Štěpánka byla v exotických končinách tři měsíce. Spolu s neziskovou Himalájský patron pracovala na místních školách. „Čeští dobrovolníci tam učili, já jsem to točila, dokumentovala, tvořila jsem videa pro sociální sítě a psala knihu Můj kousek Himaláje, která vyjde v květnu,“ vypráví.
Výšková nemoc, myši
Do poslední ze škol, v odlehlé horské oblasti Dolpa v Nepálu, šli pěšky tři dny do výšky 4 200 m. n. m. a pak zase pěšky zpátky. Jiná cesta než pěšky tam totiž nevede. „Příznaky nějaké choroby jsem měla víceméně celé tři měsíce, ale to se v místním náročném prostředí dá čekat. Žaludeční nevolnost a nechutenství, samozřejmě výškovou nemoc, takže bolest hlavy, ale to jenom ze začátku, pak jsem si zvykla,“ popisuje.
Neminuly ji různé kožní problémy, štípance od blech nebo štěnic. „Na treku v Nepálu mi třeba v noci přes obličej přeběhla myš. Spali jsme ve velkých stanech, kde místní nabízejí občerstvení, takže tam bylo myší dost, neustále šustily v krabicích s jídlem a běhaly okolo,“ vzpomíná Štěpánka.
Nepálská lékárna
Poslední tři dny v Nepálu ve městě Pokhara, po návratu z treku, kdy už jenom čekali na odlet, Štěpánku přepadl akutní průjem. „Šla jsem do místní lékárny, protože mi došly léky. Dostala jsem lék proti půjmu tak, že mi lékárnice odstřihla dva prášky z nějakého platíčka. Bez krabičky, bez příbalového letáku. Nesebrala jsem odvahu si to vzít. Průjem mě naštěstí přešel, doletěla jsem domů a bylo mi dobře,“ vypráví.
Po třech dnech doma se ale probudila s pocitem horké hlavy. Myslela, že je jenom unavená z cesty, že je to viróza, a že to přejde. Jenže to nepřešlo, spíše se to zhoršovalo, a tak po týdnu navštívila praktickou lékařku, která ji okamžitě poslala na infekční oddělení krajské nemocnice. Lékaři nakonec zjistili dva viníky Štěpánčiných stavů. Leptospirózu a horečku dengue.
Nemoc od hlodavců
„O leptospiróze jsem si zjistila, že je to bakteriální onemocnění, které se přenáší močí hlodavců a vodou, takže jsem ji chytila pravděpodobně někde ze špatné vody. Všechnu pitnou vodu jsem filtrovala, nicméně stravovali jsme se s místními a v různé vodě v přírodě jsem si taky myla obličej, nebo občas vyčistila zuby, takže to může být z toho,“ přemýšlí.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
V Česku přibylo případů horečky dengue. Lékaři varují i před dalšími nemocemi v dovolenkových rájích
Krvácivá horečka
Hlavní problém byla ale horečka dengue, které se také říká krvácivá. Je to virus, který přenáší komáři žijící v tropických oblastech. Případy horečky dengue v Česku narůstají. Loni bylo celkem 119 případů. Jen za letošní rok jich je hlášených už 35.
„Když dengue chytnete poprvé, jako já, tak máte spíše lehčí průběh. Takže jsem tedy týden měla teplotu, další týden bolesti svalů, až křeče, pocit horkosti, pocit klaustrofobie, občas že na mě padá strop, a neschopnost pořádně udržet pozornost nebo vůbec myšlenku. Takže jsem nakonec celý měsíc v kuse jenom koukala do stropu, pozorovala se, jestli nekrvácím, a čekala, až to přejde,“ vypráví.
Riziko roste
Když ovšem dengue člověk chytne po druhé nebo opakovaně, roste riziko, že se projeví krvácením. Může to být třeba jenom modřina nebo se spustí krev z nosu, ale může nastat taky vnitřní krvácení do břicha, a to už je nebezpečné.
„Protože se chystám do Nepálu letos vrátit, doporučili mi lékaři očkování. Vše konzultuji s očkovacím centrem, tam mají přehled, pro jakou oblast je jaké očkování potřeba. To, že jsem nebyla očkovaná proti dengue považuji za svou chybu, protože jsem nepočítala, že během těch pár dní v tropech, než přejedeme do hor, mě stihne štípnout nakažený komár,“ uzavírá Štěpánka Cimlová, která díky pobytu, nemoci a následné nechuti k jídlu zhubla sedmnáct kilogramů.
Expert o cestovním pojištění: Češi ho podceňují. A na co si dát při úrazu v zahraničí pozor? Bára Holá, Lukáš Červený
