Rusko zintenzivnilo sabotáže. USA nebo Maďarska se to netýká. Proč evropští lídři nedělají víc?
Podle studie Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Rusko od doby, co zahájilo invazi na Ukrajinu, zintenzivnilo sabotážní akce proti Evropě. Naproti tomu některé země, jako jsou například USA či Maďarsko, takové útoky nyní nezažívají. Podle autora zprávy CSIS Setha G. Jonesa by se Evropa neměla bát víc riskovat a zaujmout vůči Rusku přímější postoj, píše ruský nezávislý portál Meduza.
Rusko v posledním roce zintenzivnilo sabotáže napříč Evropou, uvádí zpráva amerického think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Studie poskytuje souhrn ověřených sabotáží a podvratné činnosti od ledna 2022 do března 2025, kterou zahájila Ruská federace na území Evropy. Jedná se především o odpalování skladišť, přerušování podmořských kabelů a vraždy. Představitelé Kremlu opakovaně popřeli, že by Rusko bylo součástí takových útoků, přestože se zdá, že doplňují ruské tažení na Ukrajinu. Západní země dosud reagovaly obranně, ale podle autora zprávy, bývalého vysoce postaveného úředníka z amerického ministerstva obrany Setha G. Jonese, nejúčinnějším řešením situace by bylo odstrašení.
Počet ruských sabotážních útoků v evropských zemích se ztrojnásobil mezi lety 2023 až 2024, ze 12 útoků na 34, uvádí se ve zprávě CSIS. Nejčastěji k útokům docházelo na východním křídle NATO, především v Pobaltí, Finsku, Polsku a Baltském moři. A není to jen kvůli tomu, že je Rusko těmto státům geograficky blízko.
„To, čeho jsme si všimli, bylo, že množství těchto sabotážních operací cílilo přímo či nepřímo na záležitosti spojené s válkou na Ukrajině,“ okomentoval Seth. G. Jones.
Ušetřené Maďarsko, Srbsko i Rumunsko
Pravděpodobně se jedná o činnost ruské zpravodajské služby (GRU) a zdá se, že cíly jsou často země nebo společnosti, které Ukrajině poskytují pomoc, včetně těch, které produkují zbraně a další vojenské vybavení přepravované na Ukrajinu. Jones tyto akce charakterizuje jako „hybridní“ válečné úsilí, podobné praktikám sovětské KGB během studené války. „Je to jeden z nástrojů používaných proti protivníkovi,“ popsal Jones. „Myslím, že jejich záměr je signalizovat, že existuje cena, která by se mohla vyhrotit kvůli takové pomoci Ukrajině.“
„Je také zajímavé vidět, které země nebyly zasaženy,“ dodal Jones s tím, že Maďarsko, které se k Rusku hlásí, je příkladem. Kromě toho se ve zprávě píše také o Srbsku, Rumunsku nebo Švýcarsku. „Zdá se, že padla velmi rozvážná rozhodnutí ohledně toho, co a kdo bude zasažen a co a kdo nebude.“
Evropa od doby, co nastoupila administrativa Donalda Trumpa, čelí vyhlídkám, že bude Ukrajinu zásobovat vojenskou pomocí více než dříve. A evropští představitelé oslovení pro studii uvedli, že se domnívají, že se počty ruských sabotáží budou kvůli tomu i nadále zvyšovat.
„Odpor k riskování je zbytečný“
Jones podotkl, že Evropa a USA byly dosud velmi opatrné, co se týče eskalace s Ruskem. „Mnoho evropských zemí – a myslím, že tohle je také případ USA – je rozhodně nervózní, co se týče možnosti eskalace, pokud by šli na Rusko útočně,“ řekl Jones. „Je to velmi odlišné od uchopení situace Spojenými státy v 80. letech minulého století proti Sovětům a zemím Varšavské smlouvy, kdy to útočné bylo. Myslím, že ten odpor k riskování je zbytečný.“
Rusko však nyní vůči USA zaujalo jiný postoj. „V roce 2025 nemáme žádné případy útoků nebo podvratných plánů proti USA. To jsme měli v roce 2024 včetně základen, kde se trénovali ukrajinští vojáci. To se může dít kvůli tomu, že v USA je nový prezident, takže čekají, jak se vyvine vyjednávání, Rusové se drží zpátky,“ sdělil Jones.
Autor studie také řekl, že věří, že by evropské země dokázaly vylepšit svou strategii, jak odpovědět na ruské hybridní pokusy i bez americké pomoci. „Britové mají silnou historii, kdy byli ochotni eskalovat akce pod prahem konvenční války. Poláci jsou schopní, Finové mají silné schopnosti, stejně tak Francouzi. Myslím, že je otázka, zda mají vůli začít odpovídat na ruskou agresi na tomto nečestném a hybridním poli. Jenom obranné kroky obecně nestačí k tomu vyslat silnou odstrašující zprávu. Musí to mít cenu,“ uzavřel Jones.
Olympijské hry 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo budou bez zástupců Ruska a Běloruska v týmových soutěžích. Zákaz startů družstev z obou zemí, který je platný od invaze na Ukrajinu v roce 2022, potvrdil podle agentur Reuters a SID Mezinárodní olympijský výbor (MOV). Padla tak možnost, že by se v hokejovém turnaji představila ruská sborná.
„Doporučení výkonného výboru MOV z března 2023 týkající se týmů sportovců s ruským pasem zůstává v platnosti,“ uvedl MOV. „Je založeno na skutečnosti, že skupinu neutrálních individuálních sportovců nelze ze své podstaty považovat za tým. Bereme na vědomí, že IIHF potvrdila, že se bude tímto doporučením řídit,“ dodal.
Ruské ministerstvo práce a sociálních věcí objednalo více než 307 900 úmrtních listů pro rodiny vojáků, kteří byli během invaze na Ukrajinu, informoval 27. května nezávislý ruský portál Verstka s odvoláním na oficiální údaje o veřejných zakázkách.
Ačkoli takové dokumenty byly vydávány i před válkou, Verstka poznamenala, že rozsah současných nákupů značně převyšuje úroveň před invazí. Před rokem 2022 počet certifikátů pro příbuzné zemřelých vojáků trvale klesal.
Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo amerického prezidenta Donalda Trumpa, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Trump to dnes bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth social.
Trump původně sliboval ukončit ruskou agresi vůči Ukrajině hned první den po svém návratu do Bílého domu a opakovaně z války vinil především napadenou a stále se bránící Ukrajinu. V posledních dnech po neúspěšné snaze o třicetidenní příměří a stupňujících se ruských útocích proti Ukrajině však přitvrdil svou rétoriku vůči Kremlu. Několikrát naznačil, že zvažuje další sankce proti Rusku, dosud o nich ale nerozhodl.
