Během cesty do Austrálie a Nový Zéland s prezidentem Petrem Pavlem (63) navštívil reportér Blesku i okázalý Hobitín z legendární trilogie Pán prstenů od režiséra Petera Jacksona (63). A i do hobitího Kraje, hluboko ve Středozemi, zasáhla česká stopa. Do známých filmů totiž vyrobil na Zélandu veškerou keramiku slavný český výtvarník Mirek Smíšek (†88). Inspiroval se při tom i v českých dějinách. Blesk si ve Smíškově dílně Te Horo popovídal s jeho manželkou Pamellou Annsouthovou.
Pohled do nitra Hobitína! Můj muž pomáhal s Pánem prstenů, říká Blesku manželka zesnulého Mirka Smíška
1.Česká stopa u hobitů
Blesk: Jak se stalo, že režisér Jackson požádal vašeho manžela, aby vytvořil keramiku pro Pána prstenů?
Annsouthová: „Peter Jackson byl tak trochu manželův fanoušek, jelikož jeho práce byla na Novém Zélandu celkem známá. Zástupci jeho studia nás proto navštívili s dotazem, jestli bychom mohli udělat několik hrnců pro Pána prstenů.“
Váhal manžel, zda nabídku přijmout?
„Vůbec! Mirek byl nadšený, protože tu trilogii miloval. Měl sice udělat jen pár kousků, ale studiím se moc líbily. A tak se Peter Jackson a jeho tým vraceli a vraceli…
Kolik si jich odnesli?
„Nakonec to bylo asi 700 kusů keramiky! Ani ji všechnu ve filmu neuvidíte, ale spatříte ji třeba v Hobitíně, který lze navštívit. I Mirek je tak součástí triumfu těch filmů.“
Je pravda, že dělal různé velikosti keramik pro různé rasy v Tolkienově světě?
„Ano, byl opravdovým mistrem. Dostal za úkol udělat nějaké talíře či vázy naprosto identickou formou, ale ve třech různých velikostech. Pro laika se to může jevit jako snadné zadání, ale je to docela umění, když máte co do činění třeba s kužely. Byl to mistr a byl také první hrnčíř, který se na Novém Zélandu dokázal uživit prodejem svých děl.“
Keramiku pro filmy tvořil přímo tady v dílně, v níž si povídáme?
„Toto bylo jedno z míst, vlastně hlavní místo. Ale ne jediné. Spoustu věcí jsme udělali na našem pozemku poblíž. Bylo to v době, kdy Mirkovo zdraví začalo selhávat, tak jsme se museli přestěhovat.“
Pokud vím, třeba rohanská keramika byla inspirována tou anglosaskou. Byl jeho výzkum veden tak, že každá rasa měla předlohu v reálném světě?
„Bylo velmi zajímavé, když jsme s Mirkem navštívili Českou republiku a tam procházeli muzea. Já tomu nemohla uvěřit – tam bylo k vidění mnoho původní české a evropské keramiky ze středověku, kterou Mirek vytvářel doma. Viděla jsem ho, jak ji dělá na Zélandu. Nevím, kde mělo všech těch 700 kusů původní inspiraci, ale on se narodil pro to, aby je dělal. Všechno do sebe zapadlo jako skládačka.“
Mluvil někdy o domově?
„Ano, velmi často. Většinu večerů četl české spisovatele – Čapka, Hrabala, ale i Václava Havla. Měl velkou radost, když došlo k revoluci a Československo získalo znovu svobodu. Pro nás oba, ale hlavně pro Mirka, bylo ctí, když nás prezident Havel navštívil během své cesty na Nový Zéland v roce 1995.“
Tehdy se jen pozdravili, protože na víc nebyl čas?
„Kdepak. S Mirkem se dlouho bavili. Vzpomínal na něj jako na skutečně dobrého člověka, dramatika a umělce, který vrátil Československu důstojnost a svobodu.“
2.Ráj mezi tisícerem ovcí
Na severním ostrově Nového Zélandu - přibližně dvě a půl hodiny jízdy od nejlidnatějšího města Auckland – se nachází malebná rodinná farma. Ta je dnes už známou turistickou destinací ze světa J. R. R. Tolkiena, která nabízí dvouhodinovou prohlídku Hobitína. A to vše díky filmařům. V roce 1998 hledal Jackson dokonalý ráj, říši klidu – tzv. Kraj, domov hobitů.
Při dlouhém putování ve vrtulníku nad rozsáhlou zélandskou krajinou si filmaři pod sebou všimli neobvyklého množství bílých teček - ovcí. Právě ovce byly důvodem, proč zastavili na Alexandrově statku, včelí farmě a domově asi 13 tisíc ovcí.
