Lev

Lidé narození 18. srpna jsou Lvi.  


Svátek slaví Helena 

  • Mužský protějšek: nemá 
  • Nejpoužívanější domácí podoby: Helenka, Hela, Helen, Helča, Heli, Heluška 
  • Původ: Jméno Helena je řeckého původu. Pochází z řeckého slova „heléné“, které se překládá jako „zářivá“ nebo „žhnoucí“. 
  • Povaha: Heleny jsou cílevědomé. Své plány vždy dotahují do konce. Mají rády společnost. 
  • Koho takto pojmenovat: Jméno se hodí pro ženy narozené ve znamení: Býka, Panny, Berana a Kozoroha.

 


Vyberte si podle data vhodné jméno pro své miminko >  

Otto Wichterle

18. srpna 1998 zemřel Otto Wichterle, otec moderních kontaktních čoček. Kromě toho se zasloužil i o výrobu silonu. Nezabýval se ovšem jen převratnými vynálezy. Zasloužil se i o změnu ve výuce chemie na vysokých školách jako takové. I přes jeho nepopiratelný talent se mu ovšem dostalo uznání až v době po Sametové revoluci.

Otto Wichterle se narodil 27. října 1913. Na vysokou školu pak nastoupil v roce 1931 a o pět let později se stal doktorem věd. Už jako student se přitom snažil zasadit o lepší systém vzdělávání na škole. Upozorňoval například na to, že laboratorní cvičení začínala často dříve, než se studenti mohli na přednáškách seznámit s teorií.

Po studiích zůstal na VŠCHT (tehdy pouze fakulta chemicko-technologického inženýrství Českého vysokého učení technického) jako vyučující. Zde ho zároveň zastihlo uzavření vysokých škol v protektorátu nacisty v roce 1939.

V roce 1940 tak získal místo v baťovských laboratořích ve Zlíně. Zde pracoval na výzkumu polyamidů, což vedlo k jeho prvnímu objevu, který se měl stát populárním u široké populace. Objevil totiž polyamid, který se dal táhnout do dlouhých pevných vláken. Vedení firmy se snažilo nový objev tajit před okupanty. Materiál, který dostal jméno silon, se tak začal ve velkém vyrábět až na začátku padesátých let.

Po válce se Otto Wichterle vrátil do Prahy. Nejprve se zasadil o rychlé obnovení výuky na vysokých školách. V té době dokonce sepsal své učebnice anorganické a organické chemii, které moderním pojetím předbíhaly dobu. Největší přínos Otty Wichterleho světové vědě měl ovšem přijít až v roce 1961, kdy již působil v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd.

Wichterle byl na vysoké škole propuštěn v roce 1958. V Akademii věd se následně zabýval možností výroby měkkých kontaktních čoček. S tím začal již při působení na VŠCHT, ale po jeho propuštění byl výzkum zlikvidován. Potíže se výzkumu nevyhnuly ani v Akademii věd a první stroj na výrobu čoček tak Otto Wichterle sestavil doma z dětské stavebnice Merkur.

Úcty se profesor dočkal ovšem až po pádu totalitního režimu. V devadesátých letech získal čestný doktorát z dvou amerických univerzit a následně i od Karlovy univerzity. Zemřel 18. srpna 1998 ve věku nedožitých 85 let.

Psalo se 18. srpna před rokem: