Otočka v Polsku. Tuskova vláda chce před volbami omezit dávky pro ukrajinské uprchlíky
Polský premiér Donald Tusk dnes podpořil návrh přitvrdit pravidla pro vyplácení dětských přídavků ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterých je v Polsku od invaze ruských vojsk z února 2022 velké množství. Učinil tak několik měsíců před prezidentskými volbami, uvedla agentura AFP. V současnosti všichni rodiče, a to i ti ukrajinští, dostávají každý měsíc 800 zlotých (asi 4800 Kč) na každé dítě mladší 18 let v rámci programu sociální pomoci zvaného 800+.
„Návrh varšavského primátora (a prezidentského kandidáta Tuskovy Občanské koalice) Rafala Trzaskowského vyplácet 800+ pouze těm migrantům, včetně Ukrajinců, kteří skutečně žijí, pracují a platí daně v naší zemi, urychleně posoudí vláda,“ napsal Tusk na sociální síti X a dodal, že sám je návrhu nakloněn.
Návrh vyplácet dětské přídavky Ukrajincům pouze v případě, „pokud budou pracovat a žít v Polsku a pokud budou v Polsku platit daně“, prohlásil Trzaskowski na jednom setkání s voliči před květnovými prezidentskými volbami. Trzaskowski je pokládán za proevropského politika a favorita voleb, ale v kampani se potýká s nacionalistickými soupeři, kteří se často vyslovují na adresu Ukrajiny skepticky či přímo protiukrajinsky, uvedla AFP.
Agentura připomněla, že od září se dětské přídavky mají vyplácet pouze těm rodičům, kteří děti posílají v Polsku do škol.
„Závodí s krajní pravicí“
Ne všichni ve vládní koalici jsou nápadem Občanské koalice nadšeni. Levicová ministryně práce a sociálních věcí Agnieszka Dziemianowiczová-Bonková podle AFP uvedla, že její ministerstvo v současnosti na žádném takovém návrhu nepracuje.
„Nepřidáme se k protiukrajinskému dostihu s krajní pravicí. Je faktem, že 80 procent Ukrajinců pracuje a počet dětí z Ukrajiny, na které se vztahuje 800+, během roku klesl na polovinu a bude dále klesat kvůli zavedení povinnosti chodit do (polské) školy. Systém funguje. Zákony přijímané kvůli volební kampani představují mizerný model uplatňování práva. Budeme proti,“ upozornilo koaliční uskupení Polsko 2050, jehož šéf Szymon Holownia patří k prezidentským kandidátům.
„Nepřidám se k těm, kteří zavrhují své dřívější hodnoty, a závodí s krajní pravicí. Je to nějaká podivná hysterie, že když Trump vyhrál v USA, tak u nás všichni chtějí být Trumpy,“ napsal na X Holownia. Upozornil také, že podle odhadů ekonomů příspěvek Ukrajinců k polské prosperitě o pět až deset miliard zlotých převyšuje státní výdaje na ně.
Holownia už dříve podle televize TVN 24 vysvětloval, že by bylo prostě nelidské sebrat přídavky osamělé ukrajinské matce, která v obtížných podmínkách sama vychovává děti, protože její muž zůstal na Ukrajině - a teď by se jí mělo říci, že v Polsku oficiálně nepracuje a neplatí daně, a tak nemá nárok na podporu.
Koaliční Levice není nadšena
Podobně šéfka poslaneckého klubu koaliční Levice Anna Maria Žukowská podle TVN 24 uvedla, že její strana se nepřidá k „neracionálnímu populismu proti uprchlíkům“. Premiéru Tuskovi vzkázala, ať si to odhlasuje spolu s opozičním Právem a spravedlností (PiS) a krajně pravicovou Konfederací.
PiS se již vyjádřilo, že chce, aby se přídavky 800+ vyplácely na ukrajinské děti pouze v případě, že jejich rodiče pracují a platí daně v Polsku. Strana už přislíbila předložit parlamentu příslušný návrh zákona.
Zástupci členských států Evropské unie se dnes shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nový balík protiruských omezení, který míří zejména na energetický a bankovní sektor, dnes podle informací ČTK ještě formálně v Bruselu schválí unijní ministři pro evropské záležitosti.
Slovensko blokovalo přijetí nových protiruských sankcí, neboť žádalo záruky k jiné iniciativě Evropské komise, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které má být postupně ukončen dovoz ruského plynu do unie. Komise v minulých dnech konkrétní záruky Bratislavě poskytla.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě připravit návrhy ohledně omezení na používání počítačových programů a komunikačních služeb ze zemí, které nejsou přátelské k Rusku. Splnit tento pokyn Putin stanovil do 1. září, uvedl na svém webu list Kommersant s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu.
Putin během květnové schůzky s ruskými podnikateli vybídl úřady, aby „podusily“ zahraniční firmy působící proti Rusku, přestože se úplně nestáhly z ruského trhu, připomněl ruský deník. „Prezident řekl, a tak budeme dusit,“ zareagoval tehdy ministr digitalizace Maksut Šadajev.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nejméně dva civilisty zabil ruský dron v Pokrovsku, další dva mrtvé a sedm raněných si vyžádalo ruské ostřelování Kramatorska a Kosťantynivky, které se rovněž nacházejí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Uvedl to ve čtvrtek večer server Ukrajinska pravda s odvoláním na prokuraturu. O dvou raněných - ženě ve věku 85 let a 53letém muži - v Dněpropetrovské oblasti po ruském ostřelování a útocích dronů informoval šéf oblastní správy Serhij Lysak.
