Bývalý velvyslanec Žantovský o přestřelce v Bílém domě: Zelenského vlákali do pasti!
Bývalý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský je přesvědčený, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nenastala náhodou. Zelenského vlákali do pasti, řekl dnes Žantovský ČTK. Setkání podle něj bylo připravené tak, že nemohlo dopadnout jinak než kolizí. Ukazuje na zásadní nejen diplomatické neporozumění mezi USA na jedné a Ukrajinou a jejími podporovateli na druhé straně.
Páteční setkání Trumpa a Zelenského v Bílém domě skončilo předčasně roztržkou, politici se předtím přeli před televizními kamerami. Trump následně zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina chce „spravedlivý a trvalý mír“. Uvedl rovněž, že je připraven s Ruskem jednat, pokud Spojené státy poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky.
„Působilo to nesmírně depresivně, nemělo se to nikdy stát a domnívám se osobně, že se to nestalo náhodou nebo nedopatřením. Že pana prezidenta Zelenského vlákali do pasti. Vše, co jsme viděli, tomu nasvědčovalo,“ řekl ČTK Žantovský. Jediné, co mohl udělat Zelenskyj jinak, bylo nevyjadřovat se před kamerami a odkázat, že některé otázky budou předmětem debat za zavřenými dveřmi. „Obávám se, že ani to by možná nepomohlo,“ dodal Žantovský.
Upozornil na roli viceprezidenta J. D. Vance. „Není vůbec protokolárně myslitelné, aby viceprezident oslovoval, tím méně napadal, při takové příležitosti hlavu státu jiné země, aniž by se svého prezidenta zeptal, jestli může mluvit. Tohle bylo z diplomatického hlediska něco naprosto neuvěřitelného,“ míní.
Žantovský zažil několikrát přípravu i následné setkání v Oválné pracovně. „Nemohlo se to stát, aniž by nejvyšší američtí představitelé chtěli, aby se něco takového stalo,“ uvedl. Rozhovor politiků na počátku jednání bývá většinou jen příležitostí pro novináře pořídit fotografie, prezidenti zodpoví jednu až dvě otázky. Trump postup změnil a nechává médiím více času. „Ale jak ukazovaly scény s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem či britským premiérem Keirem Starmerem, hledí se na to, aby to nebylo konfrontační jednání,“ dodal Žantovský.
Schůzku považuje za extrémní příklad toho, jak může diplomatické jednání zkolabovat. „Důsledky, obávám se, nebudou jen diplomatické nebo protokolární. Toto nasvědčuje zásadnímu neporozumění mezi nejen Ukrajinou a USA, ale i mezi USA a těmi zeměmi, které Ukrajinu podporují, jasně vidí, kdo je agresorem a snaží se o to, aby Ukrajina měla možnost existovat jako suverénní stát,“ řekl.
Další bývalý velvyslanec ve Spojených státech Martin Palouš připomněl, že Trump v prezidentské kampani sliboval rychlé ukončení války. „Způsob, jakým jednal v Oválné pracovně s prezidentem Zelenským však bohužel ukázal, že svou schopnost být mírotvorcem značně přecenil. Kremelští vládci byli s tím, co spolu s celým světem viděli, zajisté navýsost spokojeni a budou ve své agresi pokračovat,“ řekl Palouš ČTK.
Spravedlivý mír tedy není na pořadu dne, doplnil. „Musíme jen doufat, že skandální závěr schůzky přiměje amerického prezidenta přemýšlet nad reálnými následky svého impulzivního jednání. To, jak na to, co se v Bílém domě stalo, reagovali evropští politici, je jediné pozitivum, o něž lze opřít naději, že se zastavení bojů a přechodu k diplomacii snad ještě letos přece jen dočkáme,“ míní.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
