Rusko zintenzivnilo sabotáže. USA nebo Maďarska se to netýká. Proč evropští lídři nedělají víc?
Podle studie Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Rusko od doby, co zahájilo invazi na Ukrajinu, zintenzivnilo sabotážní akce proti Evropě. Naproti tomu některé země, jako jsou například USA či Maďarsko, takové útoky nyní nezažívají. Podle autora zprávy CSIS Setha G. Jonesa by se Evropa neměla bát víc riskovat a zaujmout vůči Rusku přímější postoj, píše ruský nezávislý portál Meduza.
Rusko v posledním roce zintenzivnilo sabotáže napříč Evropou, uvádí zpráva amerického think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Studie poskytuje souhrn ověřených sabotáží a podvratné činnosti od ledna 2022 do března 2025, kterou zahájila Ruská federace na území Evropy. Jedná se především o odpalování skladišť, přerušování podmořských kabelů a vraždy. Představitelé Kremlu opakovaně popřeli, že by Rusko bylo součástí takových útoků, přestože se zdá, že doplňují ruské tažení na Ukrajinu. Západní země dosud reagovaly obranně, ale podle autora zprávy, bývalého vysoce postaveného úředníka z amerického ministerstva obrany Setha G. Jonese, nejúčinnějším řešením situace by bylo odstrašení.
Počet ruských sabotážních útoků v evropských zemích se ztrojnásobil mezi lety 2023 až 2024, ze 12 útoků na 34, uvádí se ve zprávě CSIS. Nejčastěji k útokům docházelo na východním křídle NATO, především v Pobaltí, Finsku, Polsku a Baltském moři. A není to jen kvůli tomu, že je Rusko těmto státům geograficky blízko.
„To, čeho jsme si všimli, bylo, že množství těchto sabotážních operací cílilo přímo či nepřímo na záležitosti spojené s válkou na Ukrajině,“ okomentoval Seth. G. Jones.
Ušetřené Maďarsko, Srbsko i Rumunsko
Pravděpodobně se jedná o činnost ruské zpravodajské služby (GRU) a zdá se, že cíly jsou často země nebo společnosti, které Ukrajině poskytují pomoc, včetně těch, které produkují zbraně a další vojenské vybavení přepravované na Ukrajinu. Jones tyto akce charakterizuje jako „hybridní“ válečné úsilí, podobné praktikám sovětské KGB během studené války. „Je to jeden z nástrojů používaných proti protivníkovi,“ popsal Jones. „Myslím, že jejich záměr je signalizovat, že existuje cena, která by se mohla vyhrotit kvůli takové pomoci Ukrajině.“
„Je také zajímavé vidět, které země nebyly zasaženy,“ dodal Jones s tím, že Maďarsko, které se k Rusku hlásí, je příkladem. Kromě toho se ve zprávě píše také o Srbsku, Rumunsku nebo Švýcarsku. „Zdá se, že padla velmi rozvážná rozhodnutí ohledně toho, co a kdo bude zasažen a co a kdo nebude.“
Evropa od doby, co nastoupila administrativa Donalda Trumpa, čelí vyhlídkám, že bude Ukrajinu zásobovat vojenskou pomocí více než dříve. A evropští představitelé oslovení pro studii uvedli, že se domnívají, že se počty ruských sabotáží budou kvůli tomu i nadále zvyšovat.
„Odpor k riskování je zbytečný“
Jones podotkl, že Evropa a USA byly dosud velmi opatrné, co se týče eskalace s Ruskem. „Mnoho evropských zemí – a myslím, že tohle je také případ USA – je rozhodně nervózní, co se týče možnosti eskalace, pokud by šli na Rusko útočně,“ řekl Jones. „Je to velmi odlišné od uchopení situace Spojenými státy v 80. letech minulého století proti Sovětům a zemím Varšavské smlouvy, kdy to útočné bylo. Myslím, že ten odpor k riskování je zbytečný.“
Rusko však nyní vůči USA zaujalo jiný postoj. „V roce 2025 nemáme žádné případy útoků nebo podvratných plánů proti USA. To jsme měli v roce 2024 včetně základen, kde se trénovali ukrajinští vojáci. To se může dít kvůli tomu, že v USA je nový prezident, takže čekají, jak se vyvine vyjednávání, Rusové se drží zpátky,“ sdělil Jones.
Autor studie také řekl, že věří, že by evropské země dokázaly vylepšit svou strategii, jak odpovědět na ruské hybridní pokusy i bez americké pomoci. „Britové mají silnou historii, kdy byli ochotni eskalovat akce pod prahem konvenční války. Poláci jsou schopní, Finové mají silné schopnosti, stejně tak Francouzi. Myslím, že je otázka, zda mají vůli začít odpovídat na ruskou agresi na tomto nečestném a hybridním poli. Jenom obranné kroky obecně nestačí k tomu vyslat silnou odstrašující zprávu. Musí to mít cenu,“ uzavřel Jones.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
