Orbán blokuje prodloužení sankcí EU vůči Moskvě. Rusové se můžou dostat k miliardám
Zástupcům členských států EU se dnes v Bruselu nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety provedlo invazi na Ukrajinu. Podle diplomatických zdrojů ČTK má k prodloužení o dalších šest měsíců výhrady Maďarsko. Další příležitostí, kdy by mohly být sankce schváleny, je pondělní zasedání ministrů zahraničí EU nebo úterní jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti. Další možnou variantou by mohlo být schválení písemnou procedurou. Bez dohody sankce vyprší v pátek 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v belgickém Euroclearu.
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musí prodlužovat každých šest měsíců, naposledy se tak stalo loni v červenci. Země EU původně navrhovaly jejich platnost prodloužit na 12 měsíců, právě ale Budapešť byla proti a trvala na prodlužování každých šest měsíců. Maďarský premiér Viktor Orbán přitom již v úterý uvedl, že jeho vláda má k sankcím výhrady. Jejich prodloužení přitom vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států EU.
„Nastal čas mluvit o sankcích! Vedly k ukončení války? Ne. Ochromily ruskou ekonomiku? Ne. Podařilo se Evropě nahradit ruskou energii z jiných dostupných zdrojů? Ne. Sankce vytvořené bruselskými byrokraty dosáhly jediné věci: zničily konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Přišel čas na změnu!“ napsal Orbán na sociální síti X.
Bruselská média v této souvislosti spekulují dokonce o svolání mimořádného summitu EU v případě, že by Maďarsko prodloužení sankcí neschválilo. List Financial Times zase informoval, že úředníci zkoumají i možnost využití 81 let starého belgického zákona, který ve výjimečných případech umožňuje belgickému králi, aby zasáhl. Belgické válečné nařízení totiž zmocňuje krále, aby zablokoval převod belgického majetku ze země. A zmrazená aktiva se nacházejí v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii.
Úředníci nicméně připustili, že uplatnění královských pravomocí by mohlo vést k právním problémům, zejména v souvislosti s existující dvoustrannou investiční smlouvou mezi Belgií a Ruskem. „Evropští představitelé zvažují použití 81 let starého belgického zákona jako nouzového opatření k ponechání blokovaných ruských aktiv v Belgii, pokud maďarský premiér Viktor Orbán nebude souhlasit s prodloužením sankcí EU,“ napsal Financial Times.
Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před téměř třemi lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, právě v Euroclearu. Státy EU se přitom již loni shodly, že výnosy z těchto zmrazených ruských aktiv budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země. Je jimi rovněž kryta půjčka ve výši 50 miliard dolarů, kterou Ukrajině poskytuje Evropská unie společně se státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
„(Putin) zabíjí mnoho lidí a přichází o víc lidí než jich zabije, ruští vojáci jsou prostě zabíjeni ve vyšší míře než ukrajinští vojáci,“ řekl Trump o ruských ztrátách na frontě. Ve válce na Ukrajině jsou „zabíjeni v míře, jakou jsme neviděli od druhé světové války“, uvedl šéf Bílého domu k největšímu konfliktu v Evropě od roku 1945. Vysvětlil, že kvůli vysokým ztrátám je jeho povinností konflikt vyřešit.
Později Trump uvedl, že to je konflikt, který na Spojené státy nemá vliv. „My jsme připraveni se v této věci ujmout vedoucí role,“ řekl Starmer v souvislosti s iniciativou evropských spojenců Kyjeva označovanou jako koalice ochotných.
Na frontě proti Ukrajině je nasazeno více než 700.000 ruských vojáků, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin při schůzce s předsedy poslaneckých klubů. Putin zmínil počet vojáků ve válce proti sousední zemi v odpovědi na návrh zavést v mocenských orgánech kvóty pro válečné veterány.
„Chápejte, na frontě je více než 700.000 lidí. Mezi nimi je třeba vybírat ty, kteří chtějí a jsou ochotni pracovat v orgánech státní moci,“ prohlásil podle agentury TASS. Putin upozornil, že ne každý voják touží po kariéře státního úředníka. Putin podle agentury Interfax podpořil návrh odměňovat účastníky bojů proti Ukrajině bezplatným přidělováním pozemků na okupovaných ukrajinských územích, která Rusko anektovalo.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal. Řekl to na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem na závěr své státní návštěvy Británie. Podle Starmera spolu mluvili o způsobech, jak zvýšit podporu pro Ukrajinu a vyvinout větší tlak na Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou, která vydrží.
Trump znovu připustil, že si myslel, že vyřešit válku na Ukrajině bude ze všech konfliktů nejjednodušší. Jde ale o složitou věc, řekl. „Putin mě opravdu zklamal,“ dodal. Později uvedl, že to je konflikt, který na Spojené státy nemá vliv.
