Německou ministryni naštval kancléř: Drsný spor kvůli Ukrajině! Ani se s ním nechtěla vyfotit
Spor uvnitř spolkové vlády hýbe poslední dny německou politikou. Týká se Ukrajiny a další pomoci. Podle časopisu Der Spiegel poskytnutí dodatečného balíku napadené zemi blokuje před parlamentními volbami kancléř Olaf Scholz, k čemuž se negativně staví ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Tu dokonce Scholz svým postojem naštval tolik, že se s ním podle deníku Bild odmítla po jednání vlády vyfotit. Vyhrocený moment zachytil fotograf agentury AP.
Časopis Der Spiegel minulý týden napsal, že ministerstva zahraničí a obrany, v jejichž čele stojí Annalena Baerbocková ze strany Zelených a sociální demokrat Boris Pistorius, chtějí poslat Ukrajině dodatečnou pomoc. Učinit tak chtějí podle magazínu ještě před předčasnými parlamentními volbami v Německu, které připadají na 23. února. Der Spiegel rovněž napsal, že Scholz schvalování balíku zablokoval, a to z obavy, že by tím mohl odradit některé voliče sociální demokracie (SPD).
Pistorius to v rozhovoru s ARD a ZDF odmítl. „Nevidím jediný důvod k domněnce, že spolkový kancléř něco brzdí,“ řekl. Scholz podle něj odmítá, aby se kvůli financování zbrojních dodávek Ukrajině šetřilo v Německu na jiných místech.
Baerbocková naopak blokaci pomoci nepřímo potvrdila ve vyjádření pro bruselský server Politico. Podle ní Německo není v současné době vnímáno jako „hybná síla mírové politiky v Evropě“.
„Dokonce i nyní, během volební kampaně, někteří upřednostňují národní hledisko - nebo jak rychle získat pár hlasů v parlamentních volbách - před tím, aby převzali skutečnou odpovědnost za zajištění míru a svobody v Evropě,“ uvedla Baerbocková. Vyhrocenost situace pak potvrdila fotografie pořízená agenturou AP – se Scholzem se ministryně po jednání vlády kvůli jeho postoji odmítla vyfotit.
Pro Ukrajinu 4 miliardy eur?
Proti Scholzově blokádě, jak ji popisuje Der Spiegel, se začínají ozývat hlasy také ze sociální demokracie. „Já říkám, že se války neřídí volbami... Pokud je mezi demokratickými stranami ve Spolkovém sněmu většina pro dodatečný balík pomoci pro Ukrajinu, měli bychom ho schválit ještě před spolkovými volbami,“ řekl například poslanec SPD Andreas Schwarzer, který se věnuje finanční a obranné politice. Podobně se vyjádřil také předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Michael Roth. Ukrajina podle něj potřebuje nabrat sílu a získat výhodu pro jednání o míru.
Předběžný rozpočet Německa na rok 2025 počítá se čtyřmi miliardami eur (100 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině. Navíc může Kyjev počítat s balíkem půjček ve výši 50 miliard dolarů (1,3 bilionu korun), na kterém se loni dohodla skupina předních ekonomik G7 a který je financován z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Za Scholzova vládnutí se po počátečním váhání z Německa stal v objemu vojenské pomoci druhý největší podporovatel Ukrajiny po Spojených státech. Zároveň ale Scholz zdůrazňuje, že Berlín musí postupovat uvážlivě.
"
Zmrazená ruská aktiva by neměla být využita pouze na humanitární účely, Ukrajina se potřebuje bránit, uvedl Zelenskyj na tiskové konferenci v Bruselu.
Guvernér Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov oznámil, že při útocích ukrajinských dronů v regionu bylo zraněno 12 obyvatel. Ve svém Telegramu psal o „obchodním objektu“ ve vesnici Streletskoje, který byl dvakrát napaden, a kde se zranilo šest lidí. Ti byli se zraněními od šrapnelů převezeni do městské nemocnice v Belgorodu.
Gladkov navíc píše, že „v Belgorodu zaútočil dron na komplex autobusových zastávek“, kde bylo zraněno také šest lidí, včetně jednoho nezletilého.
Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl maďarský premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Tiskové agentury informují, že Orbánovu projevu předcházel průvod tisíců jeho stoupenců ulicemi maďarské metropole, kteří tak chtěli ukázat sílu tohoto politika, jehož příští rok na jaře po 15 letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby.
Americký prezident Donald Trump tento týden oznámil, že plán sejít se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti odkládá. Orbán v projevu mluvil také o Ukrajině, o níž znovu řekl, že „už není suverénní zemí“, a opět dal najevo, že nechce, aby se stala členem Evropské unie. Navrhuje pro ni strategické partnerství.