Teprve po přistání zjistili, že právě našli to, co hledali. Jackson později vzpomínal, že oblast byla „jako kousek starověké Anglie“ a „vypadala, jako by tu hobiti už žili několik věků“. Stáda ovcí si v kopcích dodnes spokojeně žijí a doprovází turisty až ke slavným kulisám.
3.Pomáhala armáda
Přeměna statku na Hobitín začala v roce 1999. A filmaři to nezvládli sami. Musela jim totiž pomoct i novozélandská armáda, která přivezla těžkou techniku a z nejbližší místní silnice udělala jeden a půl kilometru dlouhou cestu.
Práce zahrnovaly vybudování 37 hobitích nor a souvisejících zahrad a živých plotů, mlýna a dvojitého obloukového mostu. Samozřejmě nesmělo chybět obydlí hlavních hrdinů – Dno pytle, domov Bilba a Froda Pytlíka.
„Věděl jsem, že Hobitín musí být příjemný, útulný a musí působit zabydleně. Tím, že jsme rok před natáčením nechali plevel prorůstat skulinami a založili živé ploty a malé zahrádky, vzniklo neuvěřitelně skutečné místo, ne jen filmová kulisa,“ vzpomínal později Jackson.
4.V nitru hobitích nor
Zatímco původní kulisy byly po skončení filmů zbořeny, Jackson se do Kraje vrátil v roce 2010, kdy se připravoval na natáčení Hobita, očekávaného prequelu k Pánu prstenů. Jeho tým se opět pustil do stavby celého Hobitína.
Jenže tentokrát už nory zůstaly. Původní filmové kulisy nyní slouží jako skutečná verze fiktivního ráje, která je otevřená turistům téměř po celý rok. V krásné přírodě a panoramatech známých z filmů je k vidění 44 hobitích nor, včetně Dna pytle.
5.Působivé interiéry
Hobití nory lemují i nádherné zahrádky plné zeleniny a různých drobných rekvizit, jako např. malé šachovnice. O to, aby Hobitín vypadal jako z pohádky, se dennodenně stará osm zahradníků. A ačkoliv je do některých nor možné vstoupit, většina z nich jsou pouze na oko.
Vloni v prosinci však byl turistům zpřístupněn rozsáhlý interiér několika hobitích domků. A ty jsou skutečně ohromující, a to až do posledních drobných detailů.
K vidění je třeba skutečný hřejivý krb, ze kterého se lemuje voňavý kouř až do malých komínků, spoustu knih k přečtení či použitelný nábytek - lze např. na chvíli ulehnout do velmi pohodlné hobití postele nebo vyzkoušet i hobití toaletu.
6.U Zeleného draka
Po dlouhé procházce krajinou se návštěvníci mohou občerstvit v hostinci U Zeleného draka, kde se v Tolkienových příbězích konají všechny hobití slavnosti. Tam je možné objednat si několik piv ze Středozemě a odpočinout si u krbu. Prohlídka trvá zhruba dvě a půl hodiny a stojí v přepočtu 1800 Kč. V Hobitíně si lze také např. uspořádat svatbu, která ale nevyjde na málo.
7.Česká keramika
Nory a celý malebný Hobitín se zároveň hemží nádobím keramika Smíška, což potěší nejednoho Čecha. K vidění jsou hrnce, mísy, talíře, vázy, sklenice, hrníčky, různé kuchyňské náčiní, a dokonce nočníky pod postelemi.
Dílo Mirka Smíška není však jen v Hobitíně, nachází se mj. také v Austrálii, Belgii, Kanadě, Anglii, Fidži, Německu, Japonsku, Koreji, USA a na Novém Zélandu. Jeho zdobené mísy byly rovněž v inventáři Alžběty II.
8.Staré pece
Druhou světovou válku strávil Smíšek v koncentračních táborech, kvůli účasti v odboji. Po komunistickém puči v roce 1948 utekl na Zéland. Usadil se natrvalo v maorské oblasti Te Horo, kde postavil tři hrnčířské pece, které jsou zapsány mezi historické památky na Zélandu. Právě tam vytvořil Smíšek většinu keramiky do filmů.
Začátkem letošního prosince přijel do dílny prezident Pavel, který si pohovořil se Smíškovou vdovou a Smíškovým dlouholetým kamarádem, původně z Čech. První dáma Eva si dokonce na popud místních na Smíškově strojích vymodelovala vlastní vázu.
Video Vyhrňte rukávy! Výzva pro Evu Pavlovou na Zélandu a keramika z Pána prstenůVideo se připravuje ...
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.