Rodinám zabitých Severokorejců na Ukrajině údajně zatajují, kde a jak jejich blízcí zemřeli
Server Newsweek upozornil, že rodinám zabitých severokorejských vojáků v Rusku bývá zatajováno, jak a kde jejich blízcí zemřeli. Tamější vláda rovněž kontroluje veřejné mínění. Lidem se totiž nelíbí, že jejich vojáci umírají ve válce cizí země.
Severokorejské úřady údajně rozdávají „válečné certifikáty“ rodinám vojáků zabitých v boji v Rusku proti Ukrajině.
Truchlící rodiny těch, kteří padli v boji, dostávají dokumenty, stejně jako vládou poskytnuté zásoby a dávky, výměnou za slib, že nebudou sdílet žádné z poskytnutých informací. Pchjongjang nadále prohlubuje své vojenské vazby s Moskvou uprostřed narůstajících zpráv o tom, že severokorejští vojáci bojují - a umírají - na frontových liniích v Rusku.
Rádio Svobodná Asie citovalo zdroj z provincie Jižní Pchjongan severně od hlavního města Pchjongjangu. Tento zdroj uvedl, že 18. prosince obdržel oznámení, které je svolávalo na akci pořádanou výborem Korejské strany práce za účelem distribuce těchto certifikátů.
Akce se údajně zúčastnilo asi tucet rodinných příslušníků vojáků, kteří „zahynuli při účasti na posvátném bojovém výcviku na počest vlasti,“ uvedl zdroj pod podmínkou zachování anonymity pro svou bezpečnost. Dodal, že většina vyznamenaných mrtvých sloužila v elitní jednotce Storm Corps.
Rodiny byly údajně nuceny podepsat smlouvy o mlčenlivosti. „Rodiny pozůstalých předpokládaly, že jejich děti odešly do Ruska a zemřely,“ sdělil dále zdroj.
Další zdroj z provincie Jižní Pchjongan řekl tiskové agentuře, že úřady zatajily podrobnosti o tom, kde a jak vojáci zemřeli, pouze uvedly, že „zemřeli čestně v zájmu strany a země“.
„Úřady sledují pohyb pozůstalých rodin a snaží se blokovat veřejné mínění," uvedl zdroj. „Mezi obyvateli roste veřejné pobouření, že mladí vojáci ve věku 20 let byli nuceni umírat, aby pomohli cizí zemi."
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce. „Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“ Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura. Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta. Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem. Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters. Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“ „Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
