Za počátek jara je dle církevních pravidel považován neměnně 21. březen (na rozdíl od data astronomického, kdy jaro může začínat i 20. a vzácně také 19. března) a úplněk je určován pomocí cyklických výpočtů (od astronomického úplňku se tak může lišit až o dva dny). 

Situace, kdy církevně stanovená velikonoční neděle neodpovídá té astronomicky vypočtené, která nastává po prvním astronomickém úplňku následujícím po astronomickém začátku jara, se označuje jako velikonoční paradoxie. Datum Velikonoc pro jednotlivé budoucí roky lze snadno dohledat na internetu, případně spočítat – základní algoritmus pro období od roku 1900 po rok 2099 odvodil už ve svých osmnácti letech Carl Friedrich Gauss, geniální německý matematik a fyzik, který tak prý chtěl zjistit datum svého narození. Vzhledem k tomu, že Velikonoce jsou svátky bez pevně stanoveného data, mohou být v různých letech slaveny v jiném termínu – konkrétně od 22. března do 25. dubna.

V pohádce Z pekla štěstí si zahrál i zpěvák Daniel Hůlka
Kultura Z pekla štěstí – oblíbená i zatracená pohádka
Leoš Mareš
Kultura Písnička „Vševěd“ – „Seš moravskej ledoborec,“ vzkazuje Leoš rivalovi
Rodina s designéry a moderátorkou Ivou Kubelkovou
Kultura Jak se staví sen – splňte si ten svůj!
O čem je kniha Jací jsme dnes? (ilustrační foto)
Kultura Jací jsme dnes – kniha, která vám otevře oči