Co se děje v hlavě, když umíráme? Vědci pořídili první záznam umírajícího mozku

Autor: sgr - 
7. února 2025
05:00

Vědecký tým z University of Louisville v Kentucky poprvé zaznamenal aktivitu lidského mozku v okamžiku smrti. Objevil vlny podobné těm, jež se vyskytují při vybavování vzpomínek. To naznačuje, že se nám před očima skutečně může promítnout celý život, jak často popisují lidé se zážitky blízké smrti. 

Vědecký tým pod vedením neurochirurga dr. Ajmala Zemmara provedl průlomovou studii, jež přináší fascinující pohled na to, co se děje v lidském mozku v posledních okamžicích života. Během monitorování 87letého pacienta s epilepsií došlo k neočekávanému infarktu, což umožnilo vědcům analyzovat 900 sekund mozkové aktivity před a po jeho klinické smrti.

Mozek je aktivní i po zástavě srdce

Analýza mozkových vln odhalila výrazné změny v tzv. gama vlnách. Ty jsou spojeny s nejvyššími kognitivními funkcemi, jako je soustředění, snění nebo vybavování vzpomínek. Překvapivé bylo, že tyto vlny byly aktivní nejen těsně před zástavou srdce, ale i po ní. To naznačuje, že mozek může být aktivní i po klinické smrti.

Opravdu se nám přehrává celý život?

„Zaznamenali jsme vzorce mozkové aktivity podobné těm, které vidíme při vybavování vzpomínek nebo při stavech blízkých smrti. To nás vede k domněnce, že si mozek může přehrávat důležité životní okamžiky těsně před smrtí,“ vysvětlil doktor Zemmar.

Tento jev připomíná popisy lidí, již přežili klinickou smrt. Mnozí z nich mluví o tom, že jim „před očima proběhl celý život“. Viděli obrazy z dětství, důležité chvíle nebo milované osoby. Právě zaznamenaná mozková aktivita by mohla být vědeckým vysvětlením těchto zážitků.

Zpochybnění hranice mezi životem a smrtí

Studie zároveň klade otázky, kdy přesně tedy život končí a jak k novým poznatkům přistupovat. „Tato zjištění zpochybňují naše chápání toho, kdy přesně život končí, a vyvolávají důležité následné otázky, například ty, které se týkají načasování darování orgánů,“ upozornil Zemmar.

Podobné vzorce mozkové aktivity byly v minulosti pozorovány u zvířat, například u potkanů, což naznačuje, že tento proces by mohl být univerzální napříč druhy. Přesto je zapotřebí dalších výzkumů, aby se tyto výsledky potvrdily i u širšího vzorku lidí. 

ivan ivan ( 7. února 2025 08:17 )

Tobě ta politika leze na mozek čím dál víc ....běž se projít po venku a nadýchej se čerstvého vzduchu ❤️‍

Zobrazit celou diskusi