První prohlášení Kremlu: Chystá se telefonát Putina s Trumpem! Zelenskyj vzkázal, co si myslí
Ruský prezident Vladimir Putin přes amerického zvláštního zmocněnce Stevena Witkoffa vyslal šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi signály týkající se možného příměří ve válce na Ukrajině. Dnes to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého existují důvody k mírnému optimismu.
Putin ve čtvrtek pozdě večer jednal s Witkoffem o americkém návrhu na 30denní příměří na Ukrajině a vyslechl si informace o amerických názorech na Ukrajinu. „Přes Witkoffa Putin předal informace a další signály (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi,“ cituje Peskova agentura Interfax. Existují podle něho důvody k „opatrnému optimismu“. „Slyšeli jste od Putina velmi důležité prohlášení ... Řekl, že podporuje pozici prezidenta Trumpa, ale dal najevo, že na některé otázky bude nutné společně odpovědět,“ uvedl Putinův mluvčí.
Putin ve čtvrtek řekl, že Rusko s návrhy na zastavení bojů na Ukrajině souhlasí, ale „vychází z předpokladu, že příměří by mělo vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny krize“. Trump později označil Putinovo vyjádření za slibné, ale neúplné.
Peskov dnes řekl, že ruská a americká strana budou o načasování telefonátu mezi Putinem a Trumpem jednat poté, co Witkoff šéfovi Bílého domu předá informace o jednání v Moskvě.
Rusko celoplošnou invazi na Ukrajinu zahájilo v únoru 2022. Kyjev s americkým návrhem na příměří souhlasí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po čtvrtečním Putinově prohlášení řekl, že Rusko požaduje v rámci příměří podmínky, jejichž cílem je klid zbraní odložit nebo mu zabránit.
Putin dlouhodobě chce, aby se Ukrajina vzdala svého cíle vstoupit do NATO. Trvá na tom, že si Ruská federace ponechá čtyři ukrajinské oblasti, které v roce 2022 v rozporu s mezinárodním právem prohlásila za součást svého území. Velikost ukrajinské armády by podle šéfa Kremlu měla být omezena a Putin žádá, aby se v sousední zemi konaly prezidentské volby. Ukrajinská ústava to ovšem v době válečného stavu neumožňuje. Putin rovněž chce, aby Západ uvolnil sankce, které na Rusko uvalil v souvislosti s agresí vůči Ukrajině.
Peskov dnes zpochybnil zprávy amerických médií, podle kterých ruští činitelé chtějí, aby se vrcholných jednání o možnostech ukončení války na Ukrajině neúčastnil Trumpův vyslanec pro Rusko a Ukrajinu Keith Kellogg. „Bylo by absurdní si myslet, že by se ruská strana mohla vměšovat do amerických záležitostí. Takže ne, opravdu to nemohu potvrdit,“ prohlásil Putinův mluvčí.
„Velmi dobrá šance na konec války“
Trump dnes poslední vývoj reagoval na své síti Truth Social. Uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Čtvrteční rozhovory Trump na sociální síti Truth Social označil za produktivní.
„Včera jsme měli velmi dobré a produktivní rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Existuje velmi dobrá šance, že tato hrozná, krvavá válka může konečně skončit,“ napsal republikánský prezident.
Zelenskyj: Rusko chce, aby válka pokračovala
To ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je opatrnější. Na síti X napsal, že Rusko záměrně klade podmínky, protože chce, aby se diplomacie rozpadla a válka pokračovala.
Výměna válečných zajatců a nepodmíněné třicetidenní příměří jsou podle něj prvními rychlými kroky, které by mohly přiblížit spravedlivý a trvalý mír. „Ukrajina chce učinit tyto kroky, protože Ukrajinci chtějí mír více než kdokoliv jiný,“ napsal Zelenskyj.
V dalším vyjádření na stejné sociální síti Zelenskyj obvinil Putina ze snahy sabotovat diplomacii tím, že hned ze začátku stanovil extrémně obtížné a nepřijatelné podmínky. „Putin se pokusí zatáhnout všechny do nekonečných diskuzí,“ napsal ukrajinský prezident a vyzval Spojené státy a spojence Kyjeva k tlaku na Moskvu.
„Pokud se objeví silná odezva ze strany Spojených států, nenechají je hrát si. A pokud přijdou kroky, kterých se Rusko nebojí, budou proces zdržovat,“ řekl dnes Zelenskyj novinářům. Podle Reuters uvedl, že na dodržování příměří podél frontové linie by mohlo být dohlíženo s pomocí Spojených států prostřednictvím satelitů a zpravodajských služeb.
Ukrajinský prezident dnes podle Reuters také řekl, že na schůzce s Američany v saúdské Džiddě ukrajinská delegace diskutovala o územní otázce, ale k jejímu vyřešení bude zapotřebí složitý dialog. „Otázka území bude po příměří nejtěžší,“ řekl na setkání s novináři. Rusko v současné době okupuje asi pětinu ukrajinského území a v posledních měsících setrvale postupuje ve svém tažení na východě země.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
