Pavel po delším váhání podepsal novelu k vyšší ochraně nejlepší zemědělské půdy. Měl výhrady

Na nejkvalitnější zemědělské půdě nebudou moci do budoucna vznikat až na některé výjimky velká obchodní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny.

Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.

Přibližně 700 hektarů zemědělské půdy ročně se podle ministerstva životního prostředí využije pro výstavbu domů, výrobu a skladování a také pro dopravní stavby. Zhruba 40 procent z toho tvoří nejkvalitnější půda.

Hladík: Ochrana nejkvalitnější půdy pro další generace

„Těší mě, že se nám podařilo prosadit ucelenou ochranu půdě. Je nutné tu nejkvalitnější půdu chránit a udržovat v dobrém stavu i pro další generace. Význam zemědělské půdy není jen v její schopnosti produkovat. Současná legislativa chrání environmentální funkce půdy, jakou je třeba zadržování vody, jen omezeně. I to se snažíme naší novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu napravit a mimo jiné převést zodpovědnost za stav krajiny na ty, kdo v ní hospodaří,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v tiskové zprávě.

Češi hlasovali i v referendech. Obyvatelé Dolní Lutyně odmítli stavbu gigafactory

Výjimky, které původní vládní novela neobsahovala, se budou týkat například záměrů uvedených v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a projektů bezprostředně navazujících na veřejnou dopravní infrastrukturu. Jde například o čerpací stanice pohonných hmot a překladiště u železnic. Navíc se v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury změní výčet rozvojových lokalit.

Pavel: Výhrady k Dolní Lutyni

Z nynějšího seznamu osmi území sice ubude strategický podnikatelský park Plzeň-Líně, počet lokalit se ale rozšíří na 13 včetně strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně.

Pavel v dopisu předsedkyni Sněmovny napsal, že nepokládá za optimální, aby se otázka Dolní Lutyně řešila prostřednictvím pozměňovacího návrhu, který podal ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Jsem si vědom ekonomických přínosů této stavby, ale také otazníků kolem jejího vybudování. Právě proto se domnívám, že zvlášť v tomto konkrétním případě mělo proběhnout standardní připomínkové řízení,“ dodal.

Vláda v březnu schválila, že v Dolní Lutyni zahájí přípravu ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora. Jeho jméno nezveřejnila. Podle informací v médiích by mělo jít o jihokorejský Samsung, který chce postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, za 200 miliard korun. Obyvatelé obce v červnu v referendu výstavbu továrny odmítli.

Podepsal po delším váhání

Nelze opomíjet ochranu životního prostředí a názor občanů v regionu a také je nutné zachovat předvídatelnost v postupu úřadů, uvedl Pavel. Úřady před 18 lety deklarovaly rozhodnutí od přípravy průmyslového parku v Dolní Lutyni upustit, podotkl.

„Vzhledem k tomu, že zákon jako celek jde podle mého soudu správným směrem a dotčené výtky se týkají jedné lokality, rozhodl jsem se zákon po delším váhání podepsat,“ napsal Pavel.

Kritika i z řad koaličních poslanců

Velká centra, pokud je předpokládá územní plán, bude možné podle předlohy stavět na nejlepší půdě ještě deset let. Vláda původně navrhovala pětileté období. Další přechodná období dávají šanci také případným novým záměrům.

Rozsah ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy, jak jej navrhla vláda, čelil ve Sněmovně kritice části koaličních poslanců kvůli obavám o další ekonomický rozvoj Česka. Výsledné znění označovali autoři úprav za kompromisní.

Výjimku ze zákazu prodeje zemědělské půdy vlastníkům z tzv. třetích zemí by měly podle schváleného pozměňovacího návrhu zemědělského výboru státy Evropského hospodářského prostoru, Švýcarsko a třetí země, s nimiž má Česko uzavřenou příslušnou mezinárodní smlouvu.

Mimo jiné novela rovněž dává prostor pro rozvoj agrovoltaiky na zemědělské půdě. Konkrétně na chmelnicích či ovocných sadech pro posílení potravinové soběstačnosti a energetické nezávislosti farem. Zákon především definuje, co agrovoltaická výrobna elektřiny je, tedy že technické řešení fotovoltaické elektrárny současně umožňuje zemědělskou produkci.

Předloha také například zjednoduší umísťování staveb pro obranu a pro vnitřní bezpečnost, rozšiřuje možnosti vysazování stromořadí podél silnic a měla by pomoci urychlit výstavbu mobilních sítí nové generace. Od daně z nemovitých věcí osvobodí všechny evidované ekologicky významné krajinné prvky. Nově k nim budou patřit například skalky a terasy.