slovenský protějšek Robert Fico se dnešního jednání nezúčastnili. Oba politici kritizují protiruské sankce a mají blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi.
Summit podle Macrona navázal na předchozí schůzky svolané jeho vládou a také na summit koalice ochotných, který se začátkem března konal v Londýně. „Dokončíme naši práci na krátkodobé podpoře ukrajinské armády, na obraně udržitelného modelu ukrajinských ozbrojených sil, který by zabránil ruským invazím, a na bezpečnostních zárukách, které mohou poskytnout evropské armády,“ řekl francouzský prezident deníku Le Monde.
Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu, prohlásil dále francouzský prezident Emmanuel Macron. Evropské země by měly pomoci zajistit ukrajinskou bezpečnost na moři, ve vzduchu a na zemi, řekl Macron podle agentur. Nepůjde ale podle něj o mírové jednotky; vojáci by měli být rozmístěni v několika strategických oblastech.
„Budeme připraveni zajistit, aby mírová dohoda fungovala v praxi, až bude dohodnuta její přesná podoba,“ řekl podle agentury Reuters Starmer. Dodal, že by se jednání podle jeho představ neměla táhnout dlouhé měsíce, ale být spíše záležitostí nejbližších týdnů.
Macron prohlásil, že mezi vůdci není jednomyslná podpora vyslání vojáků, k němuž se hodlají připojit jen některé země.
Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz se k možné mírové misi evropských vojáků na Ukrajině staví nadále zdráhavě. Po summitu podle agentury DPA prohlásil, že ve stávající chvíli není vůbec jasné, zda a v jaké podobě by vojenská mírová mise mohla působit. Poznamenal, že takováto mise není nyní tím aktuálním tématem. Podobně se vyjádřil i český premiér Petr Fiala, podle něhož by se evropské země měly nyní soustředit na podporu ukrajinské armády.
Fiala: Důležitá je silná ukrajinská armáda
Účastníci summitu v Paříži se shodli na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání třicítky států český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Rusko chce jen využívat situaci a dobývat další území. Kdo podle Fialy nyní volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese.
Debata o vyslání vojáků na Ukrajinu je stále předčasná, řekl Fiala. „Téma je ve vzduchu, ale není na stole,“ uvedl. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. „To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi,“ podotkl.
Český premiér informoval ostatní účastníky o české muniční iniciativě. Zopakoval, že Česko dokáže i letos garantovat minimálně stejné dodávky jako loni, kdy šlo o 1,5 milionu kusů velkorážové munice včetně více než půl milionu kusů nábojů ráže 155 mm. „Je to aktivita, která může pomoci Ukrajině řešit aktuální potřebu,„ řekl.
Shoda o potřebě silné ukrajinské armády nyní i budoucnu byla podle Fialy naprostá. Znamená to mimo jiné dodávat dál Ukrajině vojenský materiál. „Dělostřeleckou munici, systémy protivzdušné obrany, rakety, leteckou munici, je to ale také podpora výroby bezpilotních prostředků přímo na Ukrajině,“ uvedl Fiala. Země také chtějí pomáhat Ukrajině s výcvikem vojáků, podporovat její obranný průmysl a sdílet informace tajných služeb.
Poslední vývoj podle českého premiéra ukazuje, že Rusko nemá dost vůle k příměří. „Má spíš cíl dobývat další ukrajinská území. Nemá zájem na konci války, ale na zrušení sankcí. Kdo volá dnes po zrušení sankcí, tak pomáhá Rusku, stojí na straně agrese a pokračování války. Tady jasně zaznělo, že k žádnému zrušení sankcí dojít nemůže a nemá,„ prohlásil Fiala.
Účastnické státy se také shodly, že do budoucna musejí být silnější než Rusko, dodal předseda české vlády. „Musíme myslet na svou bezpečnost v nějaké dlouhodobé perspektivě, mít silné armády, které nás před Ruskem ochrání, dávat víc do obrany, starat se víc o vlastní bezpečnost,“ řekl.
Zelenskyj: Je potřeba tvrdší postup proti Rusku
Ruský prezident Vladimir Putin chce vrazit klín mezi Evropu a USA, řekl dnes na pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Postoj Spojených států vůči Rusku by měl být tvrdší, myslí si Zelenskyj, který rovněž uvedl, že se v blízké době do Washingtonu nechystá. Spojené státy podle něj také neustále mění podmínky dohody o nerostných surovinách.
„V tomto ohledu musíme být zdrženliví, nesmíme být nervózní a nesmíme spěchat. Ale počkat, až bude nová verze dohody. Nepřál bych si, aby USA získaly dojem, že Ukrajina je proti,“ řekl k dohodě o nerostných surovinách mezi USA a Ukrajinou Zelenskyj.
