Německou ministryni naštval kancléř: Drsný spor kvůli Ukrajině! Ani se s ním nechtěla vyfotit
Spor uvnitř spolkové vlády hýbe poslední dny německou politikou. Týká se Ukrajiny a další pomoci. Podle časopisu Der Spiegel poskytnutí dodatečného balíku napadené zemi blokuje před parlamentními volbami kancléř Olaf Scholz, k čemuž se negativně staví ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Tu dokonce Scholz svým postojem naštval tolik, že se s ním podle deníku Bild odmítla po jednání vlády vyfotit. Vyhrocený moment zachytil fotograf agentury AP.
Časopis Der Spiegel minulý týden napsal, že ministerstva zahraničí a obrany, v jejichž čele stojí Annalena Baerbocková ze strany Zelených a sociální demokrat Boris Pistorius, chtějí poslat Ukrajině dodatečnou pomoc. Učinit tak chtějí podle magazínu ještě před předčasnými parlamentními volbami v Německu, které připadají na 23. února. Der Spiegel rovněž napsal, že Scholz schvalování balíku zablokoval, a to z obavy, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).
Pistorius to v rozhovoru s ARD a ZDF odmítl. „Nevidím jediný důvod k domněnce, že spolkový kancléř něco brzdí,“ řekl. Scholz podle něj odmítá, aby se kvůli financování zbrojních dodávek Ukrajině šetřilo v Německu na jiných místech.
Baerbocková naopak blokaci pomoci nepřímo potvrdila ve vyjádření pro bruselský server Politico. Podle ní Německo není v současné době vnímáno jako „hybná síla mírové politiky v Evropě“.
„Dokonce i nyní, během volební kampaně, někteří upřednostňují národní hledisko - nebo jak rychle získat pár hlasů v parlamentních volbách - před tím, aby převzali skutečnou odpovědnost za zajištění míru a svobody v Evropě,“ uvedla Baerbocková. Vyhrocenost situace pak potvrdila fotografie pořízená agenturou AP – se Scholzem se ministryně po jednání vlády kvůli jeho postoji odmítla vyfotit.
Pro Ukrajinu 4 miliardy eur?
Proti Scholzově blokádě, jak ji popisuje Der Spiegel, se začínají ozývat hlasy také ze sociální demokracie. „Já říkám, že se války neřídí volbami... Pokud je mezi demokratickými stranami ve Spolkovém sněmu většina pro dodatečný balík pomoci pro Ukrajinu, měli bychom ho schválit ještě před spolkovými volbami,“ řekl například poslanec SPD Andreas Schwarzer, který se věnuje finanční a obranné politice. Podobně se vyjádřil také předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Michael Roth. Ukrajina podle něj potřebuje nabrat sílu a získat výhodu pro jednání o míru.
Předběžný rozpočet Německa na rok 2025 počítá se čtyřmi miliardami eur (100 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině. Navíc může Kyjev počítat s balíkem půjček ve výši 50 miliard dolarů (1,3 bilionu korun), na kterém se loni dohodla skupina předních ekonomik G7 a který je financován z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Za Scholzova vládnutí se po počátečním váhání z Německa stal v objemu vojenské pomoci druhý největší podporovatel Ukrajiny po Spojených státech. Zároveň ale Scholz zdůrazňuje, že Berlín musí postupovat uvážlivě.
"
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Americká administrativa zrušila klíčové omezení týkající se používání některých raket dlouhého doletu Ukrajinou dodaných západními spojenci, což Kyjevu umožňuje eskalovat útoky na cíle v Rusku a zvyšovat tlak na Kreml, informoval Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.
Ukrajina v úterý použila britskou řízenou střelu Storm Shadow k útoku na chemický závod v Brjansku, což ukrajinský generální štáb označil za „úspěšný zásah“, který pronikl ruskou protivzdušnou obranou. Americké povolení k použití rakety v Rusku následuje po nedávném převodu pravomocí k podpoře takových útoků z ministra Pentagonu Peta Hegsetha na velitele NATO v Evropě Alexuse Grinkeviche, píše WSJ.
Cesta k přijetí 19. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku je volná, žádná členská země již nemá vůči novým odvetným opatřením výhrady. Dnes večer to podle agentury Reuters oznámilo dánské předsednictví EU. Balíček sankcí, který je reakcí za pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
„S potěšením oznamujeme, že jsme dostali od zbývajícího členského státu oznámení, že nyní může odvolat své výhrady k 19. sankčnímu balíku,“ uvedlo podle agentur dánské předsednictví. EU nyní spustila takzvanou tichou proceduru, kdy mají unijní země ještě možnost se proti sankcím vyslovit. Pokud tak neučiní, bude ve čtvrtek v 08:00 balík schválen.