Plán vyslání vojáků evropských zemí na Ukrajinu vyvolal mnoho otázek a poskytl málo odpovědí, poznamenal Zelenskyj podle agentury AFP.
Dále ukrajinský prezident uvedl, že se nebojí žádného formátu jednání o ukončení tříleté války. Uvedl rovněž, že Ukrajina je připravena poskytnout USA důkazy o tom, že Rusko porušuje podmínky dojednaného 30denního příměří a očekává patřičnou reakci Washingtonu.
Putin před týdnem během telefonátu se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem odmítl úplné 30denní příměří ve válce na Ukrajině, souhlasil však s pozastavením útoků na energetickou infrastrukturu.
Když Rusko odmítlo myšlenku úplného klidu zbraní, měly Spojené státy podle Zelenského na Rusy uvalit sankce, píše agentura Reuters. Ukrajina potřebuje pomoc USA k tomu, aby získala silnější pozici pro vyjednávání, řekl v Paříži ukrajinský prezident.
Vedoucí představitelé některých zemí EU či Británie ve francouzské metropoli o další podpoře Ukrajiny čelící ruské agresi jednali téměř tři hodiny. Podle Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.
Koordinace s Washingtonem
Paříž zároveň uvedla, že veškeré mírové snahy jsou plně koordinovány s Washingtonem a že Macron bude o výsledcích čtvrteční schůzky informovat amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napětí mezi USA a EU se přitom v poslední době stupňuje.
K účasti „americké delegace na příští koordinační schůzce“ vyzvala po jednání v Paříži italská premiérka Giorgia Meloniová, píší agentury. Podle ní je důležité, aby zastavení útoků na energetickou infrastrukturu bylo rozšířeno „na civilní infrastrukturu jako jsou školy a nemocnice s cílem dosáhnout úplného příměří“. Italská premiérka patří mezi evropské politiky, kteří nejvíce podporují amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyhýbá se kritice jeho postojů a činů a zdůrazňuje význam bezpečnostních vazeb s USA.
V úterý vyšlo najevo pohrdání evropskými spojenci ze strany některých Trumpových nejvyšších bezpečnostních činitelů, když se ukázalo, že do jejich skupinového chatu o plánovaných úderech proti jemenským povstalcům Húsíům byl nedopatřením přidán šéfredaktor časopisu The Atlantic. „Prostě nesnáším, když musím Evropu znovu zachraňovat,“ napsal v chatu americký viceprezident J. D. Vance. „Plně sdílím tvůj odpor k evropskému přiživování, je to ubohé,“ reagoval ministr obrany Pete Hegseth.
Jednou ze záruk navrhovaných Washingtonem má být i převzetí Záporožské jaderné elektrárny v okupovaném Enerhodaru do americké správy. To však odmítá Moskva, která předmětnou část ukrajinské Chersonské oblasti okupuje. Podle ní je elektrárna ruská. Vyloučila i společnou správu s jakoukoliv další zemí. Jedná se o největší elektrárnu v Evropě.
Znovuzavedení vysokých cel na některé ukrajinské zemědělské produkty ze strany Evropské unie poškodí nejen ekonomiku země bránící se ruské agresi, ale i její důvěru vůči evropským partnerům. Bruselskému webu Politico to řekl Dmytro Natalucha, předseda výboru pro ekonomické záležitosti ukrajinského parlamentu. Současný bezcelní režim zavedený v roce 2022 skončí 5. června.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 112 ukrajinských dronů, včetně 24 nad Moskevskou oblastí, uvedl rezort obrany v Moskvě. Ukrajina v posledních několika dnech zesílila dronové útoky na Rusko, v ohrožených oblastech kvůli tomu opakovaně přerušovala provoz letiště.
Soud potrestal muže, který vyhrožoval podporovatelce Ukrajiny postřílením jejích dětí. Soukromou zprávu jí poslal přes sociální síť Facebook z ciziny, policie ho přesto dokázala vypátrat. Pravomocný rozsudek mu uložil tříměsíční podmínku s roční zkušební dobou a také peněžitý trest ve výši 30.000 korun. ČTK o případu informoval mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Mě by zajímalo do kdy?Naše zemička nepotřebuje vybudovat pořádnou obranu?Nebo čeká na útočné F-35?Zřejmě si myslí,že kdyby se válka vedla po zemi,postaví jako štít všechny ty generály armádní,štábní a já nevím koho ještě,protože v té době jich budeme mít víc,než vojáků.A rusové se hrůzou zastaví,protože nikdo jiný nás nenapadne,až uvidí ten blyštící a metály ověšený obranný štít.A nad hlavami staré rachotiny F-35. 😁My totiž nic jiného mít nebudeme.Proto musíme jít všicchni k volbám a tuto svloč vyhnat!!!!!hezký den